Seriály sjíždím rychleji, než o nich stíhám psát. Nicméně jsem si konečně vzpomněla i na tuhle rubriku a především mám za sebou jeden naprosto skvělý seriál, který vám tu chci doporučit, takže hurá na věc - dnes něco o všemi kritizované She-Hulk a prvních sériích Dickinson a Rodu draka. Na animáky přijde řada příště. :)
She-Hulk
Marvel schytává poslední dobou docela velkou kritiku. Mně se to pořád líbí; jasně, kvalita šla v leckterých projektech trochu dolů, ale dívat se na to pořád dá a pořád mě to baví. Nejkontroverznější je v tomto ohledu však rozhodně She-Hulk, na niž došlo ještě před premiérou, když se objevily první teasery. Protože... stížnosti nejsou poslední dobou jen na kvalitu příběhu, ale taky CGI. A tady to jde poznat teda maximálně. Je zvláštní, že počítačem vytvořený Hulk vypadá přirozeně a má lidské rysy, zatímco She-Hulk je prostě jako Barbie bez jediné poskvrnky. Animace She-Hulk štvala i mě, co si budeme, ale seriálu jsem samozřejmě šanci dala. Výsledek? Rozhodně to není taková katastrofa, za jakou se to všude prezentuje.
Ano, souhlasím s tím, že to je nejslabší počin, s nímž Marvel za poslední dobu přišel. Hlavním důvodem je nejspíš to, že ze seriálu není cítit, o čem vlastně má být - má to být další superhrdinský akčňák? Právnický seriál? Seriál upozorňující na problémy ve společnosti? Komedie pro celou rodinu? Téma skákalo odtamtud sem a chyběla tomu ucelenost, a to bohužel i v ději. She-Hulk nemá jednoznačnou zápletku. Ani záporáka. Ono se to tam prostě tak nějak děje... a pak má asi dojít k překvapivým odhalením, jenže ta jednak nefungují, a jednak jsou taky pohřbena tím, jak se to hlavní postava snaží „zachránit" a ve výsledku z toho udělá ještě větší guláš. Přitom sama Jennifer jako She-Hulk je fajn postava a měla by co předat. Vše to totiž uvede epizoda, v níž se řeší, jak se nejen vyrovnává se skutečností, že je teď Hulk, ale taky řeší rozdíly v jejím postavení, co musí oproti ostatním oddřít jako žena, co denně snáší. A i z toho tak nějak sešlo.
Oproti tomu si to zachovává docela milý humor a není to tak, že bych u každé epizody trpěla a koukala, jak dlouhé to ještě bude. Jen to prostě není to, co nám Marvel většinou představuje.
Dickinson
Na seriál jsem poprvé narazila díky Hailee Steinfeld, představitelce hlavní role, kterou jsem si poslední dobou dost oblíbila - a šla do watchlistu. Pak jsme poezii Emily Dickinson rozebírali v seminářích a to mě konečně pošťouchlo k tomu si seriál pustit. A zamilovala jsem se hned od prvního dílu - skoro každé jsem na TV Time dala plné hodnocení a užívala jsem si každou minutu.
Nestačí? Dickinson sleduje život básnířky v době, která vrcholí občanskou válkou a v níž má žena jasně dané postavení. Emily je ale na soudobé poměry až příliš velká rebelka, a kdyby jen tím, že má spisovatelské ambice... Pokud rádi sledujete příběhy o emancipaci žen a jejich nelehkých osudech v historii, tady je toho ažaž, až mi kolikrát naskakovala žilka. Nicméně je to celé pojaté naprosto geniálně - nejenže to řeší důležitá témata jak pro tehdejší, tak i pro současnou dobu, jedná se také o moderní zpracování; čili vidíte postavy v historických kostýmech, ale mluví současnou angličtinou a na pozadí hraje současná hudba. Přiznám se, že většinou tohle vůbec nemusím a spíš mě to štve, sem mi to však neskutečně sedělo. Teď už se konečně dostanu k tomu nejgeniálnějšímu prvku, a tím je kompozice. Každý díl je totiž zarámovaný nějakou básní od Emily Dickinson, verše proplouvají skrz děj a ten se podle nich taky většinu času odvíjí.
Mihnou se i známé osobnosti jako Henry Thoreau nebo Louisa May Alcott. A herecké výkony jsou prvotřídní. Smála jsem se i brečela. Za mě to je prostě naprosto boží počin a jsem strašně ráda, že jsem ho objevila, a vám ho vřele doporučuju!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za každý komentář! ♥