Recenze: Můj brácha se jmenuje Jessica | Nejen o toleranci k druhým

Počet stran: 256
Série: ---
Překlad: Anežka Mann
Nakladatelství: Slovart, 2020
Originální název: My Brother's Name Is Jessica
Hodnocení Goodreads: 3.45 (z 2 033 hodnocení)
Anotace:

Na svého staršího bratra Jasona se Sam Waver mohl vždycky ve všem spolehnout. Sam ho zbožňuje, zdá se totiž, že Jasonův život je perfektní - je přátelský, oblíbený, skvěle hraje fotbal a holky se můžou přetrhnout, aby s ním mohly chodit. Ale jednoho večer svolá Jason celou rodinu a svěří se jim s tajemstvím, se kterým se potýká už nějakou dobu. Tajemstvím, které hrozí je všechny rozdělit. Jeho rodiče si před tím zacpávají uši a Sam to nedokáže pochopit. Protože co byste dělali vy, kdyby vám váš bratr řekl, že ve skutečnosti vůbec není vaším bratrem? Že je ve skutečnosti... vaší sestrou?

Celý letní semestr jsem strávila v nosem zabořeným v povinné četbě, která se týkala české tvorby 19. století. Jistě, existují díla, která jsou lepší než ostatní, ale přece jenom, když si svou četbu vyberete sami, je to zcela jiný pocit. Dokážete si představit, jak strašně jsem se těšila, až si do ruky vezmu knihu dle své libosti? A tak jsem po zkoušce sáhla po Můj brácha se jmenuje Jessica a jsem moc ráda, že to byla zrovna tahle.

Seriálové kukátko: Elite

Během karantény jsem si nějak navykla na to, že si každý večer se ségrou něco pustíme. Občas film, většinou seriál. I tak mi to ale kolikrát nestačí a to, co ségru neláká, si pustím přes den sama. Takhle jsem se dostala k Elite. Vídávala jsem to sem tam na Instagramu a aplikace TV Time, kam si zaznamenávám jednotlivé zhlédnuté epizody, mi to neustále doporučovala, tak jsem se odhodlala to risknout.

Elite jsem si začala pouštět v době, kdy jsme se ještě dívaly na See, takže jsem měla poněkud jinak nastavené nároky a začátek seriálu mě příliš nezaujal. Upřímně, nejsem příliš velký fanda teen dramat, ve kterých se pořád řeší jedno a to samé - nějak převyspělí puberťáci, spousta chlastu a drog, jako by snad teenageři nedělali ani nic jiného, a vztahy, vztahy, vztahy. Moc na to nejsem. Proto mě první epizody moc neuchvátily a já přemýšlela, jestli v tom vůbec pokračovat. Ale nakonec jsem ráda, že jsem sjela všechny tři série (protože když už, tak už, že jo).

Co čte student bohemistiky #4

Tak mám po dnešku zkoušku slavnostně za sebou, nakonec to odnesl Kříž u potoka. Řeknu vám, byly to nervy, sotva se po prvním termínu objevily zprávy, že každého vyhazuje, měla jsem nahnáno :D O to víc jsem ráda, že to vyšlo. Zase ze mě spadla nějaká ta tíha. Každopádně mě čekají ještě dvě zkoušky, než slavnostně ukončím první ročník na vysoké, a pak se s chutí vrhnu na současnou literaturu. Asi si udělám pořadník, protože upřímně vůbec netuším, jak si z toho seznamu vybrat. Ale rozhodně už sem zase začnou přibývat klasické recenze. :)
I tak bych ale ráda dojela tuhle rubriku, co se týče prváku, než naskočí povinná četba v zimním semestru, tak to navýším na pětici knih.

Audioknihy, které vás nenechají chladnými | Měsíc audioknih v emocích

Zdravím, plamínci! Taky vám připadá, že se se všemi těmi akcemi v červnu doslova roztrhl pytel? Sama jsem něco málo plánovala, ale když vidím, co vše se chystá, asi si to nechám na potom nebo na příští rok, jak se znám. Každopádně, je tu červen, můj oblíbený měsíc, který mimo jiné také nese titul měsíc audioknih. A v Audiotéce se to letos nese na vlnách emocí - tedy každý červnový týden na jejich webu najdete různé audioknihy, které vás nenechají chladnými, ve slevě. Tudíž se i já zapojuju se svým výběrem čtyř audioknih, které ve mně vyvolaly určitý pocit. A třeba ho vyvolají i ve vás, tak se na ně pojďme podívat :)