Recenze: I Was Born For This | Tajemství showbyznysu a přátelství

Počet stran: 400
Série: ---
Nakladatelství: Harper Collins, 2018
Hodnocení Goodreads: 4.25 (z 2 798 hodnocení)
Anotace:

For Angel Rahimi, life is only about one thing: The Ark – a pop-rock trio of teenage boys who are currently taking the world by storm. Being part of The Ark’s fandom has given her everything – her friendships, her dreams, her place in the world.

Jimmy Kaga-Ricci owes everything to The Ark too. He’s their frontman – and playing in a band is all he’s ever dreamed of doing. It’s just a shame that recently everything in his life seems to have turned into a bit of a nightmare.

Because that’s the problem with dreaming – eventually, inevitably, real life arrives with a wake-up call. And when Angel and Jimmy are unexpectedly thrust together, they will discover just how strange and surprising facing up to reality can be.

Že není všechno zlato, co se třpytí, to víme dávno. A že se za každým megaúspěchem hudebníků skrývá pořádná temnota, to díky některým eskapádám víme taky. Alice Oseman, která je u nás známá díky Solitaire, se do tohoto tématu vrhla v její nejnovější knize I Was Born For This.

"Must be nice to just... be a person."
"But we're gods, Jimmy. What's better than that?"

Příběh nám je podáván z dvou pohledů. První nám poskytne Fereshteh, kterou skrze její fanstránky znají jako Angel. Byla tu, když The Ark začínali s prvními videy na YouTube. Byla tu, když se dostavil jejich první masivní úspěch. A teď budou oni - završí svoje turné v Londýně. Angel si koupila VIP a nemůže se dočkat meet and greet. Ke všemu konečně poznává svou kamarádku Juliet, kterou zatím znala jenom přes internet a která je stejným bláznem do The Ark. Nebo si to Angel aspoň myslí.

Druhým vypravěčem je Jimmy, frontman The Ark. Miluje svou kapelu, miluje, když působí lidem radost, a miluje hrát svou hudbu. Jenže už mu showbyznys nahání husí kůži. Trpí panickými záchvaty a paranoiou. Hysterických fanynek se děsí. Úzkost ho pomalu ochromuje celého a Jimmy začíná mít pocit, že na novou smlouvu, kterou se The Ark chystá podepsat a která jim zaručí světoznámost, ale taky upíše k nabitému programu, opravdu není připravený.

Každý z nás je něčí fanoušek. U někoho víc, u někoho míň. Jak Alice Oseman popisuje, vyskytují se i ty extrémy, kteří jsou schopní po hudebnících chtít cokoli. Lidé, kteří nevidí, že to jsou vlastně taky lidi jako oni. Proč tím začínám? Přijde mi to nejzajímavější. Autorka během určitých scén vystihla všechny druhy fanoušků, se kterými se můžeme setkat. Já jsem vždycky byla někde jako outsider; nevřeštím, neomdlévám, nestalkuju na Instagramu. Dělá to spousta lidí a pokoušela jsem se o to taky, ale nešlo mi to. Nejsem na to stavěná. Nedokázala jsem to ve třinácti a teď zpětně jsem za to vážně ráda. Naprosto chápu, jak to je, i ten styl, jakým to Oseman popsala. V tomhle věku si to zkrátka neuvědomujeme, bohužel.

I Was Born For This ve mně zanechalo neskutečně smíšené pocity. Podobně jsem se cítila po přečtení autorčiny prvotiny Solitaire - nadšená, ale zároveň děsně zmatená. Autorka píše neotřelým stylem, kterým vás ihned vtáhne do děje, i když zrovna není kdovíjak akční. Protože se pořád něco děje na pozadí, a to je taky třeba vnímat. Jak je příběh podávaný ze dvou pohledů, ke všemu tak odlišných, celá linka neuvěřitelně graduje. Nejvíc jsem to oceňovala v místech, kdy se Angel a Jimmy setkávali - nemyslím osobně, ale když na povrch vyplula nějaká fotka nebo tak. Vnímali to oba a každý to vnímal naprosto jinak. To jsem si i já chvílemi říkala, jakých neskutečných věcí je internet schopný.

Most adults see teenagers as confused kids who don't understand much, while they're the pillars of knowledge and experience and know exactly what is right at all times.
I think the truth is that everyone in the entire world is confused and nobody understands much of anything at all.

Oba hlavní hrdiny jsem si zamilovala. Angel Rahimi se chystá na nejúžasnější zážitek svého života, zatímco její rodiče tuto obsesi moc nechápou. Už tenkrát u Solitaire jsem se zmiňovala, že je Oseman schopná zmínit v ději úplně všechno a hlavně zachytit taky všechny pohledy. To se jí povedlo i tady; chápala jsem jak Angel, tak její rodiče. Angel srší hláškami a úžasným smyslem pro humor, že jsem se kolikrát chechtala nahlas. Také během knihy dochází k jakési katarzi, která mi tu bohužel vůbec neseděla. V tomhle ohledu mi nepřišlo, že by ji tak autorka skutečně popsala, a spíš mi připadalo, že se nám to najednou snaží vsugerovat.

Jimmy Kaga-Ricci je podobné zlatíčko. Už několikrát jsem v předchozích recenzích rozpitvávala, jak moc můžu hrdiny s nějakým psychickým problémem, ve kterém se můžu babrat, a věřte, že Jimmy toho poskytl opravdu hodně. Je to přesně ten typ postavy, který byste nejraději vytáhli z knihy a pevně objali. Autorka se na něm vyřádila i v mnoha jiných ohledech; Jimmy je trans, gay, s rodiči nevede zrovna čupr vztah. Co ještě k němu mohla přidat.

Skrze tyto dva se dostaneme ke spoustě úžasných postav, které oplývají různými charaktery; ke zbytku skupiny The Ark, Rowanovi a Listerovi, kteří jsou zlatíčka sami o sobě. Oba jsem milovala od samého začátku. Přes Angel poznáváme Juliet a Bliss. Juliet mi k srdci příliš nepřirostla a vadila mi hlavně kolem poloviny knihy, ale ke konci jsem ji zbožňovala. A Bliss je badass každým coulem. Autorka si s postavami umí vyhrát, a jak píše ve svém doslovu - do všech se zamilovala. A chápu proč. Já taky.

Svět není továrna na splněná přání, jak pravila Hazel Grace, a to se v IWBFT dokazuje poměrně jasně. Autorka se s realitou skutečně nemazlí a nepřikrášluje ji. Chvílemi mi srdce vynechávalo pár úderů a jindy jsem se smála jako blázen. Posledních pár stran pro mě bylo naprostým heartbreakem. A kvůli nim jsem přemýšlela o hodnocení. Od začátku to bylo jasných pět hvězdiček, bavilo mě to číst, hrozně moc. Ale konec se mi přestával líbit. Chtěla jsem trochu ubrat v tomhle směru a naopak přidat v tomhle. Je tam spousta věcí, které se nevysvětlily, jak se spěchalo ke konci, a kdyby se Oseman rozhodla napsat nějakou doplňující novelu, vůbec bych se nezlobila. Dlouho jsem přemýšlela, jakým počtem hvězd to nakonec označím, až jsem klikla na maximum. Protože, jak jsem řekla, čtení jsem si užívala. A ve výsledku jsem přeci jenom spokojená.

I Was Born For This rozhodně doporučuju. Je to výjimečná kniha. Zasmějete se, pobrečíte si, donutí vás to přemýšlet nad životem. Autorka do příběhu zkrátka zakomponovala úplně všechno - včetně klasických fanouškovských shipů, které vznikají mezi členy kapely. To je taky dost velké téma, Jowan, jak fanoušci shipují Jimmyho a Rowana. Je fakt, že znám jen málo hudebních skupin, které se tomu vyhnuly. A uznávám, že by byli roztomilí, ale já prostě od prvních stránek shipovala Jimmyho a Listera. Moje shipovací senzory jsou asi někde jinde. :D

U Oseman už to tak taky bývá, její knihy nejsou o lásce. Ne, jsou o sebeuvědomění a o přátelství. A to je taky dost podstatný důvod, proč si tuto knihu přidat na to-read list.

"You're at least a bit excited about it, right?"
"Yeah, I'm a bit excited."
"Good. Now, back to the important topic at a hand: what are the chances of me running into Beyoncé and what are the chances of her knowing who I am?"

Četli jste už něco od Alice Oseman? Znáte další knihy, které zpracovávají temná zákoutí showbyznysu nebo hysterické fandy? :)

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji EnglishBooks!

Knížku si můžete koupit tady.