pátek 7. srpna 2020

Recenze: Temnota | Ne nadarmo je středověk dobou temna

Temnota (Dobyvatelská sága, #1)Počet stran: 424
Série: Dobyvatelská sága, 1
Překlad: Kristýna Vítková, Hana Netušilová
Nakladatelství: CooBoo, 2018
Originální název: And I Darken
Hodnocení Goodreads: 3.86 (z 39 298 hodnocení)
Anotace:
Nikdo nečeká, že princezna bude drsná a samostatná. Jenže Lada přesně taková je. Od doby, co byla se svým bratrem vyhoštěna ze země a jejich otec zmizel, ví, že jediným klíčem k přežití je bezohlednost. Uvědomuje si, že je jen pěšákem v cizí hře, a nehodlá se s tím smířit. Proto tajně trénuje, aby se mohla vypravit do své domoviny, kde chce uplatnit své právo prvorozené a stát se vladařkou. Jenže když potká sultánova syna Mehmeda, vše se zkomplikuje.

Velmi často se v YA objevují názory, že už nechceme ufňukané hrdinky, ale musí to být silné ženy, které bojují samy za sebe, po boku nikoho nepotřebují a zkrátka celý příběh utáhnou na svých bedrech. Já jsem ideálně pro něco mezi, ale každopádně to byl jeden z hlavních argumentů, čím se všude Temnota vychvalovala. Tak jak obstála u mě?



Páteř měla z oceli. Srdce bylo její zbrojí. Oči ohněm.


Lada je dcerou valašského knížete a svou zemi nadevše miluje. Jenže Valašsko není kdovíjak silným hráčem v poli, a tak jejímu otci nezbyde nic jiného, než uzavřít smlouvu se silnou Osmanskou říší. Ona a její mladší bratr Radu jsou vychováváni pod sultánovými křídly v Osmanské říši, aby si jejich otec mohl udržet Valašsko. Jenže Lada nemá v povaze se vzdávat ani podřizovat.

S Kiersten White jsem se už stačila setkat, co se týče její trilogie Paranormálové a povídky ve vánoční sbírce. Paranormálové se mi kdysi líbili a s její povídkou jsem byla taky moc spokojená, tudíž jsem od ní už leccos čekala. A jsem ráda, že nedošlo na zklamání - naopak, Temnota pro mě byla velmi milým překvapením.
Historické fikce s sebou nesou určitý risk - minete se s dějinami. A to je pak dost fatální. Každý autor si zaslouží obdiv už jen kvůli tomu, že do toho jde a co všechno kvůli tomu musí podniknout. Kiersten White si vzala na paškál středověkou Evropu a odvěký problém křesťanství a islámu. Za hlavní hrdinku totiž pojala Vlada Draculu, z něhož tentokrát udělala ženu. Už to mi přišlo jako skvělý nápad; Drákula přece jen patří mezi ty zajímavější historické postavy, u kterých lze pokaždé objevit něco nového.
Autorka nás tak zavedla do prostředí Lady, jejího bratra Radua a budoucího osmánského sultána Mehmeda. Všichni dostávají dost svého prostoru a autorka nás provází několika lety jejich života, čímž nám poskytuje možnost sledovat jejich vývoj, i co se týče stárnutí. Mám ráda, když se postavy během knihy vyvíjí, a Kiersten White se to povedlo nenásilně zapracovat. Každá scéna k něčemu přispěla, tak to má být. Příběh navíc není tak úplně předvídatelný, i když dějiny kolem Konstantinopole trochu znáte, za což také jedině body k dobru.

Poslední dobou v knihách spíše preferuju zaměření na nemilostné vztahy - rodinné, přátelské, všechny podobné. A láska tu sice hraje prim pro oba sourozence, což mně osobně bylo jasné od začátku a autorka mě v tomhle ohledu příliš nepřekvapila (ano, je tu milostný trojúhelník), ale líbilo se mi i řešení sporů mezi Draculesty obecně i mezi Ladou a Raduem. Postav celkově je tu habaděj, takže na vývoj vztahů dojít tak či tak muselo, a i s tím si autorka trochu pohrává. Lada a Radu ostatně vyrůstají mimo svůj domov a každý z nich se na zcela cizí kulturu adaptuje úplně jinak. Nikdy jsem se do jejich pohledů nezamotala - Temnota je vyprávěna střídavě Ladou a Raduem -, vždycky jsem přesně věděla, co se myslí, ať už šlo o náboženství, pohled na svět nebo přístup k boji.
Už jsem zmínila tu potřebu silných hrdinek, kterých je v young adult kopa. Kiersten White si k ní do protivky vzala něžnějšího bratra, postavila k ní muže, který nepůsobí jako surovec a který pro změnu do současných YA škatulek nezapadá. Radu byl bezkonkurenčně mou nejoblíbenější postavou z celé knihy, ale myslím, že snad ani nejde o žádné z nich říct, že by nebyla oblíbená. Autorka si s nimi vskutku pohrála, charaktery na výbornou. A i když jich je tu spousta, nestalo se, že bych se v nich ztrácela. Každá postava měla svou úlohu, kterou sehrála skvěle, prostě jim to věříte.

Bylo divné stát v Mehmedově pokoji, zatímco spal. Prosil ji, aby se k němu přidala, flirtoval s ní a laškoval, ale ona mu připomněla, že je to jediné, co stojí mezi ním a dýkou ukrytou ve tmě.
A že pokud nesklapne a nepůjde spát, bude to její dýka.


Instagramové
momentky
Temnota mě zkrátka bavila celou dobu, neobjevilo se místo, kde bych zívala nudou. Pořád jsou pro nás nachystané nějaké zvraty, které nejsou úplně předvídatelné, a ne každá postava se chová tak, jak byste od ní čekali. Srší to akcí, překvapením i humorem. Jsem ráda, že autorka nezapomněla na dvorské intriky ani na krutost tehdejší doby v mnoha ohledech, ne nadarmo se přece jen středověku říká doba temna. Už jen díky tomu mohla White naťuknout témata jako postavení žen ve společnosti nebo homosexualitu zase z jiného úhlu, než jak jsme zvyklí číst v příbězích odehrávajících se v naší době, a za mě se jí to povedlo. Díky Ladě a Raduovi také otevírá citlivé téma vlasti, o němž jsem teď díky studiu bohemistiky slyšela dost, co se týkalo naší země, takže jsem byla ráda za další takový náhled. A autorka své postavy nešetří, s nějakým deus ex machina a náhodami nepočítejte. V Temnotě perfektně platí Murphyho zákon, že co se může pokazit, to se pokazí.
Grammar nazi verdikt: Jsem naprosto spokojená. Příběh se čte plynule, žádná škobrtnutí se nekonala - a překlad je skvělý i po gramatické a pravopisné stránce. Jediné, co mi trochu lezlo na nervy, bylo skloňování jména Radu - jak jste si všimli v recenzi, jsem zvyklá jména končící na -u skloňovat bez oddělání poslední samohlásky, ale v knize to bylo vždy „s Radem, o Radovi" apod. Moc se mi to nelíbilo, ale to je maličkost.

Za sebe vám Temnotu rozhodně doporučuju, pokud hledáte něco neotřelého, co se v YA zase tak často neobjevuje. A pokud máte rádi historii, to už je jen třešnička na dortu. Jsem opravdu moc zvědavá, co přinesou další díly.

Četli jste? Znáte další podobně zpracované knihy? :)

4 komentáře:

  1. U této série mám dost rozpolcený názor, zda do ní jít nebo ne. V jednu chvíli si řeknu, že jo, a pak si řeknu, že ne. :D Kdo ví, zda ji nakonec zkusím.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Další díly nevím, ale jednička mě opravdu mile překvapila, takže doporučuju :))

      Smazat
  2. Takhle kniha/série mě hodně láká svým zajímavým tématem. Právě boje islámu a křesťanství mě vždycky zajímaly a ve spojení s Drákulou a nějaký tím fantasy prvkem... navíc tvoje super recenze. ;)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky! Spojení toho všeho bylo naprosto geniální :)

      Smazat

Děkuji za každý komentář! ♥