čtvrtek 22. července 2021

Recenze: Chaos Walking | The Knife of Never Letting Go

Počet stran: 
496
Série: Chaos Walking, 1
Nakladatelství: Waker Books Ltd, 2021
Hodnocení Goodreads: 3.96 (z 175 308 hodnocení)
Anotace:
Todd Hewitt is the only boy in a town of men. Ever since the settlers were infected with the Noise germ, Todd can hear everything the men think, and they hear everthing he thinks. Todd is just a month away from becoming a man, but in the midst of the cacophony, he knows that the town is hiding something from him - something so awful Todd is forced to flee with only his dog, whose simple, loyal voice he hears too. With hostile men from the town in pursuit, the two stumble upon a strange and eerily silent creature: a girl. Who is she? Why wasn't she killed by the germ like all the females on New World? Propelled by Todd's gritty narration, readers are in for a white-knuckle journey in which a boy on the cusp of manhood must unlearn everything he knows in order to figure out who he truly is.

Patricka Nesse miluju, takže nad žádnou z jeho knih ani nezaváhám. O trilogii Chaos Walking jsem přemýšlela už dlouho, a když letos už přišlo i filmové zpracování, konečně nadešel čas i na knižní předlohu.

pondělí 12. července 2021

Recenze: Mera | Proti proudu

Počet stran: 
208
Série: ---
Překlad: Filip Škába
Nakladatelství: Crew, 2019
Originální název: Mera: Tidebreaker
Hodnocení Goodreads: 3.36 (z 3131 hodnocení)
Anotace
Mera je urozená teenagerka a dědička trůnu Xebelu, kolonie ovládané jinou, ne tak úplně ztracenou podmořskou zemí, Atlantidou. Její otec, dvůr a celé království očekávají, že se vdá a povije nového krále. Ale osudem Mery je nést odlišnou korunu...
Když xebelská armáda začne plánovat svržení atlntské nadvlády a zbavit se útlaku, Mera se chopí příležitosti vzít svůj osud do vlastních rukou tím, že zavraždí Arthura Curryho - dávno ztraceného prince a dědice atlantského trůnu. Ale její poslání jde stranou ve chvíli, kdy se Mera a Arthur do sebe nečekaně zamilují. Stane se Arthur králem s Merou po svém boku, nebo zahyne jejím nožem v zájmu osvobození jejího lidu od pronásledování?

Komiksový svět superhrdinů stále teprve objevuju. Když ovšem Crew přišlo se sérií, kde se DC superhrdinky představují v novém světle, ani jsem moc neváhala, zda do toho jít. A tak jsem jako první sáhla po Meře, jež z doposud vydaných vyšla nejdříve a již mám také z vybraných superhrdinek nejradši. Co říct k novému komiksovému zpracování Meřiny cesty k sebeuvědomění? Upřímně; nic moc.

neděle 4. července 2021

Hostovského cizinci ve světě

Jedním z mých hnízd ke zkoušce, tedy několika díly od jednoho autora, byla i tvorba Egona Hostovského. Osobně mám ráda psychologickou prózu a vůbec vše, co se nějak točí kolem vnitřního světa hrdinů, jejich pohnutek, náhledu do mysli... tudíž mě Hostovského Žhář, jehož jsme vlastně jako jediného probrali na gymplu, zaujal na první dobrou. Že se na jeho tvorbu podívám blíž, mi bylo jasné. A tak se v mém seznamu četby ke zkoušce objevil rovnou čtyřikrát. A ironicky jsem se k Žháři nedostala.

pondělí 21. června 2021

Pětkrát Ladislav Fuks

Možná už jsem to v nějakém předchozím článku zmiňovala, možná ne; tento semestr jsme si měli při četbě ke zkoušce z literatury tvořit takzvaná „hnízda" - že pokud možno, máme načíst co nejvíc děl od jednoho autora, ať vidíme motiviku, vývoj psaní a podobně. Mým prvním utvořeným hnízdem byl Egon Hostovský a po něm mi zcela spontánně vzniklo hnízdečko Ladislava Fukse. Takže jeho pěti knihám je věnován dnešní článek o klasické literatuře.

sobota 12. června 2021

Recenze: Tapetář | Co se stalo ve Whitby...

Počet stran:
184
Série: ---
Nakladatelství: Knižní klub, 2019
Hodnocení Goodreads: 3.22 (z 113 hodnocení)
Anotace:
Mladá debutankta stvořila sugestivní a věrohodnou novelu z prostředí severobritského rybářského městečka Whitby v yorkshirském kraji 50. let. Jeho vypravěčem je dvacetiletý příslušník jisté (tehdy zcela automaticky zavrhované) menšiny, jemuž v rychlém sledu po sobě zemřou oba rodiče - příjezd na jejich pohřeb s místní komunitou, zbytkem jeho rodiny a hlavně s ním samým pořádně zamává. Řemeslně brilantně zvládnutá monologická próza má potenciál zabodovat na poli mladé české prózy: postupné odhalování tajemství a pohnutých událostí z vypravěčovy minulosti si nezadá s postupy klasické britské detektivkářské školy, zvláštnost ústřední postavy je zdrojem průběžných překvapení a silné a uvěřitelné emoce související s odlišnými charaktery a jejich složitými vztahy jsou dávkovány s entomologickou přesností.

Po současné české scéně, co se netýče YA, jsem se doposud zase tolik nedívala, ale Tapetář Emy Labudové upoutal mou pozornost okamžitě. Jednak kvůli autorce vrstevnici, jednak kvůli krásné obálce, a pak po přečtení anotace jsem si byla už naprosto jistá, že tohle mě nesmí minout. Tak jsem se k němu konečně dostala.

středa 26. května 2021

Recenze: Miluju tě. Já vím | Kdo se skrývá v chatu

Počet stran: 275
Série: Navždycky, 2
Nakladatelství: CooBoo, 2021
Hodnocení Goodreads: 3.92 (z 183 hodnocení)
Anotace:
Nejtěžší cosplay? Být sama sebou na střední! Avy si skoro nikdo nevšímá. Sice jí tak projde kdeco, ale jinak ji to pěkně štve. Na Instagramu je však populární skoro jako Baby Yoda a její cosplaye mají tisíce lajků. To hezouna Chrise Cartera žere celá škola nonstop - včetně Avy. Jenže co z toho, když s ním nedokáže ani mluvit? S tajemným klukem, co jí začne psát, tenhle problém nemá. Z rande naslepo se ale většinou vyklube průšvih, takže mise zní jasně: odhalit jeho identitu, než Avu najde sám.

Ne nadarmo se říká „špatná reklama taky reklama" - upřímně si myslím, že negativní názory jsou leckdy mnohem větším lákadlem než ty pozitivní. Minimálně pro mě; kolikrát nad knihou ani neuvažuju, dokud se nesesype vlna kritik, a já si začnu říkat, že bych to taky zkusila, protože většinou jdu proti davu a baví mě, co si budem. Navždycky jsem si pořídila ještě před aférou, co se kolem vydání strhla, ale nestihla jsem si ho přečíst. Což mi ovšem nebránilo v tom rovnou zkusit jeho pokračování.

úterý 27. dubna 2021

Proč máme rádi Heathcliffa? | Britské 19. století

Ze svého druhého oboru sem četbu moc nepřidávám. Kurz britské literatury 19. století byl totiž převážně o jednotlivých básničkách a teď v americké 20. století čteme hlavně povídky. Ale i o tom je ostatně co říct. Oproti té české mám v téhle rubrice trochu skluz, takže dneska shrnu četbu z britské literatury a příště už se podíváme na tu americkou.

Pokud bych si tu měla zahrát na úvod jedné z esejí, které na anglistice věčně píšeme, dovolím si tedy položit otázku: Proč tolik lidí miluje Heathcliffa?

pátek 16. dubna 2021

Svět fantasy je zkrátka můj, líbí se mi jeho neomezené možnosti | Rozhovor s Petrou Kvasničkovou

Máte rádi české fantasy? Našich autorů není na trhu nikdy dost, zvlášť co se týče young adult fantasy. Na Pointě právě běží předprodej Vábení měsíce od Petry Kvasničkové, románu, který v rámci jmenovaného žánru slibuje nejen dobrodružství s vlkodlaky. Pojďme si tedy knihu trochu přiblížit rozhovorem s autorkou. :)

středa 7. dubna 2021

Ve vlnách vína stopíme svou duši! | Poezie 1. poloviny 20. století

Kdysi jsem zavedla rubriku Co čte student bohemistiky, abych sem měla o čem psát, když nebudu mít čas číst to, o čem sem běžně píšu. A ani tak mi to nevychází. :'D Takže teď mám načteno semestr a půl dalších knih, o nichž bych se tu mohla rozepsat. Zrovna teď se v rámci poválečné literatury babrám s díly, nad nimiž mi místy zůstává rozum stát, tak se pojďme vrátit do doby, kdy poezie teprve tomuto všemu staví základ - do doby, kdy přichází avantgarda.