Recenze: I Wish You All the Best | O hledání sebe sama

Počet stran: 329
Série: ---
Nakladatelství: Push, 2019
Hodnocení Goodreads: 4.18 (z 6 649 hodnocení)
Anotace:

When Ben de Backer comes out to their parents as nonbinary, they're thrown out of their house and forced to move in with their estranged older sister, Hannah, and her husband, Thomas, whom Ben has never even met. Struggling with an anxiety disorder compounded by their parents' rejection, they come out only to Hannah, Thomas, and their therapist and try to keep a low profile in a new school.

But Ben's attempts to survive the last half of senior year unnoticed are thwarted when Nathan Allan, a funny and charismatic student, decidese to take Ben under his wing. As Ben and Nathan's friendship grows, their feelings for each other begin to change, and what started as a disastrous turn of events looks like it might just be a chance to start a happier new life.

At turns heartbreaking and joyous, I Wish You All the Best is both a celebration of life, friendship, and love, and a shining example of hope in the face od adversity.

Knih s LGBT tematikou už je habaděj. Poslední dobou se tento žánr více a více rozrůstá, LGBT postavy se objevují ve všech typech literatury, byť v té české ještě trochu hledají svoje místo. Ale ruku na srdce - nejsou většina z nich homosexuálové? Potažmo bisexuálové? Ostatní sexuality a identity skrývající se pod tou zkratkou zatím tolik prostoru nemají. A to byl zčásti důvod, proč jsem se rozhodla jít do I Wish You All the Best, které na mě poprvé mrklo v hlasování Goodreads Awards. Hlavní hrdina je totiž nebinární.

If you're queer, your life has the potential to become one long coming-out moment.

Než celou recenzi klasicky začnu stručným nastíněním děje, říkám, že tu budu o hlavním hrdinovi mluvit v mužském rodě. Angličtina je na to vybavená plurálem „they", v němž slovesa zůstávají pořád stejně, ale netuším, jak to funguje u nás v češtině. Pokud jste osvícenější, klidně to do mě valte, ale přiznávám, že nevím, jak bych měla to „oni" přesně překládat, proto budu používat mužský rod.

Ben je připravený říct rodičům, že je nebinární - totiž že se necítí ani na jedno pohlaví. Zná svoje rodiče a jejich názory, ale tak úplně nečeká, že ho za to vyhodí na ulici. Uprostřed noci. V lednu. Jenže přesně to se stane a Ben tak volá o pomoc svou starší sestru, se kterou se deset let neviděl. Rázem musí začít úplně nový život, v jiném městě, na jiné škole, což by bylo těžké samo o sobě, natož když vám rodiče zbortí veškeré jistoty a vy už začnete pochybovat i sami o sobě.

Autorem jsme rovnou vhozeni do děje, takže klasicky chvíli trvá se zorientovat. Deaver to navíc začne tak, jak zrovna nemusím - Ben zažívá svůj coming out a rázem jsme hozeni o pár minut dál a Ben vzpomíná. Tomuhle typu vyprávění moc nefandím, mám radši, když to všechno zažijeme s postavami hezky popořadě, takže už během prvních stránek jsem si trošku zoufala. Ale je to jenom případ začátku, potom už to kniha valí. A věřte, že skvěle.

Styl autorova vyprávění je totiž neotřelý - tuze chladný. Ben přistupuje k věcem syrově, nepřikrášluje je okřídlenými větami, podává nám realitu tak krutě, jak mu připadá. Což mi připadalo super. Odlišuje se to tak od ostatních YA, do kterých to mohlo jednoduše spadnout, už jen vyprávěním. Bohužel, nakonec na tom autor ubral a ke konci už jsem si to neužívala tolik jako na začátku, ale aspoň za tu první půlku jedině plus.

"Have you ever had a crush before, Ben?"
"Not really? I mean there are people on TV that I find attractive, but no one I've really been attracted to, if that makes sense," I say.
"Not even Chris Evans?" they ask.
"He's too beautiful, that doesn't count."

univerzitní
momentky

Jinak kniha příliš dějová není. Hlavním tématem je Benovo vypořádání se sám se sebou poté, co ho rodiče tak tvrdě odkopnou. Na toto téma píšu seminárku do angličtiny, takže bych se tu mohla rozvášňovat jako v ní, ale shrnu to stručněji; Deaver perfektně ukazuje, jak vás odmítnutí někoho, koho pokládáte za samozřejmost, totálně zdrtí. Odehraje se to rychle, ale má to ohromné důsledky a trvá to celou knihu, jak se Ben snaží vypořádat s tím, co se stalo, jak se snaží utřídit si, co vlastně ke svým rodičům cítí, a co vlastně očekává od světa - i sám od sebe. Tohle bylo zpracované na jedničku.

Jestli tady mám něco vynachválit na maximum, tak charaktery postav, převážně těch, co dostaly svůj prostor. Na těch si autor taky vyhrál a Benovi to prostě věříte. Ne každý umí vypsat emoce natolik, abyste je začali cítit taky, ale když jsem četla Benovýma očima, taky jsem pociťovala tu úzkost, kterou autor vypsal. A, i když anotace slibuje klišé romantiku, nehraje tu hlavní roli. Nepůsobila nuceně, měla přirozený průběh.

Dost dlouho to táhlo na plné hodnocení, ale jak se to přehouplo za půlku, už mě to nebavilo tolik jako předtím. Ben mě pak trošku štval a děj stagnoval, proto nakonec hodnocení čtyři hvězdičky, ale jak říkám, opravdu jsem si to užila. Becky Albertalli, autorka milovaného Probuzení Simona Spiera, sama na obálce prohlašuje, že je to velmi důležitá kniha - a jsem si jistá, že má pravdu.
Plus ještě za obálku! Nejsem moc fanda těch kreslených, ale tahle mě zaujala na první pohled.

Znáte nějakou podobnou knihu? :)