sobota 12. června 2021

Recenze: Tapetář | Co se stalo ve Whitby...

Počet stran:
184
Série: ---
Nakladatelství: Knižní klub, 2019
Hodnocení Goodreads: 3.22 (z 113 hodnocení)
Anotace:
Mladá debutankta stvořila sugestivní a věrohodnou novelu z prostředí severobritského rybářského městečka Whitby v yorkshirském kraji 50. let. Jeho vypravěčem je dvacetiletý příslušník jisté (tehdy zcela automaticky zavrhované) menšiny, jemuž v rychlém sledu po sobě zemřou oba rodiče - příjezd na jejich pohřeb s místní komunitou, zbytkem jeho rodiny a hlavně s ním samým pořádně zamává. Řemeslně brilantně zvládnutá monologická próza má potenciál zabodovat na poli mladé české prózy: postupné odhalování tajemství a pohnutých událostí z vypravěčovy minulosti si nezadá s postupy klasické britské detektivkářské školy, zvláštnost ústřední postavy je zdrojem průběžných překvapení a silné a uvěřitelné emoce související s odlišnými charaktery a jejich složitými vztahy jsou dávkovány s entomologickou přesností.

Po současné české scéně, co se netýče YA, jsem se doposud zase tolik nedívala, ale Tapetář Emy Labudové upoutal mou pozornost okamžitě. Jednak kvůli autorce vrstevnici, jednak kvůli krásné obálce, a pak po přečtení anotace jsem si byla už naprosto jistá, že tohle mě nesmí minout. Tak jsem se k němu konečně dostala.

středa 26. května 2021

Recenze: Miluju tě. Já vím | Kdo se skrývá v chatu

Počet stran: 275
Série: Navždycky, 2
Nakladatelství: CooBoo, 2021
Hodnocení Goodreads: 3.92 (z 183 hodnocení)
Anotace:
Nejtěžší cosplay? Být sama sebou na střední! Avy si skoro nikdo nevšímá. Sice jí tak projde kdeco, ale jinak ji to pěkně štve. Na Instagramu je však populární skoro jako Baby Yoda a její cosplaye mají tisíce lajků. To hezouna Chrise Cartera žere celá škola nonstop - včetně Avy. Jenže co z toho, když s ním nedokáže ani mluvit? S tajemným klukem, co jí začne psát, tenhle problém nemá. Z rande naslepo se ale většinou vyklube průšvih, takže mise zní jasně: odhalit jeho identitu, než Avu najde sám.

Ne nadarmo se říká „špatná reklama taky reklama" - upřímně si myslím, že negativní názory jsou leckdy mnohem větším lákadlem než ty pozitivní. Minimálně pro mě; kolikrát nad knihou ani neuvažuju, dokud se nesesype vlna kritik, a já si začnu říkat, že bych to taky zkusila, protože většinou jdu proti davu a baví mě, co si budem. Navždycky jsem si pořídila ještě před aférou, co se kolem vydání strhla, ale nestihla jsem si ho přečíst. Což mi ovšem nebránilo v tom rovnou zkusit jeho pokračování.

úterý 27. dubna 2021

Proč máme rádi Heathcliffa? | Britské 19. století

Ze svého druhého oboru sem četbu moc nepřidávám. Kurz britské literatury 19. století byl totiž převážně o jednotlivých básničkách a teď v americké 20. století čteme hlavně povídky. Ale i o tom je ostatně co říct. Oproti té české mám v téhle rubrice trochu skluz, takže dneska shrnu četbu z britské literatury a příště už se podíváme na tu americkou.

Pokud bych si tu měla zahrát na úvod jedné z esejí, které na anglistice věčně píšeme, dovolím si tedy položit otázku: Proč tolik lidí miluje Heathcliffa?

pátek 16. dubna 2021

Svět fantasy je zkrátka můj, líbí se mi jeho neomezené možnosti | Rozhovor s Petrou Kvasničkovou

Máte rádi české fantasy? Našich autorů není na trhu nikdy dost, zvlášť co se týče young adult fantasy. Na Pointě právě běží předprodej Vábení měsíce od Petry Kvasničkové, románu, který v rámci jmenovaného žánru slibuje nejen dobrodružství s vlkodlaky. Pojďme si tedy knihu trochu přiblížit rozhovorem s autorkou. :)

středa 7. dubna 2021

Ve vlnách vína stopíme svou duši! | Poezie 1. poloviny 20. století

Kdysi jsem zavedla rubriku Co čte student bohemistiky, abych sem měla o čem psát, když nebudu mít čas číst to, o čem sem běžně píšu. A ani tak mi to nevychází. :'D Takže teď mám načteno semestr a půl dalších knih, o nichž bych se tu mohla rozepsat. Zrovna teď se v rámci poválečné literatury babrám s díly, nad nimiž mi místy zůstává rozum stát, tak se pojďme vrátit do doby, kdy poezie teprve tomuto všemu staví základ - do doby, kdy přichází avantgarda.

středa 10. března 2021

Recenze: Holky odnikud | Už nebudeme mlčet

Počet stran: 360
Série: ---
Překlad: Magdaléna Stárková
Nakladatelství: Yoli, 2021
Originální název: The Nowhere Girls
Hodnocení Goodreads: 4.33 (z 9 201 hodnocení)
Anotace:
Grace Salterová je ve městě nová. Krátce poté, co se s rodinou nastěhuje do nového domu, začne odkrývat smutný příběh předchozí nájemnice. Lucy Moynihanová - stejně stará dívka - byla i s rodinou vyhnána z města, protože osočila skupinu místních kluků ze znásilnění. Grace je událostmi otřesená. Lucy si nevymýšlela, tak jak je možné, že se nedobrala spravedlnosti? Se skupinou nových kamarádek proto založí tajný spolek Holky odnikud, v němž děvčata sdílí své mnohdy brutální životní příběhy a bojují proti misogynii vládnoucí na jejich střední škole. Společně v sobě nacházejí sílu čelit překážkám, které jim osud a společnost kladou do cesty.

#girlpower. S tímto hashtagem se v poslední době lze setkat víc a víc. Ozývají se filmaři, že v akčňácích chybí holky, a když už tam jsou, tak jde o sexsymbol vedle hlavního drsňáka. Vede se neustálý kolotoč debat nad tím, jak jsou ženy znevýhodňovány při hledání práce. A pak tu je samozřejmě otázka násilí na ženách, nad kterým se pořád jen tak nenápadně mává rukou. Holky odnikud slibovaly zaměření se právě na tu poslední problematiku.

A upřímně? Už dlouho se mi u knihy nedělalo tolik blivno.

pátek 12. února 2021

Hudba dělá film aneb moje oblíbené soundtracky

Všichni známe ikonickou scénu, kdy se Avengers sejdou k finálnímu boji s Thanosem, co? Ta epičnost, husina při každém zhlédnutí, že byste snad poskakovali na židli. A teď si představte, že tam je ticho. Že slyšíte jen pohyby postav, žádná skladba nehraje - a najednou je epičnost fuč. Hudba dělá se scénami strašně moc. Jistě, jsou scény, kde právě absence hudby je vynikajícím nápadem, ale přece jenom; jakmile je špatná hudba, nějak se nám nepozdává ani film, aniž bychom pořádně věděli, co je vlastně špatně. Když jsem se o Vánocích dívala na Čertí brko, taky mi to nějak neštimovalo, a až později mi došlo, že mi dojem kazí hudba.

Hudba dělá film. Některé filmy by bez svých ikonických soundtracků nikdy nebyly tak oblíbené. Vezměte si Pannu a netvora, co s tím příběhem dělá Hapkova hudba. Tenkrát na západě by bez Morriconeho skladeb rozhodně nebylo ono. A takhle by se dalo pokračovat donekonečna.
Jak poznáte kvalitní soundtrack? Film bez něj nemůže existovat, ale ta skladba bez filmu ano. Nedávno jsem si projížděla svoje playlisty na Spotify a přišla na to, že ve spoustě z nich mám prostě jen melodie z filmů. Takže téma na článek bylo jasné.

Tady je tedy přehled mých oblíbených filmových soundtracků :)

sobota 6. února 2021

Recenze: A Thousand Perfect Notes | Je to vášeň, nebo nenávist?

CG Drews
Počet stran: 282
Série: ---
Nakladatelství: Orchard Books, 2018
Hodnocení Goodreads: 4.18 (z 3 006 hodnocení)
Anotace:
An emotionally charged story of music, abuse and, ultimately, hope.

Beck hates his life. He hates his violent mother. He hates his home. Most of all, he hates the piano that his mother forces him to play hour after hour, day after day. He will never play as she did before illness edned her career and left her bitter and broken. But Beck is too scared to stand up to his mother, and tell her his true passion, which is composing his own music - because the least suggestion of rebellion on his part ends in violence.

When Beck meets August, a girl full of life, energy and laughter, love beings to awaken within him and he glimpses a way to escape his painful existence. But dare he reach for it?

Příběhy dětí, skrz něž si rodiče plní svá neuskutečněná přání, je spousta a sama několik takových lidí znám. Trvá, než si člověk uvědomí, zda to opravdu dělá s potěšením, nebo to dělá proto, že mu někdo řekl, že to dělá s potěšením. Čekala jsem něco takového, když jsem si přečetla anotaci. Stačilo mi ovšem otevřít na první stránku a bylo mi jasné, že se dočkám něčeho zcela jiného.

úterý 26. ledna 2021

Recenze: Nevyzpytatelné jsou cesty osudu

CestyPočet stran: 324
Série: Božská tragikomedie, 1
Nakladatelství: vydáno samonákladem, 2020
Hodnocení Goodreads: 3.70 (z 10 hodnocení)
Anotace:
Rozmarní bohové usedli opět ke stolu, aby rozehráli další ze svých tragikomických her. Osudy tří smrtelníků se nečekaně protnou na území Danrijského království. Jedné z největších říší v západní části Estellského kontinentu, kde vedle sebe po dlouhá staletí žijí lidé, nelidé i bytosti, pro něž v dnešním jazyce již nemáme jmen.
Pipin, prostoduchý elfí kouzelník, odchází s důležitým posláním do drsného světa, rozprostírajícího se za hranicemi rodné vesnice. Cestou potkává Eiri, zlodějku toužící zažít opravdové dobrodružství a Sebase, hraničáře ženoucího se pouze za pomstou a penězi.
Nesourodá trojice dostává nabídku, která se prostě neodmítá. Blyštivé zlaťáky jsou koneckonců nejenom potěchou oka všech hrabivců, ale je jich zapotřebí i pro každodenní přežití. Získat je, už tak snadné ovšem není a čím více po nich srdce jednoho prahne, tím vyšší cenu za to musí zaplatit.

Nevyzpytatelné jsou cesty osudu...
A stejně tak neexistují hranice zlomyslnosti bohů.

Občas je holt třeba sáhnout po nějakém tom fantasy. A občas to chce i trochu parodii na klasické fantasy zápletčení. S dvojicí autorů Nathaniel Wonderful a Theodora Stonewall jsem se již setkala v rámci jejich díla Na hraně temnoty, takže jsem na jejich prvotinu byla o to zvědavější. Tak jak to dopadlo?