7 důvodů, proč si poslechnout Metu

Věřím, že Metu vám nijak sáhodlouze představovat nemusím. Obletěla český knižní trh rychlostí blesku a stále se těší oblibě. Příběh o superhrdinech, který vlastně ani tak není o superhrdinech, jako spíš o nás, má zkrátka něco do sebe a za mě to je rozhodně jedno z nejpovedenějších českých děl, která jsem za letošek (a možná i za delší dobu) přečetla. A teď už i poslechla.

Pokud nad Metou váháte, můžu vás odkázat tady na recenzi, kde jsem se nad ní vyáchala dost. A pokud nad ní váháte i nadále... třeba vás přesvědčím dneska, proč je právě audiokniha Mety to pravé ořechové nejen pod stromeček.

Recenze: Vlastníci | Máte rádi svoje sousedy?

Počet hodin: 1 hodina 15 minut
Série: ---

Narace: Tereza Dočkalová, Marek Němec, Taťjana Medvecká, Jiří Lábus, Zuzana Kronerová, Michal Sieczowski, Dana Černá, Petr Čtvrtníček, Leoš Noha, Petr Lněnička, Ondřej Rychlý, Veronika Lazorčáková, Pavel Neškudla, Viktor Preiss

Nakladatelství: Audiotéka, Cinemart, 2020

Anotace:

Cenami ověnčená a diváky milovaná tragikomedie, odhalující na půdorysu klasické domovní schůze skrytá tajemství, dávné křivdy i nečekaná spojenectví.

Rozpadající se střecha potřebuje kompletní renovaci, padají tašky a ohrožují chodce. Světlíky už dlouho hnijí, popelnice jsou přeplněné plenkami a v domě se ani příliš neuklízí. Pohybují se tu tajemní podnájemníci z ciziny i ještě tajemnější pánské návštěvy u staromládeneckého souseda. Chybí tu výtah a nutně se musí udělat nový plynový rozvod. Jenže ve fondu oprav je všehovšudy sto padesát tisíc. A tři koruny!

Co tedy odprodat půdní prostory? Nebylo by to nakonec nejlepší řešení? A mají dvojvaječná dvojčata při hlasování jeden hlas, či dva? Nevíte? Nelítostný boj rozvášněných eg o pozice a dominanci na výsluní malého domovního jeviště právě začíná.

Nevím, jak vy, ale já se českým filmům většinou a poněkud úspěšně vyhýbám. Zaregistruju, že budou, hlavně díky billboardům na vlakovém nádraží nebo reklamám v médiích, občas o nich zjistím i něco víc, ale naprosto zřídka se rozhodnu zajít do kina nebo si ho pustit v televizi. Podobně to bylo s Vlastníky - neunikli mé pozornosti, ale neviděla jsem je. A tak když Audiotéka přišla se svým speciálním zpracováním, nemohla jsem říct ne.

Hardcore naturalismus? Poznejte Rozvrat rodiny Kýrů

Vždycky jsem tíhla spíš k těm literárním směrům, které hledaly trochu krásy v ošklivosti. Naturalismus a později hlavně dekadence byly směry, které mě velmi oslovily už na gymplu - ostatně mám ráda rebely a autoři těchto žánrů byli dost, dost velkými rebely, když vezmete v potaz témata, která jako první vnesli do literárních děl a my je tak ocenili podstatně později.

Tudíž není divu, že když nám vyučující české literatury řekl, že pokud bychom si chtěli přečíst „hardcore naturalismus", máme sáhnout po Rozvratu rodiny Kýrů, neváhala jsem. Název knihy jsem si poctivě zapsala mezi poznámky a nedlouho poté jej vyhledala v univerzitní knihovně.

Inspirativní knihy aneb díla, která ve vás něco zanechají

Známe to všichni - děj s námi hne tak, že po dočtení trpíme takzvanou „knižní kocovinou". Zvýrazňujeme nebo vypisujeme krásné citáty a pasáže, k nimž se po chvíli znovu rádi vracíme, a pokud ne, alespoň se nad nimi na moment během čtení zarazíme. Většina děl v sobě něco skrývá - něco, čím nás inspiruje, ať už v jakémkoli ohledu.

Snad od samého začátku blogu si vedu knižní deník, kam si vypisuju převážně vtipné pasáže, ale také krásné myšlenky - byť tedy ne vždy se mi chce přestat číst (zrovna v tomhle ohledu jsou lepší e-knihy a zaškrtávání v nich). Ale moc ráda jím listuju a vracím se zpět k momentům, které mě v knihách zaujaly. Jazykem, myšlenkou, přesahem nebo klidně faktem, že i já se pokouším o vlastní literární tvorbu a nějak mě to nakopne. Tudíž jsem zapátrala jak v deníku, tak v paměti a vybrala knihy, které nějak inspirovaly mě. :)

Recenze: Skoncovat s Eddym B. | Výlet na francouzský venkov

Počet stran: 212

Série: ---
Překlad: Sára Vybíralová
Nakladatelství: Paseka, 2018
Originální název: En finir avec Eddy Belleguele
Hodnocení Goodreads: 3.87 (z 13 457 hodnocení)
Anotace:

Románová senzace z Francie popisuje s mimořádnou otevřeností a syrovostí autorovo strastiplné dětství, poznamenané sociálně a kulturně omezeným prostředím chudého severofrancouzského venkova, ale také jeho postupně odhalovanou homosexualitou. Louisův výjimečný debut zaznamenal od svého vydání neuvěřitelný ohlas: knihy tehdy dvaadvacetiletého studenta se jen ve Francii prodalo přes 300 000 výtisků a byla již přeložena do více než dvaceti jazyků.

Na francouzské i mezinárodní scéně vyvolala bouřlivou debatu coby literární experiment stojící na pomezí uměleckého textu a dokumentu, ale také díky otázkám, které klade: Jak se vymanit z pasti sociálního prostředí? Jak se vypořádat se svou sexuální orientací? Jak se dobrat svobody? Stejně jako samotné téma knihy zaujme i bravurní způsob jeho podání.

Literární experiment. Pojem, s níž se v literatuře dost hojně pracuje - pod tuto kategorii většinou spadají díla, která tak zcela neodpovídají normám toho, co se čte, a nějak vybočují. Tím pádem se velmi často stává, že experimenty jsou společností přijaty o mnoho let později, až když v nich lidé objeví jejich pravou výjimečnost - za nás ostatně můžu jmenovat Máchův Máj. Po Louisově Eddym jsem pokukovala už dost dlouho a konečně se mi dostal do ruky.

Co čte student bohemistiky #7

Tak, poslední shrnutí četby ke zkoušce v prváku! A už budu moct začít sdílet tu novější, která jistě bude poněkud zábavnější - nový literární blok se u nás týká převážně válečného období, tedy počátku 20. století, a tam jsou přeci jen autoři, kteří se zdají trochu stravitelnější. Ale než na to dojde, tak se pojďme podívat na poslední pětici autorů 19. století :)

Recenze: Michelle Obama | Můj příběh

Počet hodin: 18 hodin 26 minut
Série: ---
Dabing: Zuzana Stivínová
Nakladatelství: Supraphon, 2020
Anotace:

Malá Michelle Robinsonová vyrůstala v jižní části Chicaga, bydlela ve společném pokoji s bratrem Craigem a hrávala si s ním v nedalekém parku. Její rodiče, Fraser a Marian Robinsonovi, ji odmalička vedli k nebojácnosti a otevřenosti. Postupně ji život zavál mnohem dál: přes kampus Princetonské univerzity, kde poprvé pocítila, jaké to je být jediná černoška v přednáškové aule, až do proskleného kancelářského věžáku na post vysoce postavené firemní právničky. Tady se také jednoho letního dopoledne objevil student práv jménem Barack Obama.

V audioknize Můj příběh Michelle Obamová líčí počáteční léta svého manželství, kdy se snažila sladit práci a rodinu se strmě stoupající politickou kariérou svého muže. S grácií, humorem a nevídanou upřímností nám nabízí sugestivní pohled do zákulisí oněch chvil, kdy její rodina přelomovým způsobem vstoupila na světovou scénu, i na osm historických let, jež prožila v Bílém domě - na to, jak se postupně seznamovala se svou zemí a její země se seznamovala s ní. Michelle Obamová nás ve svých vzpomínkách nechá nahlédnout do duše jedinečné, průkopnické osobnosti, jež se snaží žít nearanžovaný život a své síly i hlas propůjčuje do služeb vyšších ideálů. Ve zvukové podobě se interpretce Zuzaně Stivínové podařilo stát se jakoby alter egem autorky, takže s nebývalou přesvědčivostí a invencí vypráví její životní příběh.

Biografie i autobiografie mám ráda - i když asi z jiného důvodu, než z jakého po nich prahnou všichni ostatní. Když se mi tak dostala nabídka, že bych si mohla poslechnout tvorbu Michelle Obama, ani na vteřinu jsem nezaváhala. Tak jak to dopadlo s jejím příběhem?

Recenze: Škola dobra a zla | Křišťál času

Počet stran: 536

Série: Škola dobra a zla, 5/Kamelotská léta, 2
Překlad: Magdaléna Stárková
Nakladatelství: CooBoo, 2019
Originální název: School for Good and Evil: A Crystal of Time
Hodnocení Goodreads: 4.50 (z 4 734 hodnocení)
Anotace:

Sofie, Agáta a jejich přátelé musí najít způsob, jak přemoci hrozivé zlo, které lži překrucuje v pravdu a snaží se přepsat jejich příběhy. Falešný král si uzurpoval kamelotský trůn, Tedrose odsoudil k smrti a Sofii donutil k tomu, aby se stala jeho královnou. Agátě se jako jediné podařilo utéct. Teď musí spolu se studenty Školy dobra a zla vymyslet, jak dostanou Tedrose zpátky na trůn a zachrání Kamelot. A to dříve, než jejich pohádky dospějí k smrtícímu konci.

Občas člověk potřebuje nějakou pohádku. A nemusí to být nutně jedna z klasických, ideálně kombinace všeho. Škola dobra a zla patří už pár let mezi moje oblíbené pohádkové série a nevzdávám to ani se spin-offem k původní trilogii. Tak jak dopadl pátý díl?

Recenze: Meta | Všichni hrajeme divadlo

Počet stran: 336

Série: ---
Nakladatelství: Host, 2020
Hodnocení Goodreads: 4.70 (z 294 hodnocení)
Anotace:
Superlidé existují. Ale žádný z nich není superhrdina.

Nikdo na začátku jednadvacátého století nepotřebuje nadšence ve spandexu a pláštěnkách, kteří by se po nocích honili za zločinem. Zato po supershowbyznysu se lidé můžou utlouct. Ve světě, kde jsou superschopnostmi obdařené Mety světovými celebritami - nebo preventivně stíhanými nepřáteli státu -, nechce být Lenka Křížová ničím z toho. Je to zkrátka holka, která si chce odchodit vysokou, utratit alimenty a občas pomoct kamarádce u zkoušky svými mimickými schopnostmi. O slávu ani o davy fanoušků se nikdy neprosila.
A přesto se zdá, že jednoho má.

Knihám, které schytávají ohromné haló kolem vydání, se většinou vyhýbám. Často jdu se svým názorem proti proudu, takže díla, která se líbí všem, by u mě nemusela skončit dost dobře, a celkový hype mě odrazuje natolik, že se ke knihám dostávám třeba až po roce, leckdy i ne úplně úmyslně. Kolem vydání Mety se toho strhlo také tolik, ale upřímně? Na toto dílo jsem čekala od samého začátku, kdy se o ní autor poprvé zmínil. A tentokrát jdu s davem. Protože jestli existuje seznam děl, která si prostě musíte přečíst, Meta rozhodně patří mezi ně. Prvotřídní matroš na knižní kocovinu? To si pište.

Co čte student bohemistiky #6

Další shrnutí povinné četby za první ročník na bohemistice. Teď už nás bude čekat jenom jeden článek, co se týče literatury 19. století, a pak už začnu s četbou, kterou načítám teď. :)

Recenze: Tokyo Story | Za láskou až na konec světa

Počet stran: 176

Série: ---
Nakladatelství: Pointa, 2020
Hodnocení Goodreads: 3.29 (z 7 hodnocení)
Anotace:

Alice cestuje z Prahy do Japonska s jediným cílem - najít někoho, kdo byl v jejím životě důležitý. Muže, s nímž se seznámila v Praze a do kterého je i po dvou letech stále beznadějně zamilovaná. Jenže najít jednoho člověka v mnohamilionovém Tokiu se zdá být prakticky nemožné. Alice zná jen jeho křestní jméno, po ruce má starou fotografii a její japonština má k dokonalosti daleko. Nic z toho ji však nedokáže odradit.

Zběsilé pátrání získá zcela nový směr, když jí do cesty vstoupí nečekaný pomocník. Japonský mladík, který se po studiích v Americe vrací za svou rodinou na Hokkaidó, aby se oženil a převzal otcovu firmu. Alici nazývá praštěnou cizinkou. Myslí si o ní, že je šílená a zoufalá. Ale udělá cokoli, aby byla šťastná.

Najde Alice lásku svého života? A může si být jistá, že je to skutečně ta pravá?

Vždycky jsem ráda, když dostanu příležitost sáhnout po české tvorbě. Ať už si spousta čtenářů tvrdí, že se našim autorům vyhýbá, nebo je přirovnávají k čemukoli; na původní české tvorbě jde vždy poznat, že ji napsal Čech. Obraznost skrytá ve slovech, která nám přijdou přirozená, celkové vyjadřování a nadhled, který zahraničním autorům leckdy chybí, a pak taky jakási imaginární spojitost mezi autorem a čtenářem, která se zdá trochu bližší. Když se na Pointě objevilo Tokyo Story, po přečtení ukázky jsem knihu ve vydání podpořila. Udělala bych to po jejím přečtení znovu?

Co čte student bohemistiky #5

Co jsem to posledně říkala, že bych chtěla tuhle rubriku dojet, než začne další semestr...? No, tak to bych asi nebyla já. Seznam povinné četby je tu nanovo, ale o ten starý vás neochudím. Dneska tedy další čtveřice autorů se šesti díly.

Recenze: Nevlastní sestra | Šťastně až navěky... a co bylo pak?

Počet stran: 373

Série: ---
Překlad: Adéla Špínová
Nakladatelství: CooBoo, 2019
Originální název: Stepsister
Hodnocení Goodreads: 4.10 (z 12 823 hodnocení)
Anotace:

Isabelle by měla být nekonečně šťastná - srdce krásného prince má na dosah ruky. Až na to, že ona není ta líbezná dívka, která ztratila skleněný střevíček a získala si princovu lásku. Je ošklivá nevlastní sestra, která si uřízla vlastní prsty, aby se chodidlem vešla do Popelčiny boty - která se teď plní krví.

Když princ odhalí Isabellin podvod, s hanbou ji vyžene. Nic jiného si nezaslouží: je totiž tuctovou dívkou ve světě, který si nadevše cení krásy. Bojovnicí, ačkoli všichni chtějí, aby sklopila hlavu a přizpůsobila se. Isabelle se snažila zapadnout. Dostát matčiným očekáváním. Být jako její nevlastní sestra. Milá. Krásná. Kousek po kousku se zbavovala svého já, aby mohla žít ve světě, který dívky, jako je ona, odmítá. A to z ní udělalo zlou, žárlivou a prázdnou bytost.

Dokud nedostala šanci změnit svůj osud a dokázat, co ošklivé nevlastní sestry vždycky věděly: aby ji někdo zlomil, musí udělat víc, než jí jen zlomit srdce.

Otázku z nadpisu si zřejmě klade každé dítě, které nad pohádkami přemýšlí i poté, co rodiče doufají, že je onen finální zvonec a konec uspal. Zvíře se proměnilo na člověka... a potom zase normálně vládlo? Karkulka vyskočila vlkovi z břicha... a pak zase žila normálním životem? A Popelce padl střevíček, ale co bylo potom? Jennifer Donnelly tuto otázku posunula ještě trochu dál. Neptá se jenom na to, co se stalo s hlavní hrdinkou - spíš na to, co se stalo se zápornými postavami. Hlavní hrdinkou Nevlastní sestry je totiž, jak už název vypovídá, Popelčina nevlastní sestra.

Náboženství v YA

Zdravím, plamínci! Jsem tu s dalším tematickým výběrem. Nápady na některé články holt přijdou naprosto znenadání, když třeba věšíte prádlo, takže ho v tu chvíli nemůžete napsat, ale pak se člověk dva týdny pachtí s recenzí... co už. Tentokrát jsem se rozhodla zaměřit na náboženství - autoři často zakomponují víru jako součást osobnosti, ale zmíní to jenom tak „na okraj". Tady se chci podívat na knihy, kde náboženství hraje velkou roli, kde ho autoři dovedli skvěle zpracovat a jak se s tím zkrátka young adult literatura umí popasovat.

Já sama jsem nevěřící a myslím, že tím spíš jsem otevřená všemožným názorům a druhům víry. Toto téma je pro mě vždycky velkou výzvou - ráda čtu o různých vírách, jak se praktikují, kdo je kdo, jak to všechno funguje. Oceňuju, když jsou autoři skutečně schopní mě o těch pilířích jednotlivých náboženství přesvědčit, natož když jsou schopní vystavět fungl nové náboženství ve fantasy universu. Tady je tedy můj výběr, pokud jste na tom s tou zvědavostí stejně a chcete se třeba i něčemu přiučit.

Recenze: Americký roadtrip | Na cestě k lepším zítřkům

Počet stran: 326

Série: ---
Překlad: Zuzana Bičíková
Nakladatelství: CooBoo, 2019
Originální název: American Road Trip
Hodnocení Goodreads: 3.93 (z 584 hodnocení)
Anotace:

Teodorovi je sedmnáct a už nechce být jen lemplem, co se protlouká střední školou. Když na vysoké škole svých snů potká dávnou kamarádku z dětství, přeskočí jiskra a Teo má o motivaci navíc. Je na nejlepší cestě za skvělými školními výsledky a vstupenkou na vysokou, když v tom se vrátí bratr Manny z vojenské operace v Iráku a najednou je všechno jinak. Teo se potřebuje učit, jenže Manny potřebuje pomoc... Sestra Xochitl neváhá, oba bratry naloží do auta a společně se vydají na roadtrip po místech, na kterých jim záleží.

Nedávno jsem pod jednou svou fotkou na Instagramu psala, že se často setkávám s žádostmi o doporučení knih, které čtenáře rozbrečí. Každý máme tu svou „úchylku" - já ráda čtu o duševních poruchách, jak se s tím kdekterý autor umí popasovat. PTSD patří mezi moje oblíbená témata, jestli to tak vůbec můžu říct. A když jsem zjistila, že to patří k jednomu z těch, která hodlá řešit Americký roadtrip, byla jsem jasná.

Recenze: Autoboyography | Život prostě není fér

Počet stran: 279
Série: ---
Nakladatelství: Simon and Schuster, 2017
Hodnocení Goodreads: 3.45 (z 2 033 hodnocení)
Anotace:

Three years ago, Tanner Scott's family relocated from California to Utah, a move that nudged the bisexual teen temporarily back into the closet. Now, with one semester of high school to go, and no obstacles between him and out-of-state college freedom, Tanner plans to coast through his remaining classes and clear out of Utah.

But when his best friend Autumn dares him to take Provo High's prestigious Seminar - where honor roll students diligently toil to draft a book in a semester - Tanner can't resist going against his better judgment and having a go, if only to prove to Autumn how silly the whole thing is. Writing a book in four months sounds simple. Four months is an eternity.

It turns out, Tanner is only partly right: four months is a long time. After all, it takes only one second for him to notice Sebastian Brother, the Mormon prodigy who sold his own Seminar novel the year before and who now mentors the class. And it takes less than a month for Tanner to fall completely in love with him.

O některých knihách tvrdím, že vám během čtení zlomí srdce a potom ho zase slepí dohromady. Ideálně po té cestě dojdete k nějakému menšímu objevu. Upřímně jsem tento zážitek ani tak nečekala, když jsem poprvé otevřela Autoboyography - a popravdě, dostalo se mi něčeho trochu jiného. Protože některé knihy vám to srdce docela rozdrtí a slepovat ho budou jenom po kouskách. Aneb ano, budiž toto mým dalším doporučením.

Recenze: Crescent City | House of Earth and Blood

Počet stran: 816

Série: Crescent City
Nakladatelství: Bloomsbury, 2020
Hodnocení Goodreads: 4.45 (z 65 054 hodnocení)
Anotace:

Bound by blood. Tempted by desire. Unleashed by destiny.

Bryce Quinlan had the perfect life - working hard all day and partying all night - until a demon murdered her closest friends, leaving her bereft, wounded, and alone. When the accused is behind bars but the crimes start up again, Bryce finds herself at the heart of the investigation. She'll do whatever it takes to avenge their deaths.

Hunt Athalar is a notorious Fallen angel, now enslaved to the Archangels he once attempted to overthrow. His brutal skills and incredible strength have been set to one purpose - to assassinate his boss's enemies, no questions asked. But with a demon wreaking havoc in the city, he's offered an irresistible deal: help Bryce find the murderer, and his freedom will be within reach.

As Bryce and Hunt dig deep into Crescent City's underbelly, they discover a dark power that threatens everything and everyone they hold dear, and they find, in each other, a blazing passion - one that could set them both free, if they'd only let it.

Některé série mohou být nekonečné, ale stejně byste si přáli, aby ještě pokračovaly. Takhle jsem se cítila ohledně Skleněného trůnu, když jsem dočetla poslední stránku Království popela. Ale už v té době se vědělo o chystané sérii, kterou Maas plánovala vyloženě pro dospělé, takže když spatřila světlo světa, samozřejmě jsem jí nemohla odolat. A tak jsem tentokrát nepočkala na český překlad a nedočkavě se vrhl na originál. Tak jak dopadlo mé další setkání s oblíbenou autorkou?

Recenze: Temnota | Ne nadarmo je středověk dobou temna

Počet stran: 424

Série: Dobyvatelská sága, 1
Překlad: Kristýna Vítková, Hana Netušilová
Nakladatelství: CooBoo, 2018
Originální název: And I Darken
Hodnocení Goodreads: 3.86 (z 39 298 hodnocení)
Anotace:

Nikdo nečeká, že princezna bude drsná a samostatná. Jenže Lada přesně taková je. Od doby, co byla se svým bratrem vyhoštěna ze země a jejich otec zmizel, ví, že jediným klíčem k přežití je bezohlednost. Uvědomuje si, že je jen pěšákem v cizí hře, a nehodlá se s tím smířit. Proto tajně trénuje, aby se mohla vypravit do své domoviny, kde chce uplatnit své právo prvorozené a stát se vladařkou. Jenže když potká sultánova syna Mehmeda, vše se zkomplikuje.

Velmi často se v YA objevují názory, že už nechceme ufňukané hrdinky, ale musí to být silné ženy, které bojují samy za sebe, po boku nikoho nepotřebují a zkrátka celý příběh utáhnou na svých bedrech. Já jsem ideálně pro něco mezi, ale každopádně to byl jeden z hlavních argumentů, čím se všude Temnota vychvalovala. Tak jak obstála u mě?

Language tag

zdroj

Prý jsou tagy už trochu pasé, ale mě vždycky bavily a tomuhle jsem zkrátka neodolala. Jak nejspíš víte, jazyky vždycky byly mou vášní. Už na základce jsem snila o tom, že se jednou naučím strašně moc jazyků a domluvím se v několika zemích světa. Ten sen mi tak trochu zůstal, byť nemám k učení nových jazyků příliš prostoru. Ale kdoví, co přinese budoucnost. Každopádně jsem se zase trochu podívala pod pokličku učení se jazyků a předem vás varuju, že tohle bude dlouhé, protože jsou i věci mimo knih, o nichž nedokážu mluvit stroze :D

Na tento tag jsem narazila u Vysvobozené, původní znění tady.

Recenze: Na hraně temnoty | Ztracen v čase

Počet stran: 160
Série: Ztracen v čase, 1
Nakladatelství: vydáno samonákladem, 2020
Hodnocení Goodreads: 4.00 (z 5 hodnocení)
Anotace:

Drahý čtenáři,

zůstavuji Tě s událostmi, které se odehrály v jiném světě, jiné době, a především v životě jiného muže jménem Zakhar. Čaroděje, jenž nalezl svobodu a vykoupení na místě z nejbeznadějnějších. Na dně starého kalamáře a na hrotu ostrého pera.

Jsem povinen tě však předem varovat, neboť tento příběh je vskutku ohavný. Krev prosakuje jeho zápletkou a kane po listech knihy, již právě držíš ve svých rukou. Cítíš to horko, které z ní sálá? Slyšíš ten tichý tlukot srdce? Ještě není pozdě ji odložit... Neboť do morku kostí zkažené jsou postavy v ní. Postavy, jež skutečně žily a stále žijí v tom cizím a nepřátelském světě. A námět, můj drahý čtenáři, ten samotný je na výsost odporný a věř, že pro mnohé taktéž děsivý.

Nerad bych ovšem, aby zde došlo ke zmýlení, neboť bez seznámení se s neřestí, nelze doceniti krásu ctnosti. Obojí skloubí se totiž v každém z nás a jen když nalezneme odvahu, prozkoumat pečlivě obě strany téže mince, můžeme teprve s jistotou říci co přesně se v dotyčném člověku skrývá a jaký skutečně je.

Pakliže jsi dočetl až sem, vyzývám tě - Obrať list, smrtelníku...

Nedávno jsem psala esej do angličtiny, kde jsem rozebírala moderní retelling Rampelníka. Hlavní pointa tkvěla v tom, že příběh tentokrát vyprávěl Rampelník, tudíž se všechny role tak nějak obrátily. Kolikrát jste u příběhů přemýšleli, jak by se asi vyvinul, kdyby se role vypravěče zhostil někdo jiný? Podívat se do hlavy záporákovi, který se považuje za hrdinu, není k zahození, ale podívat se do hlavy anti-hrdiny, který si na nic nehraje... přesně to poskytuje Na hraně temnoty.

Yoli piknik | 14. 7. 2020

Snad od začátku svého blogování jsem závistivě pokukovala po všech knihomolských akcích, které se konaly příliš daleko a já se na ně nemohla dostat. Tenkrát pro mě byl trochu nedosažitelný i Svět knihy, to byly časy, teda. A stejně tak jsem to měla i s piknikem, který každoročně pořádá Yoli - vždycky jsem strašně chtěla jet, ale pořádalo se to buď ještě během školního roku, takže jsem nestíhala cestu do Prahy, nebo mi to vlezlo do doby, kdy jsme byli v cizině, když už se to konalo o prázdninách. (Na tohle mám vůbec štěstí, lístky na Humbook se naprosto vždycky začnou prodávat v den, kdy jsme na dovolené.) Ale tento rok se Yoli piknik konal v půlce července a konečně to vyšlo! Budiž toto tedy můj malý report z výletu do Prahy a prvního piknikaření. :)

Recenze: Aglajina zem | V roli ochránkyně milovaného domova

Počet stran: 144
Série: ---
Nakladatelství: Klika, 2019
Hodnocení Goodreads: 3.33 (z 3 hodnocení)
Anotace:

Aglajině zemi - panensky čisté planetě, kde lidé žijí v harmonii a míru - hrozí návrat do temných časů naplněných strachem a utrpením. Náhle totiž umírá její Ochránkyně, čarodějka Diviena. Těsně před svou smrtí se, sžírána obrovským pocitem viny, odhodlá k riskantnímu činu, jenž by nakonec mohl obyvatele Aglajiny země zachránit.

Na Zemi, planetě velmi vzdálené od Aglaji, vede obyčejný život třicetiletá Melinda. Pracuje v knihkupectví, volný čas tráví s kamarádkou Viktorií a bydlí sama se svou mouratou kočkou. Touží po lásce, ale žádný vztah jí nevydrží moc dlouho. Netuší, že to má svůj důvod.

Když jí do života vstoupí Adam, vše se obrátí vzhůru nohama. Melinda se konečně šťastně zamiluje a je přesvědčená, že Adam je ten pravý. Vzápětí ho ale ztrácí. Pro to, aby se znovu shledali, je Melinda ochotna uvěřit čemukoli a jít kamkoli.

Cesta za milovaným mužem ji zavede do Aglajiny země. Tak, jak svým zoufalým činem předurčila Diviena...

Zamysleli jste se někdy nad tím, jestli někde v alternativním vesmíru neexistuje vaše dvojče, které umí to, co vy ne? A naopak? Možná to jsou jenom spekulace, ale stále tu je ono vábivé „co by kdyby..." Když se mi ozvala autorka Petra Variant s nabídkou své knihy, příliš dlouho jsem nad přijetím neváhala. Protože přesně něco takového kniha slibuje, a navíc nikdy nepohrdnu příležitostí přečíst si něco domácí tvorby. Tak jak naše setkání dopadlo?

Recenze: Můj brácha se jmenuje Jessica | Nejen o toleranci k druhým

Počet stran: 256
Série: ---
Překlad: Anežka Mann
Nakladatelství: Slovart, 2020
Originální název: My Brother's Name Is Jessica
Hodnocení Goodreads: 3.45 (z 2 033 hodnocení)
Anotace:

Na svého staršího bratra Jasona se Sam Waver mohl vždycky ve všem spolehnout. Sam ho zbožňuje, zdá se totiž, že Jasonův život je perfektní - je přátelský, oblíbený, skvěle hraje fotbal a holky se můžou přetrhnout, aby s ním mohly chodit. Ale jednoho večer svolá Jason celou rodinu a svěří se jim s tajemstvím, se kterým se potýká už nějakou dobu. Tajemstvím, které hrozí je všechny rozdělit. Jeho rodiče si před tím zacpávají uši a Sam to nedokáže pochopit. Protože co byste dělali vy, kdyby vám váš bratr řekl, že ve skutečnosti vůbec není vaším bratrem? Že je ve skutečnosti... vaší sestrou?

Celý letní semestr jsem strávila v nosem zabořeným v povinné četbě, která se týkala české tvorby 19. století. Jistě, existují díla, která jsou lepší než ostatní, ale přece jenom, když si svou četbu vyberete sami, je to zcela jiný pocit. Dokážete si představit, jak strašně jsem se těšila, až si do ruky vezmu knihu dle své libosti? A tak jsem po zkoušce sáhla po Můj brácha se jmenuje Jessica a jsem moc ráda, že to byla zrovna tahle.

Seriálové kukátko: Elite

Během karantény jsem si nějak navykla na to, že si každý večer se ségrou něco pustíme. Občas film, většinou seriál. I tak mi to ale kolikrát nestačí a to, co ségru neláká, si pustím přes den sama. Takhle jsem se dostala k Elite. Vídávala jsem to sem tam na Instagramu a aplikace TV Time, kam si zaznamenávám jednotlivé zhlédnuté epizody, mi to neustále doporučovala, tak jsem se odhodlala to risknout.

Elite jsem si začala pouštět v době, kdy jsme se ještě dívaly na See, takže jsem měla poněkud jinak nastavené nároky a začátek seriálu mě příliš nezaujal. Upřímně, nejsem příliš velký fanda teen dramat, ve kterých se pořád řeší jedno a to samé - nějak převyspělí puberťáci, spousta chlastu a drog, jako by snad teenageři nedělali ani nic jiného, a vztahy, vztahy, vztahy. Moc na to nejsem. Proto mě první epizody moc neuchvátily a já přemýšlela, jestli v tom vůbec pokračovat. Ale nakonec jsem ráda, že jsem sjela všechny tři série (protože když už, tak už, že jo).

Co čte student bohemistiky #4

Tak mám po dnešku zkoušku slavnostně za sebou, nakonec to odnesl Kříž u potoka. Řeknu vám, byly to nervy, sotva se po prvním termínu objevily zprávy, že každého vyhazuje, měla jsem nahnáno :D O to víc jsem ráda, že to vyšlo. Zase ze mě spadla nějaká ta tíha. Každopádně mě čekají ještě dvě zkoušky, než slavnostně ukončím první ročník na vysoké, a pak se s chutí vrhnu na současnou literaturu. Asi si udělám pořadník, protože upřímně vůbec netuším, jak si z toho seznamu vybrat. Ale rozhodně už sem zase začnou přibývat klasické recenze. :)
I tak bych ale ráda dojela tuhle rubriku, co se týče prváku, než naskočí povinná četba v zimním semestru, tak to navýším na pětici knih.

Audioknihy, které vás nenechají chladnými | Měsíc audioknih v emocích

Zdravím, plamínci! Taky vám připadá, že se se všemi těmi akcemi v červnu doslova roztrhl pytel? Sama jsem něco málo plánovala, ale když vidím, co vše se chystá, asi si to nechám na potom nebo na příští rok, jak se znám. Každopádně, je tu červen, můj oblíbený měsíc, který mimo jiné také nese titul měsíc audioknih. A v Audiotéce se to letos nese na vlnách emocí - tedy každý červnový týden na jejich webu najdete různé audioknihy, které vás nenechají chladnými, ve slevě. Tudíž se i já zapojuju se svým výběrem čtyř audioknih, které ve mně vyvolaly určitý pocit. A třeba ho vyvolají i ve vás, tak se na ně pojďme podívat :)

Co čte student bohemistiky #3

Třetí shrnutí povinné četby. Zkouškové je tady a seznam se najednou zdá podezřele dlouhý, takže valím jako drak. Se stejnou vervou se do čtení hodlám opřít i po zkouškovém, kdy už snad konečně dojde na knihy, které si přečtu s chutí, protože se mi samotné chce. :D Každopádně, dneska tu mám další čtyři (potažmo pět) děl, která mě v rámci studia české filologie neminula.

#idahotb čtení

Možná už jste to postřehli, možná ne - dneska, 17. května, je mezinárodní den proti homofobii. Používá se pro to zkratka, kterou jsem uvedla v nadpisu (aka International Day Against Homophobia, Transphobia and Biphobia), a přímo to vybízí k dalšímu tematickému výběru. Tak dva roky zpátky jsem sepsala doporučení LGBTQ+ knih během června, který si vysloužil přezdívku pride month, tak dnes tu jsem s aktualizovaným seznamem, co nového jsem za tu dobu stihla přečíst.

Tentokrát se na to ale podívám trošku jinak - protože buďme upřímní, většina LGBTQ+ knih se točí kolem homosexuálů a i v tom případě to jsou většinou kluci. Proto jsem projela svůj seznam přečtených knih a vybrala pár z nich, které spadají do různých označení, která se skrývají pod oněmi zkratkami. Ať tu je od každého něco, co by vám nemělo uniknout, pokud se o tuto tematiku taky zajímáte a chtěli byste si o nich něco přečíst. :)

Seriálové kukátko: Zaklínač a See

zdroj

Donedávna jsem o sobě prohlašovala, že nejsem seriálový typ. Nechápala jsem, kde se bere to haló kolem Upířích deníků a co na tom opakovaném sledování všichni vidí. Zkoušela jsem to taky, pustit si pár dílů, ale nikdy mě to u žádného seriálu neudrželo natolik, abych zvládla aspoň jednu sérii. Až na výjimky, samozřejmě. Ale karanténa dělá divy a my se se ségrou vrhly na seriály, které mi doporučili známí nebo od kterých jsem aspoň něco čekala. A víte co? Ono to bytí seriálovým typem možná přece jen ocením. Stačí mít dobrý seriál.

Jak Zaklínač, tak See (v češtině Zrak, ale to je asi neoficiálně, minimálně jsem k tomu nenašla vůbec nic o českém dabingu) spatřili světlo světa v podobnou dobu, jen tedy o Zaklínači se mluvilo krapet víc. Dlouho jsem odolávala, ale jak říkám, po večerech, kdy víte, že ráno nevstáváte s budíčkem, jsme se do toho se ségrou pustily. V obou zmíněných seriálech hrají naši oblíbení herci, kteří nás ostatně nalákali sami o sobě, a měla jsem chuť na něco vyspělejšího než klasická teen dramata. Konečný verdikt? Oba seriály rozhodně doporučuju.

Co čte student anglistiky #1

Když už tu mám bohemistickou rubriku, proč ne i anglistickou. Mým druhým oborem na výšce je Anglická filologie, tudíž se povinné četbě samozřejmě nevyhnu ani tam. V češtině to tedy řešíme krapet víc, tady mi předměty s literaturou naskáčou hlavně v dalších semestrech, ale teď už taky něco máme, takže se aspoň mám o co podělit. A co si budem, tahle literatura je o něco snesitelnější, co se klasik týče...
Takže tradičně tu mám čtyři díla, která jsme zatím stihli v Úvodu do literatury přečíst :)

Recenze: Tamařino souhvězdí | Syrovost všedního dne

Počet stran: 320
Série: ---
Nakladatelství: Yoli, 2019
Hodnocení Goodreads: 4.32 (z 91 hodnocení)
Anotace:

Život devatenáctileté Liv se ani trochu neubírá směrem, kterým by si přála. Přijímačky na vysněnou fotografickou školu nevyšly, místo toho studuje práva, přivydělává si jako servírka v kavárně a těžko hledá společnou řeč s rodiči. A pochybuje. O sobě, o tom, co cítí, o své budoucnosti. Jedinou spřízněnou duší je její nejlepší kamarádka Johana, sarkastická mladá novinářka, která má navzdory drsné fasádě sama problémů až dost. Všechno se ale začne obracet vzhůru nohama, když v kavárně potká o několik let starší Tamaru. Tamara ji fascinuje a zároveň děsí - její tajemnost i náhlý příval citů, který k ní Liv začne chovat. Tehdy ještě netuší, jak moc měsíce strávené po Tamařině boku ovlivní zbytek jejího života...

Jednou z věcí, které mě na českém knižním trhu těší, je rozmach LGBTQ+ literatury. A to nejen překladové. Anna Musilová se do čtenářského povědomí zapsala už knihou Černooká, kterou mám v knihovně, ale ještě jsem se k ní nedostala. Místo toho se naše první setkání uskutečnilo skrz její druhé dílo, Tamařino souhvězdí. Tak jak to dopadlo?

Recenze: Vrány | Audiokniha

Počet hodin: 3 hodiny 50 minut
Série: ---
Dabing: Veronika Khek Kubařová, Andrea Černá
Nakladatelství: OneHotBook, 2020
Anotace:

Vrána necítí strach. Vrána necítí radost.

Dvanáctiletá Bára si na prahu puberty připadá osamělá, jenže ne ta jako její dospívající vrstevníci běžně čelící nepochopení. Ona vážně sama je. Matka ji ustavičně srovnává se starší sestrou, která dělá „všechno líp", otec své chování k ní mění podle toho, jestli se ženský zbytek rodiny zrovna dívá, a Bářinu výtvarnému nadání doma nikdo nevěnuje pozornost přesto, že ve škole na její kresby pějí ódy. Opakovaná a dobře míněná doporučení ohledně rozvíjení dívčina talentu ze strany učitelů mají ale velmi netypický dopad...

Šrámy a stíny na duši se vrší a s nimi i temnota hluboko v Bářině nitru. Jedinými jejími důvěrnicemi se stávají vrány hnízdící před okny v parku. Jaké by to vlastně bylo být vránou?

„První let mláděte je krátký. Vzduch proudí pod jeho křídly. Svět kolem dostává barvy."

Některé knihy obletí doslova veškeré čtenářstvo a automaticky se zapíšou na seznam děl, která byste prostě měli mít přečtená. O Vránách se mluvilo pořád a všude, sotva vyšly, a sice pořád čtu především knihy se štítkem YA, ale téma příběhu mě zaujalo natolik, že jsem dlouho váhala, jestli tomu boomu taky nepodlehnout. Nakonec jsem ale využila příležitosti poslechnout si příběh v audioverzi - a věřím, že jsem dobře udělala.

Co čte student bohemistiky #2

Ahoj plamínci! Jsem tu s dalším shrnutím toho, co jsem byla povinna číst do školy. Když je teď to „volno", nějak hůř se dokopávám k té povinné četbě. My aspoň máme tunu úkolů, mezi nimiž jsem ráda, když se dostanu k rozečteným knihám, a vždycky radši sáhnu po Skleněném trůnu než po Novákové. Tu čtu už snad měsíc a je to utrpení, takže ta se objeví až v nějakém budoucím shrnutí. Doufám, že vy jste na tom trochu líp!
Každopádně, dneska tu mám čtveřici, která není zase tak děsivá. :)

Recenze: Jablečný koláč naděje | Knihu na moudrech nepostavíte

Počet stran: 192
Série: ---
Překlad: Karolina Medková
Nakladatelství: CooBoo, 2015
Originální název: The Apple Tart of Hope
Hodnocení Goodreads: 3.90 (z 2 451 hodnocení)
Anotace:

Oskar Dunleavy, který dělával ty nejlepší jablečné koláče na světě, je nezvěstný, možná dokonce mrtvý. Zdá se, že to vlastně nikoho nepřekvapuje. Až na Meg, jeho nejlepší kamarádku a jeho mladšího brášku Stevieho. Obklopeni zármutkem a zmatky se Meg a Stevie rozhodnou zjistit, co se Oskarovi opravdu stalo. Společně se pak učí, co znamená věrnost a kamarádství, a jak moc důležitá je síla se nevzdat.

Báječná kniha o dospívání, nejistotách, přátelství a kouzelných jablečných koláčích, které znamenají naději. Protože jakmile si do jednoho kousnete, budete se už navždycky na svět dívat jinak a všechno bude tak, jak má.

Je to už nějaký ten pátek, co Jablečný koláč naděje spatřil světlo světa. Pamatuju si, jak vycházel, že byl tehdy skoro všude a všichni mluvili o té krásné obálce. Tehdy mě to k příběhu kdovíjak netáhlo, ale když jsem pak knihu viděla ve slevě, řekla jsem si, že to teda zkusím. Protože anotace mi slibovala dojemný a milý příběh a já na něco takového přesně měla chuť.

Bohužel. Moje očekávání zůstala nenaplněna.

Co čte student bohemistiky #1

Ahoj plamínci! Jak možná víte, loni v září jsem nastoupila do prváku na výšku na svůj vysněný dvouobor Česká filologie + Anglická filologie a s klidným srdcem můžu říct, že jsem tam i po půl roce ráda. Ale když studujete jazyk, musíte počítat i s literaturou. A ta se nedá naučit, ta se prostě musí zažít. Tudíž mi už od začátku února TBR poličku okupují autoři 19. století a odsouvají všechny ty, které bych četla ráda, někam na prázdniny. Vůbec nečtu to, co běžně, takže tak nějak nemám na co psát recenze, jen stále plním svoje resty - ale řekla jsem si, že jednou za čas shrnu, co jsem musela povinně přečíst. Třeba se pobavíte. Většině z těch děl bych se vyhnula obloukem, být to na mně. :D

Víte co, na klasiku se špatně píší recenze. Navíc, minulý semestr jsem se taky na hodinách literatury dozvěděla, že vlastně recenze většinou vůbec nepíšu, protože recenzí můžu nazývat jenom hodnocení knihy, která je stará max dva, tři roky. Takže... tímto se vám omlouvám za dosavadní mystifikaci, ale hodlám v tom pokračovat. :D Každopádně na díla, která přečtete jen proto, že musíte, se nějaká ta recenze píše ještě hůř, proto jsem se rozhodla vám to sdělit touto formou. Pokaždé vyberu zepár knih, článků na toto téma bude více. Dneska tu pro vás mám názor na první čtyři knihy, se kterými jsem se v rámci studia češtiny setkala. :)

Recenze: Co když jsme to my | Na léto v New Yorku

Počet stran: 344
Série: ---
Překlad: Kateřina Stupková
Nakladatelství: Yoli, 2019

Originální název: What If It's Us

Hodnocení Goodreads: 3.95 (z 49 469 hodnocení)
Anotace:

Arthur je beznadějný romantik a blázen do broadwayských muzikálů. Věří, že velké věci vás mohou potkat na každém kroku a osudová láska jakbysmet. Když narazí během letních prázdnin v New Yorku na Bena, má pocit, že mu vesmír dává znamení. Tohle nebyla náhoda, na tomhle setkání je něco výjimečného...

Ben pochybuje, že by byl vesmír na jeho straně. Právě se rozešel s přítelem a opravdu nemá náladu na nový vztah. Ani on ale nedokáže Arthura dostat z hlavy...

Co když se ve městě s osmi miliony obyvatel už nikdy nepotkají? A co když ano... ale jejich první rande dopadne naprosto katastrofálně? Co když život vážně není broadwayský muzikál? A co když je?

Byla doba, kdy jsem Probuzení Simona Spiera považovala za klenot young adult literatury. Netroufám si to pořád tvrdit, když už mě od přečtení dělí pár let, na to se teprve chystám rereadingem, ale - se stylem Becky Albertalli jsem už byla seznámená a LGBTQ literatuře se fakt nevyhýbám. Když se navíc objevilo i jméno Adama Silvery, autora knihy Oba na konci zemřou, šlo tomu odolat? Nešlo.

Všem klukům, které jsem milovala + P.S.: Stále tě miluju - kniha vs. film

Ahoj plamínci! Tentokrát tu mám další porovnání filmu a jeho knižní předlohy. Věřím, že Všem klukům, které jsem milovala vám nemusím dlouze představovat. Autorka Jenny Han tu byla tuším na prvním ročníku Humbooku. Celá trilogie je strašně sladká. A filmy podle populárních knih profrčí knižní blogosférou jako knižní bestsellery, takže teď všude viselo P.S.: I Still Love You, druhý díl celé série. Všichni nad tím áchají už od jedničky, tak jsem si řekla, že bych to konečně mohla zkusit taky. Dala jsem si oba filmy hned po sobě - a naprosto chápu, co na tom všichni vidíte. :)

Poslední dobou tu je netflixovský trend - spousta filmů nejde do kin, ale prostě je přístupná z Netflixu. Na jednu stranu mě to mrzí, protože pak si toho dost lidí nevšimne, kdežto kdyby to bylo v kině, třeba jako After, když už jsme u toho, tak to osloví víc diváků. A rozhodně by se o tom mluvilo déle. Co už; tohle je sice malé negativum, ale zato zatím můžu s rukou na srdci říct, že mám ta Netflix zpracování vážně ráda. Ta se spolehlivě drží svých předloh. Jistě, něco se musí vynechat, ale skutečně většina z těchto filmů patří mezi ty lepší. Takže jak to dopadlo s Larou Jean a Peterem?

Recenze: The Hazel Wood | Tajemství rodinné minulosti

Počet stran: 359
Série: The Hazel Wood, 1
Nakladatelství: Penguin, 2018
Hodnocení Goodreads: 3.59 (z 48 432 hodnocení)
Anotace:

Seventeen-year-old Alice and her mother have spent most of Alice's life on the road, always a step ahead of the strange bad luck biting at their heels. But when Alice's grandmother, the reclusive author of a book of pitch-dark fairy tales, dies alone on her estate - the Hazel Wood - Alice learns how bad her luck can really get. Her mother is stolen away - by a figure who claims to come from the cruel supernatural world where her grandmother's stories are set. Alice's only lead is the message her mother left behind: STAY AWAY FROM THE HAZEL WOOD.

To retrieve her mother, Alice must venture first to the Hazel Wood, then into the world where her grandmother's tales began...

Občas, když skončím se psaním, si hraju s myšlenkou: Co kdyby se ten svět skutečně někde formoval, zatímco ho vymýšlím? A moje postavy doopravdy prožívaly, co jsem napsala, a chudáky jsem je zasekla na x hodin v dost nepříjemné scéně? Ostatně něco podobného prohlásil i John Green: „Co když je Harry Potter skutečný a my nejsme?" Melissa Albert se do tohoto tématu opřela s vervou. Vytvořila temný svět pohádek, které vám jen tak pokoj nedají. Na každém šprochu pravdy trochu; a v Alicině světě to platí mnohonásobně víc. Jak na mě tedy zapůsobil výlet do Hazel Wood?

Recenze: Eliza a její nestvůry | Ryzí láska k vlastní tvorbě

Počet stran: 352
Série: ---
Překlad: Anežka Dudková
Nakladatelství: CooBoo, 2019

Originální název: Eliza and Her Monsters

Hodnocení Goodreads: 4.24 (z 38 923 hodnocení)
Anotace:

Její příběh je fenomén. Její život katastrofa. Ilustrovaný román o životě nejen na sítích.

Ve skutečném světě je Eliza Mirková stydlivá, divná a nemá žádné kamarády. Na internetu se z ní stává LadySouhvězdí, anonymní tvůrkyně neuvěřitelně populárního online komiksu Nestvůrného moře. Eliza si nedokáže představit, že by se jí v realitě mohlo kdy líbit tolik jako v té virtuální, a rozhodně nemá chuť to zjišťovat. Pak začne na její školu chodit Wallace Warland, největší fanoušek Nestvůrného moře a autor oblíbených fanfikcí. Wallace si myslí, že Eliza je jen další obyčejná fanynka, a když se mu začne dařit lákat ji ven z ulity, Eliza začne přemýšlet, jestli by ten život offline přece jen nestál za zkoušku. Ale když Elizina tajná identita vyjde omylem najevo, všechno, co vystavěla - její příběh, vztah s Wallacem i její příčetnost - se začne rozpadat.

Fantasy patří mezi velmi čtené žánry, ale ruku na srdce; nečtou se nám přece jen o něco líp knihy, ve kterých se doslova a do písmene najdeme? Ty knihy vytržené z reality, poslední dobou moderně zvané contemporary, kde hrdinové zažívají strasti všedního dne a hrozí jim de facto to samé, co vám? Eliza a její nestvůry si získala popularitu převážně z tohoto důvodu, tak jsem na ni byla strašně zvědavá. A jsem ráda, že se má očekávání naplnila.

Recenze: Má chudinka Jane | Eyrová vidí duchy

Počet stran: 383
Série: Janičky, 2
Překlad: Romana Bičíková
Nakladatelství: Fragment, 2019

Originální název: My Plain Jane

Hodnocení Goodreads: 3.79 (z 11 939 hodnocení)
Anotace:

Asi ten příběh znáte. Chudá sirot Jane Eyrová začíná nový život jako vychovatelka v Thornfield Hall. Zde poznává zachmuřeného pana Rochestera - a vezme si ho. Nebo ne? V tomto nebývalém dobrodružství je všechno jinak. Jistý gentleman skrývá víc než jen jednoho kostlivce ve skříni. Chudinka Jane vidí duchy a vyšetřovatel Alexander Blackwood zas disponuje nadpřirozenými schopnostmi. Je alespoň začínající spisovatelka Charlotte Brontëová normální?

Parodie - věc, pro kterou žije každý milovník filmů, knih a hudby. Protože když něco milujeme, vtipnými zpracováními totožné věci se bavíme ještě o chlup víc. Topper Harley nám to ostatně dokázal dostatečně, co? S trojicí autorek Brodi Ashton, Jodi Meadows a Cynthiou Hand jsem se seznámila už v jejich předchozí knize Má lady Jane, a tak bylo jasné, že jejich pokus nevynechám, ani co se týče Jany Eyrové.

Recenze: A Heart So Fierce And Broken | Kdo je pravý král?

Počet stran: 464
Série: Cursebreakers, 2
Nakladatelství: Bloomsbury, 2020
Hodnocení Goodreads: 4.19 (z 3 418 hodnocení)
Anotace:

Find the heir, win the crown.

The curse is finally broken, but Prince Rhen of Emberfall faces darker troubles still. Rumors circulate that he is not the true heir and that forbidden magic has been unleashed in Emberfall. Although Rhen has Harper by his side, his guardsman Grey is missing, leaving more questions than answers.

Win the crown, save the kingdom.

Grey may be the heir, but he doesn't want anyone to know his secret. On the run since he destroyed Lilith, he has no desire to challenge Rhen - until Karis Luran once again threatens to take Emberfall by force. Her own daughter Lia Mara sees the flaws in her mother's violent plan, but can she convince Grey to stand against Rhen, even for the good of Emberfall?

The heart-pounding, compulsively readable saga continues as loyalties are tested and new love blooms in a kingdom on the brink of war.

Retellingů na Krásku a Zvíře není nikdy dost. Pustila se do toho i Brigid Kemmerer, která je v Čechách oblíbená především pro svou knihu Dopisy ztraceným. První díl této série, Temné a osamělé prokletí, jsem četla v angličtině ještě před vydáním a do autorčina světa jsem se zamilovala. Mohla jsem vynechat pokračování? Jistěže nemohla.

Vyprávění řeky věř, však v hloubce svůdné utoneš

Dnes tu jsem s neknižním článkem. Jsou filmy, které vám nedají spát dlouho předtím, než je vidíte, a ani dlouho poté, co je vidíte. Možná to zní divně, když jako téměř dvacetiletá prohlásím, že přesně toto se mi stalo s očekávaným pokračováním Ledového království, ale je to tak. Animáky jsou moje závislost, miluju propracovanost animací i příběhů a z Disneyovek a DreamWorks frančíz zřejmě nikdy nevyrostu.

A Frozen 2 mi pořád leží na srdci, takže jak jinak, než o tom napsat článek?

Recenze: Něco víc | Co přesně následuje po smrti?

Počet stran: 380
Série: ---
Překlad: Jan Březovský, Tereza Nuckollsová
Nakladatelství: Slovart, 2017

Originální název: More Than This

Hodnocení Goodreads: 3.99 (z 43 327 hodnocení)
Anotace:

Seth se topí, zoufalý a osamělý v posledních okamžicích svého zápasu s rozběsněným mořem. Pak ale procitne. Nahý, hladový a žíznivý, ale při vědomí. Jak je to možné? Vybavuje si přece, jak se mu lámaly kosti, jak mu pukla lebka při nárazu o skalisko. Jakto, že je teď tady? A co je tohle vlastně za podivné místo? Seth začíná pátrat po odpovědích, v naději, že možná není úplně sám, že se neocitl ve svém soukromém pekle, kterého se tolik bojí, že tu možná je... něco víc.

Jednou z prvních knih, které jsem vloni přečetla, byl Nejdelší den Adama T. A pokud mě sledujete i na sociálních sítích, víte, že od té doby o něm bez ustání mluvím a doporučuju ho, kde se dá. Konečně jsem se dostala k autorově další knize, tentokrát k jeho neméně slavnému Něco víc. Uspěl stejně jako Adam?

Knižní štafeta: Důvod dýchat | Síla lidských citů

Na bookstagramu se díky Humbooku strhla mela, co se týká pořádání knižních štafet. O co jde? Vybere se kniha, následně zepár čtenářů, které poštovně obletí, a čtenáři budou během čtení do knihy psát poznámky, co si myslí. Původně mě to vůbec nelákalo, tak jsem se ani do těch prvních od samotného Humbooku nepřihlásila. Psaní do knížek? No to ani náhodou! Ale pak jsem si řekla, že to za zkoušku stojí - ten sdílený prožitek s ostatními. Vídávala jsem víc a víc příspěvků, kdy se sami čtenáři rozhodli uspořádat vlastní knižní štafetu. A tak jsem to riskla a v rámci jedné štafety si přečetla tady Důvod dýchat.

Článek pojmu tak trochu jako recenzi, tak trochu jako komentář k samotné štafetě, takže to bude zkrátka něco mezi :)

Ohlédnutí za rokem 2019

Tak je to tady, plamínci. Skončila další dekáda. Pro mě je to trošku děsivější v tom, že v nastalém roce se mi za věkem objeví -cet a na nějakou dobu se toho zřejmě nezbavím a že mě čekají tuny a tuny povinné četby, kvůli které budu muset oželet současnou literaturu. Ale stále mám spoustu recenzních restů, takže mrtvo tady nebude. Snad.

První vlna nostalgie přišla už se Spotify, kdy všude kolovalo shrnutí poslouchané hudby, ale tam to neberu vážně od doby, kdy jsem si pustila playlist zvaný Retro Music a hrály tam hity, které jsem poslouchala ve třinácti. :D Každopádně jsem si nedávno už dovolila být cíťa, a to v narozeninovém článku, protože vám tu doporučuju knihy už šest let. Kdysi jsem tu psávala ohlédnutí za rokem, tak se na to pojďme podívat i letos! Tenhle článek jsem chtěla stihnout ještě do silvestra, ale přiznám se, z přílišné lenosti jsem se k tomu dostala až teď s třídenním zpožděním. Co se dá dělat :D