Recenze: No Color

Počet stran: 193
Série: ---
Překlad: ? Nějaký český fan-překlad.
Nakladatelství: čteno přes internet... jinak v originále Shinshokan
Originální název: ノーカラー

Hodnocení Goodreads: 4.02 (z 997 hodnocení)

Anotace:

? Nenalezena.

Na tuto mangu jsem narazila čistě náhodou, když jsem měla takový ten nudný večer a potřebovala jsem si přečíst něco oddechového, a yaoi (i když tohle je spíš Shounen Ai) jsem ještě nezkusila, tak proč ne, že? A hopla, do vyhledávače mi skočilo No Color.

Vyhledávač věděl, co dělá.

Když neexistuje anotace, tak vás zhruba uvedu do děje. Na začátku toho všeho je Sakamoto. Samotář, se kterým se nikdo nebaví, kvůli jeho až přespříliš dobrým výsledkům ve škole. Sakamoto je ale na samotu zvyklý, a nehodlá to měnit. Jenže co se stane, když se hned vedle něj nastěhuje Soukichi, který je pravý opak Sakamota?

Pohroma, ano, hádáte správně.

Nebo spíš velice srandovní příběh. Aneb mám novou oblíbenou knížku.

Tak jsem stále přemýšlela, kterou scénu vám ukážu... :D rozklikněte pro větší velikost ;)

Sakamota jakožto hlavního hrdinu jsem si oblíbila okamžitě. Vlastně procházím něčím podobným, označují mě za šprtku, nejsem sice tak samotářská (opravdu, bez lidí bych nepřežila), ale jo, určitá podobnost tam je. Se Soukichim tvoří opravdu úžasnou dvojku :D

Takže, Soukichi byl taky fajn. Někdy jsem teda nechápala ty náhlé změny jeho nálad, ale je pravda, že to úžasně oživil. Jeho hlášky jsou nezapomenutelné. :D Ta jeho posedlost focením mě sice místy zarážela, ale jinak proti němu skutečně nic nemám.

Jediní, kdo mi tu lezli na nervy, byli Soukichiho spolupracovníci... všechno kazili -_- :D

Jelikož to byla teprve 5. manga, co jsem četla, a navíc na čtečce, bylo to hódně zmatené. Dost často jsem ty stránky četla víckrát, protože jsem musela najít souvislost, jak jdou ta okénka za sebou, ale je zas fakt, že jsem si na to rychle zvykla. Kresby jsou tam nádherné, autora opravdu obdivuju. Jednou chci taky takhle kreslit ^^

Kdo se bojíte, že to bude bůhví jaká Yaoi, tak to děláte zbytečně. Jak jsem už uvedla, je to spíš Shounen Ai, ta zamilovanost se dává spíš až na konci, a kdo zase radši Yaoi, tak to rozhodně vynahradí salva vtipů.

Fakt, už je to dlouhá doba, co jsem se takhle nasmála.

Musíte to přečíst! Ať si o tom mám s kým popovídat! :))