sobota 2. března 2019

Recenze: Dvůr mrazu a hvězd | Vánoce na Nočním dvoře

Dvůr mrazu a hvězd (Dvůr trnů a růží, #3.1)
Počet stran: 217
Série: Dvůr trnů a růží, 3.5
Překlad: Ivana Svobodová
Nakladatelství: CooBoo, 2018
Originální název: A Court of Frost And Starlight
Hodnocení Goodreads: 3.91 (z 72 616 hodnocení)
Anotace:
Feyre, Rhysand a jejich nejbližší přátelé pracují na obnově Nočního dvora i válkou zničené země. Ačkoli lidské královny i vílí vládci kují pikle, ve Velarisu alespoň na chvíli nastala sváteční atmosféra. Blíží se totiž oslavy zimního slunovratu. A právě v okamžicích klidu a míru se ukáže, že některé rány ještě nejsou úplně zahojené… Feyre čeká dlouhá cesta plná napětí, vášně, intrik a politikaření, než opravdu zavládne mír.

Původní trilogie Dvoru trnů a růží se uzavřela a jen bůh ví, co nám Sarah J. Maas chystá v následujících třech dílech. Most mezi nimi tvoří vánočně laděná novela Dvůr mrazu a hvězd, který zrovna kladné ohlasy nezískal. Tak co na to jako věrný maasovec říkám?



Na hvězdy, které naslouchají, a na sny, které se plní.


Velaris se vzpamatovává po bitvě s Hybernem. Vše se staví znovu, lidé se sžívají s tím, že jejich příbuzní válku nepřežili. Ke všemu se blíží zimní slunovrat, prythianská verze Vánoc, a Feyřiny narozeniny. Mezi vnitřním kruhem je ale stále spousta nedořešených věcí, které by Feyre i Rhysand už měli rádi za sebou.

Související obrázekPříběh není kdovíjak složitý, jak je tomu u Maas zvykem, ale je to novela (byť tedy o rozměrech, jak ostatní spisovatelé píšou romány), takže tolik od toho zase očekávat nemůžeme. Žádné epické bitvy a tak. Ale je to Maas, takže to na žádné kvalitě neubírá.
Naopak, místo soustředění se na děje, které probíhají na pozadí hlavní linky, nám autorka blíže představuje všechny postavy, jak spolu žijí jako rodina. Feyre a Rhys jsou ten nejsilnější ship vůbec, který kdy někdo v knihách vytvořil. Tak dlouho jsem čekala, až Feyre zase zatne prsty na nohou! Čím dál víc oceňuju způsob, jakým autorka tvořila jejich vztah od prvního dílu a kam až to došlo.
Postavy, které ovšem miluju ještě víc, jsou ostatní členové vnitřního kruhu. Cassian, Azriel, Mor a Amren, ty čtyři potkat, asi bych umřela smíchy. Maas nám dá v této novele příležitost podívat se na pár kapitol z Cassianova pohledu, ale upřímně, to podle mě vůbec nemuselo být. Už tak mám s ní problém, když píše z Rhysova pohledu, občas si prostě připadám, že fakt e-e, a u Cassiana to bylo ještě markantnější. Er-formu dá z mužské pozice dobře, ale pokud jde o ich-formu, byla bych radši, kdyby zůstávala jen u Feyre.
Svůj prostor tu samozřejmě dostanou i Feyřiny sestry a spousta dalších postav, které se mihly během série, a autorka nám nadhodí tolik udiček, že je ve čtvrtém díle snad ani všechny nepochytám! Maas mě navnadila na to, co chystá pro pokračování této série; a tímto chápu, co na tom většině čtenářů vadí. Dvůr mrazu a hvězd zřejmě slouží jako pouhý most mezi dvěma částmi série. Autorka nám tady nastíní některé situace a problémy postav, čím si procházejí po bitvě s Hybernem, a právě počítám s tím, že to hodlá rozebrat v dalších knihách. Ano, některé chvíle byly trochu useknuté. Ale o to víc se těším.

Na ději nic neubírá, Maas má prostě svůj styl a ten já můžu. I v knize, kde není kdovíjaké napětí, je schopná vás donutit zběsile otáčet stránky. No dobře, asi ne tak moc zběsile, ale rychle určitě. Dvůr mrazu a hvězd si uchovává typický humor a hlavně vřelost celého Nočního dvora, kdy jsem se chvílemi skoro roztékala. No a konec, ten mě rozpustil už maximálně. Toho chci taky hodně, co se týče dalších dílů :D
Výsledek obrázku pro a court of frost and starlight fanartTrochu mě mrzí grafická úprava českého vydání, víc se mi líbí ta zdobená obálka... a co mě mrzí trochu víc, tak vyloženě odfláknutý překlad. U Svobodové jsem už zvyklá na to, že čárky většinou chybí a jsou tam, kde být nemají, ale tady jsem doopravdy jenom koulela očima. Spousta, ale fakt spousta překlepů. Chyběla písmena, špatně se vyskloňovalo přídavné jméno. Jako by se překladatelka nemohla rozhodnout, jestli jsou smrtelné královny, nebo smrtelnické královny. A jednou dokonce překřtila Azova Pravdivého. Škoda, že to je novela, to neznamená, že si nad tím nedáme práci...

„Co jsi koupil Feyre?"
„Nějakou tu drobnost."
„Takže nic."


Zklamaná tedy rozhodně nejsem. Není to vyloženě typická kniha od Maas, kde skřípete zuby a trnete při každém dalším slově, ale na oddech a navození příjemné nálady to je perfektní. A už do prčic chci čtvrtý Dvůr :D

Patříte mezi ty, které novela zklamala, nebo jste byli spokojení? A nevadí vám, když autorka přepne na kapitoly z mužského pohledu? :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za všechny krásné komentáře! ♥