čtvrtek 24. září 2020

Co čte student bohemistiky #5


Co jsem to posledně říkala, že bych chtěla tuhle rubriku dojet, než začne další semestr...? No, tak to bych asi nebyla já. Seznam povinné četby je tu nanovo, ale o ten starý vás neochudím. Dneska tedy další čtveřice autorů se šesti díly.

pondělí 14. září 2020

Recenze: Nevlastní sestra | Šťastně až navěky... a co bylo pak?

Nevlastní sestraPočet stran: 373
Série: ---
Překlad: Adéla Špínová
Nakladatelství: CooBoo, 2019
Originální název: Stepsister
Hodnocení Goodreads: 4.10 (z 12 823 hodnocení)
Anotace:
Isabelle by měla být nekonečně šťastná - srdce krásného prince má na dosah ruky. Až na to, že ona není ta líbezná dívka, která ztratila skleněný střevíček a získala si princovu lásku. Je ošklivá nevlastní sestra, která si uřízla vlastní prsty, aby se chodidlem vešla do Popelčiny boty - která se teď plní krví.

Když princ odhalí Isabellin podvod, s hanbou ji vyžene. Nic jiného si nezaslouží: je totiž tuctovou dívkou ve světě, který si nadevše cení krásy. Bojovnicí, ačkoli všichni chtějí, aby sklopila hlavu a přizpůsobila se. Isabelle se snažila zapadnout. Dostát matčiným očekáváním. Být jako její nevlastní sestra. Milá. Krásná. Kousek po kousku se zbavovala svého já, aby mohla žít ve světě, který dívky, jako je ona, odmítá. A to z ní udělalo zlou, žárlivou a prázdnou bytost.

Dokud nedostala šanci změnit svůj osud a dokázat, co ošklivé nevlastní sestry vždycky věděly: aby ji někdo zlomil, musí udělat víc, než jí jen zlomit srdce.

Otázku z nadpisu si zřejmě klade každé dítě, které nad pohádkami přemýšlí i poté, co rodiče doufají, že je onen finální zvonec a konec uspal. Zvíře se proměnilo na člověka... a potom zase normálně vládlo? Karkulka vyskočila vlkovi z břicha... a pak zase žila normálním životem? A Popelce padl střevíček, ale co bylo potom? Jennifer Donnelly tuto otázku posunula ještě trochu dál. Neptá se jenom na to, co se stalo s hlavní hrdinkou - spíš na to, co se stalo se zápornými postavami. Hlavní hrdinkou Nevlastní sestry je totiž, jak už název vypovídá, Popelčina nevlastní sestra.

středa 9. září 2020

Náboženství v YA


Zdravím, plamínci! Jsem tu s dalším tematickým výběrem. Nápady na některé články holt přijdou naprosto znenadání, když třeba věšíte prádlo, takže ho v tu chvíli nemůžete napsat, ale pak se člověk dva týdny pachtí s recenzí... co už. Tentokrát jsem se rozhodla zaměřit na náboženství - autoři často zakomponují víru jako součást osobnosti, ale zmíní to jenom tak „na okraj". Tady se chci podívat na knihy, kde náboženství hraje velkou roli, kde ho autoři dovedli skvěle zpracovat a jak se s tím zkrátka young adult literatura umí popasovat.

Já sama jsem nevěřící a myslím, že tím spíš jsem otevřená všemožným názorům a druhům víry. Toto téma je pro mě vždycky velkou výzvou - ráda čtu o různých vírách, jak se praktikují, kdo je kdo, jak to všechno funguje. Oceňuju, když jsou autoři skutečně schopní mě o těch pilířích jednotlivých náboženství přesvědčit, natož když jsou schopní vystavět fungl nové náboženství ve fantasy universu. Tady je tedy můj výběr, pokud jste na tom s tou zvědavostí stejně a chcete se třeba i něčemu přiučit.

pondělí 31. srpna 2020

Recenze: Americký roadtrip | Na cestě k lepším zítřkům

Americký roadtripPočet stran: 326
Série: ---
Překlad: Zuzana Bičíková
Nakladatelství: CooBoo, 2019
Originální název: American Road Trip
Hodnocení Goodreads: 3.93 (z 584 hodnocení)
Anotace:
Teodorovi je sedmnáct a už nechce být jen lemplem, co se protlouká střední školou. Když na vysoké škole svých snů potká dávnou kamarádku z dětství, přeskočí jiskra a Teo má o motivaci navíc. Je na nejlepší cestě za skvělými školními výsledky a vstupenkou na vysokou, když v tom se vrátí bratr Manny z vojenské operace v Iráku a najednou je všechno jinak. Teo se potřebuje učit, jenže Manny potřebuje pomoc... Sestra Xochitl neváhá, oba bratry naloží do auta a společně se vydají na roadtrip po místech, na kterých jim záleží.

Nedávno jsem pod jednou svou fotkou na Instagramu psala, že se často setkávám s žádostmi o doporučení knih, které čtenáře rozbrečí. Každý máme tu svou „úchylku" - já ráda čtu o duševních poruchách, jak se s tím kdekterý autor umí popasovat. PTSD patří mezi moje oblíbená témata, jestli to tak vůbec můžu říct. A když jsem zjistila, že to patří k jednomu z těch, která hodlá řešit Americký roadtrip, byla jsem jasná.

středa 26. srpna 2020

Recenze: Autoboyography | Život prostě není fér

Autoboyography
Počet stran: 279
Série: ---
Nakladatelství: Simon and Schuster, 2017
Hodnocení Goodreads: 3.45 (z 2 033 hodnocení)
Anotace:
Three years ago, Tanner Scott's family relocated from California to Utah, a move that nudged the bisexual teen temporarily back into the closet. Now, with one semester of high school to go, and no obstacles between him and out-of-state college freedom, Tanner plans to coast through his remaining classes and clear out of Utah.

But when his best friend Autumn dares him to take Provo High's prestigious Seminar - where honor roll students diligently toil to draft a book in a semester - Tanner can't resist going against his better judgment and having a go, if only to prove to Autumn how silly the whole thing is. Writing a book in four months sounds simple. Four months is an eternity.

It turns out, Tanner is only partly right: four months is a long time. After all, it takes only one second for him to notice Sebastian Brother, the Mormon prodigy who sold his own Seminar novel the year before and who now mentors the class. And it takes less than a month for Tanner to fall completely in love with him.

O některých knihách tvrdím, že vám během čtení zlomí srdce a potom ho zase slepí dohromady. Ideálně po té cestě dojdete k nějakému menšímu objevu. Upřímně jsem tento zážitek ani tak nečekala, když jsem poprvé otevřela Autoboyography - a popravdě, dostalo se mi něčeho trochu jiného. Protože některé knihy vám to srdce docela rozdrtí a slepovat ho budou jenom po kouskách. Aneb ano, budiž toto mým dalším doporučením.

neděle 16. srpna 2020

Recenze: Crescent City | House of Earth and Blood

Počet stran: 816
Série: Crescent City
Nakladatelství: Bloomsbury, 2020
Hodnocení Goodreads: 4.45 (z 65 054 hodnocení)
Anotace:
Bound by blood. Tempted by desire. Unleashed by destiny.

Bryce Quinlan had the perfect life - working hard all day and partying all night - until a demon murdered her closest friends, leaving her bereft, wounded, and alone. When the accused is behind bars but the crimes start up again, Bryce finds herself at the heart of the investigation. She'll do whatever it takes to avenge their deaths.
Hunt Athalar is a notorious Fallen angel, now enslaved to the Archangels he once attempted to overthrow. His brutal skills and incredible strength have been set to one purpose - to assassinate his boss's enemies, no questions asked. But with a demon wreaking havoc in the city, he's offered an irresistible deal: help Bryce find the murderer, and his freedom will be within reach.

As Bryce and Hunt dig deep into Crescent City's underbelly, they discover a dark power that threatens everything and everyone they hold dear, and they find, in each other, a blazing passion - one that could set them both free, if they'd only let it.

Některé série mohou být nekonečné, ale stejně byste si přáli, aby ještě pokračovaly. Takhle jsem se cítila ohledně Skleněného trůnu, když jsem dočetla poslední stránku Království popela. Ale už v té době se vědělo o chystané sérii, kterou Maas plánovala vyloženě pro dospělé, takže když spatřila světlo světa, samozřejmě jsem jí nemohla odolat. A tak jsem tentokrát nepočkala na český překlad a nedočkavě se vrhl na originál. Tak jak dopadlo mé další setkání s oblíbenou autorkou?

pátek 7. srpna 2020

Recenze: Temnota | Ne nadarmo je středověk dobou temna

Temnota (Dobyvatelská sága, #1)Počet stran: 424
Série: Dobyvatelská sága, 1
Překlad: Kristýna Vítková, Hana Netušilová
Nakladatelství: CooBoo, 2018
Originální název: And I Darken
Hodnocení Goodreads: 3.86 (z 39 298 hodnocení)
Anotace:
Nikdo nečeká, že princezna bude drsná a samostatná. Jenže Lada přesně taková je. Od doby, co byla se svým bratrem vyhoštěna ze země a jejich otec zmizel, ví, že jediným klíčem k přežití je bezohlednost. Uvědomuje si, že je jen pěšákem v cizí hře, a nehodlá se s tím smířit. Proto tajně trénuje, aby se mohla vypravit do své domoviny, kde chce uplatnit své právo prvorozené a stát se vladařkou. Jenže když potká sultánova syna Mehmeda, vše se zkomplikuje.

Velmi často se v YA objevují názory, že už nechceme ufňukané hrdinky, ale musí to být silné ženy, které bojují samy za sebe, po boku nikoho nepotřebují a zkrátka celý příběh utáhnou na svých bedrech. Já jsem ideálně pro něco mezi, ale každopádně to byl jeden z hlavních argumentů, čím se všude Temnota vychvalovala. Tak jak obstála u mě?

pátek 31. července 2020

Language tag

 Many workers are multi-lingual nowadays
zdroj

Prý jsou tagy už trochu pasé, ale mě vždycky bavily a tomuhle jsem zkrátka neodolala. Jak nejspíš víte, jazyky vždycky byly mou vášní. Už na základce jsem snila o tom, že se jednou naučím strašně moc jazyků a domluvím se v několika zemích světa. Ten sen mi tak trochu zůstal, byť nemám k učení nových jazyků příliš prostoru. Ale kdoví, co přinese budoucnost. Každopádně jsem se zase trochu podívala pod pokličku učení se jazyků a předem vás varuju, že tohle bude dlouhé, protože jsou i věci mimo knih, o nichž nedokážu mluvit stroze :D

Na tento tag jsem narazila u Vysvobozené, původní znění tady.

pondělí 20. července 2020

Recenze: Na hraně temnoty | Ztracen v čase

Na hraně temnotyPočet stran: 160
Série: Ztracen v čase, 1
Nakladatelství: vydáno samonákladem, 2020
Hodnocení Goodreads: 4.00 (z 5 hodnocení)
Anotace:
Drahý čtenáři,
zůstavuji Tě s událostmi, které se odehrály v jiném světě, jiné době, a především v životě jiného muže jménem Zakhar. Čaroděje, jenž nalezl svobodu a vykoupení na místě z nejbeznadějnějších. Na dně starého kalamáře a na hrotu ostrého pera.

Jsem povinen tě však předem varovat, neboť tento příběh je vskutku ohavný. Krev prosakuje jeho zápletkou a kane po listech knihy, již právě držíš ve svých rukou. Cítíš to horko, které z ní sálá? Slyšíš ten tichý tlukot srdce? Ještě není pozdě ji odložit... Neboť do morku kostí zkažené jsou postavy v ní. Postavy, jež skutečně žily a stále žijí v tom cizím a nepřátelském světě. A námět, můj drahý čtenáři, ten samotný je na výsost odporný a věř, že pro mnohé taktéž děsivý.
Nerad bych ovšem, aby zde došlo ke zmýlení, neboť bez seznámení se s neřestí, nelze doceniti krásu ctnosti. Obojí skloubí se totiž v každém z nás a jen když nalezneme odvahu, prozkoumat pečlivě obě strany téže mince, můžeme teprve s jistotou říci co přesně se v dotyčném člověku skrývá a jaký skutečně je.

Pakliže jsi dočetl až sem, vyzývám tě - Obrať list, smrtelníku...

Nedávno jsem psala esej do angličtiny, kde jsem rozebírala moderní retelling Rampelníka. Hlavní pointa tkvěla v tom, že příběh tentokrát vyprávěl Rampelník, tudíž se všechny role tak nějak obrátily. Kolikrát jste u příběhů přemýšleli, jak by se asi vyvinul, kdyby se role vypravěče zhostil někdo jiný? Podívat se do hlavy záporákovi, který se považuje za hrdinu, není k zahození, ale podívat se do hlavy anti-hrdiny, který si na nic nehraje... přesně to poskytuje Na hraně temnoty.