#idahotb čtení

Možná už jste to postřehli, možná ne - dneska, 17. května, je mezinárodní den proti homofobii. Používá se pro to zkratka, kterou jsem uvedla v nadpisu (aka International Day Against Homophobia, Transphobia and Biphobia), a přímo to vybízí k dalšímu tematickému výběru. Tak dva roky zpátky jsem sepsala doporučení LGBTQ+ knih během června, který si vysloužil přezdívku pride month, tak dnes tu jsem s aktualizovaným seznamem, co nového jsem za tu dobu stihla přečíst.

Tentokrát se na to ale podívám trošku jinak - protože buďme upřímní, většina LGBTQ+ knih se točí kolem homosexuálů a i v tom případě to jsou většinou kluci. Proto jsem projela svůj seznam přečtených knih a vybrala pár z nich, které spadají do různých označení, která se skrývají pod oněmi zkratkami. Ať tu je od každého něco, co by vám nemělo uniknout, pokud se o tuto tematiku taky zajímáte a chtěli byste si o nich něco přečíst. :)

Gay - Nejdelší den Adama T.

Jasně, jasně. Co jste ode mě asi mohli čekat. V tomhle štítku jsem toho přečetla spousty a mohla bych mezi nimi sáhodlouze vybírat, ale nakonec jsem sáhla po své srdcovce, kterou doporučuju, kudy chodím. Nejdelší den Adama T. se odehrává během pouhých dvaceti čtyř hodin, během nichž se toho ovšem stihne odehrát fakt hodně. Patrick Ness nás nešetří a háže jednu bombu za druhou, a ke všemu to všechno je napsané tak nádherným jazykem, že se nad čtením prostě rozplýváte. Hra se slovy tu je zkrátka prvotřídní, takže pokud si na to potrpíte, Ness je zárukou na jedničku.
Kromě Adamova příběhu tu funguje i druhá dějová linka, která se tak trochu houpe na vlnách magického realismu, na nějž si čtenáři většinou stěžují, ale já nemám co vytknout. I ta mě bavila. Dodala příběhu zas trochu jiný úhel, a i když se to nezdá, dost spolu souvisí. Věřte mi, po přečtení jsem z toho zůstala paf a nedoporučuju to jen tak náhodou.

Lesba - Tamařino souhvězdí

Pro změnu něco z českých vod, což se mi doporučuje ještě líp. Tamařino souhvězdí od Aničky Musilové mě zaujalo hned, jak o něm padla první zmínka, a pokud mám nějak navázat na výše zmíněného Nesse; i Musilová vládne poetickým jazykem. Někdy je ho možná až příliš, ale mně to vůbec nevadilo. I tady se melodie slov line kolikrát tak něžně, až si to s dějem protiřečí. Protože ani tady se autorka nepáře s krutou realitou, ostatně jsem recenzi nepojmenovala „Syrovost všedního dne" jen tak pro nic za nic. Tamařino souhvězdí se ke všemu odehrává v současné Praze, takže nám Čechům jsou Liviny problémy blízké, a ještě bližší těm, co si prochází stejným obdobím, které nemine dost velký počet z nás. A tohle se povede málokomu. Navíc se ani tento příběh netočí jenom kolem sexuální orientace, ta spíš do celku tak nějak zapadá, takže za mě je Tamařino souhvězdí jedním velkým doporučením.

Bisexualita - Srdcerváči

Tak jsme suverénně v těch škatulkách, o nichž se v českých knihách zase tolik nepíše. I tady jsem se dlouho babrala v přečtených knihách a hledala, až jsem našla Srdcerváče. Druhý ústřední hrdina, Nick, je bisexuál - u Alice Oseman vždycky můžete počítat se škálou různých orientací, ať už do ruky vezmete jakoukoli její knihu. A možná ta přemíra může místy působit trochu zvláštně, ale Oseman to vážně umí. Dokáže vystihnout všechno, co se které problematiky týče, a zřejmě ještě dlouho bude patřit na seznam mých oblíbených autorů. Srdcerváči jsou komiks, takže toho dějově neobsáhnou tolik, jako kdyby kluci dostali plnohodnotnou knihu - byť jim tedy byla věnována novelka Nick and Charlie, která se brzy dočká i knižního vydání -, ale i tady se autorce povedlo  zachytit otazníky a vykřičníky, které se Nickovy orientace týkají. Mám za sebou jen první díl ze čtyř, ty další už prý řeší i vážnější témata, ale první díl je vyloženě rozplývavý a rozhodně se jedná o jednu z knih, která vám zlepší náladu, sotva ji otevřete.

Transgender - I Was Born For This

Ano, Alice Oseman podruhé. Jak říkám, naprosto zaslouženě. Jsem ráda, že když se podívám na svou TBR poličku, vidím čím dál víc děl, kde vystupují transgender postavy (byť jsou všechny v originále a kdoví, kdy se objeví i na českém trhu). Mým jasným favoritem je I Was Born For This. Jak už jsem zmínila, u Oseman máte jistotu, že vždycky zastoupí všechny možné sexuality i identity a naprosto u ní zbožňuju, tak samozřejmě to bere. Nemá potřebu čtenáři něco podsouvat nebo vysvětlovat, všechno šlape jak hodinky bez zbytečných průtahů. A tak to mám ráda. Pokud vás ke všemu zajímá svět showbyznysu jak ze strany skalního fanouška, tak té populární hvězdičky, I Was Born For This je jasná volba. Autorčiných děl se prozatím ujalo CooBoo, tak uvidíme, třeba se v češtině dočkáme i jejích zbylých knih.

Non-binary - I Wish You All the Best

Myslím, že tohle patří k těm škatulkám, které se v literatuře začínají objevovat až teď. Bezpohlavnost, takové to označení „Jiné", když v dotaznících vyplňujete políčko Pohlaví. Nebudu lhát, že jsem na to byla opravdu zvědavá. I Wish You All the Best slibuje podobně syrový příběh jako výše Tamařino souhvězdí; ani tady není hlavní postavě příliš přáno a musí se svým životem dost bojovat. Ben je vyhozen svými rodiči na ulici - uprostřed lednové noci - poté, co jim řekne, že je nebinární, a tím pádem se mu svět obrátí vzhůru nohama. Občas je trochu bolestivé to číst, s tím, že se to ve světě skutečně děje a jak toho rodiče vůbec dovedou být schopní; ale Deaver si s tím poradil skvěle. Zachycuje Benovy myšlenkové pochody, co rodičovské odmítnutí způsobilo a jak se to všechno kupí, že holt život není pohádka. Za sebe musím říct, že po půlce už to trochu kolísalo, ale první polovina knihy byla naprosto skvělá.

Genderfluid - Love Spell

K této knize jsem přišla naprostou náhodou přes NetGalley, ovšem když jsem viděla, o čem je, byla jsem jasná. Genderfluid je tak trochu protějšek výše zmíněné knihy; hlavní hrdina Chance je tak trochu všechno. Nelíbí se mu škatulkování do dvou pohlaví, protože se necítí ani na jedno, a když už, tak chce od každého něco. A vše bere s nadsázkou, Love Spell je v tomto ohledu dost pozitivně laděná kniha a nehrozí, že byste si tady rvali vlasy nad tím, jakých hrůzností jsou lidé schopní. Ze všech, co jsem tady zmínila, jsem ji hodnotila nejníž - třemi hvězdičkami -, ale i tak si tu své místo zaslouží. Autorka se nebabrá v Chancově hlavě, ne tolik, jako tomu je u výše zmíněných knih, ale přece jen i tak pod tu pokličku nahlédneme a zas se dovídáme něco nového. Není to kniha, kterou zahodíte s tím, že vás nebaví nebo že to byla ztráta času, to rozhodně ne. Hlavní hrdina je zlatíčko, který to všechno vynahrazuje.

Těším se, až se po zkouškovém dostanu i k dalším LGBTQ knihám, které na mě čekají (koukám na Skoncovat s Eddym B. a Autoboyography, tak snad to bude brzy!). Snad jsem vás aspoň trochu inspirovala :) A pokud máte vy čím inspirovat mě, rozhodně se ozvěte, TBR polička není nikdy dostatečně dlouhá, že ano.

A ještě si dáme nějaké moudro na závěr od Morgana Freemana: