Recenze: Dvůr stříbrných plamenů

Počet stran: 728
Série: Dvůr trnů a růží, 4
Překlad: Ivana Svobodová
Nakladatelství: CooBoo, 2022
Originální název: A Court of Silver Flames
Hodnocení Goodreads: 4.41 (z 363 537 hodnocení)
Anotace:
Nesta Archeron se marně snaží zapomenout na hrůzy války a vydobýt si své místo mezi vznešenými vílami. Na Nočním dvoře navíc stále potkává Cassiana, který ji přivádí k zuřivosti... a zároveň ji nebezpečně přitahuje. Mezitím zrádné lidské královny ohrožují křehký mír a jejich plány zhatí možná jen to, že se Nesta s Cassianem postaví své temné minulosti. Oba se budou muset utkat s démony všeho druhu, aby naši přijetí - a uzdravení - v náruči toho druhého.

Sarah J. Maas je pro mě tzv. „autobuy" - kupuju cokoli, co vydá, aniž bych pořádně potřebovala vědět, o čem to vlastně je. Její knihy pořád miluju, pořád miluju její kreativitu, fantazii a schopnost mě pokaždé převézt, když už si myslím, že jsem ji nachytala a tuším, co přijde. Sérii Dvory jsem si tak samozřejmě oblíbila taky, a tak jsem napjatě čekala, až vyjde pokračování. Dala jsem si rereading celé série, abych byla dostatečně připravená, aspoň si ověřila, že to pořád žeru, a voila - Nestin a Cassianův příběh.

A tak se Nesta stala vlkem. Vyzbrojila se neviditelnými zuby a drápy a naučila se útočit rychleji, krutěji a smrtelněji.

Nesta je na dně. Válka s Hybernem ji dostala na kolena a ona neví, jestli vůbec chce něco dělat, aby se z toho dostala - a tak to za ni řeší její rodina. Feyre a vnitřní kruh se rozhodne ji přestěhovat z rozpadajícího se bytu, do něhož se Nesta uchýlila, do Domu větru, kde na ni bude dohlížet Cassian a Azriel, aby se dala dokupy. Jenže... nejdřív o to Nesta musí vůbec stát. A Cassian dělá, co může, aby jí znovu ukázal krásy života.

Novelku Dvůr mrazu a hvězd spousta čtenářů odsoudila, protože se v ní „nic neděje" - je pravda, že vesměs pouze představuje situaci po válce s Hybernem, jak se postavy zotavují a nadhazuje udičku, co je asi čeká příště. Dvůr stříbrných plamenů právě navazuje na to, jak nám byli představeni Nesta a Cassian, a ještě více to rozvíjí. U rereadingu Dvorů jsem ocenila to, co nejspíš dřív ne - tedy že prakticky celá dvojka a podstatná část trojky řeší Feyre a její vypořádání se s tím, co se stalo. S depresí, s bitvami, zaměřuje se to na její psychiku a to výborně. Dvůr stříbrných plamenů to posunul ještě dál. Tudíž není divu, že kniha není tolik dějová a že se výhradně soustředí na Nestu a to, jak a jestli se vzchopí, ale právě po této stránce to je naprosto skvělé.

Čili je třeba asi říct tohle - nelze od toho čekat nic podobného jako předchozí trilogii. Mocní Feyre a Rhysand tu jsou upozaděni do vedlejších rolí, k nimž se sice skrz Nestu i Cassiana dostaneme, ale nehrají prim. Na obzoru se objevuje nová hrozba, kterou se hrdinové snaží řešit, ale hlavní prostor má pořád Nestin vývoj. Což bylo na jednu stranu fajn a takové svěží, na druhou mi přišlo, že to je až moc odsunuté na vedlejší kolej - na to, jak závažné to bylo. Nesta logicky nemohla takové problémy řešit stejným způsobem jako Feyre, ale bylo to prostě trochu divné.

Tím si nahrávám na skutečnost, kvůli níž jsem Dvoru nedala plné hodnocení, ačkoli mě to opravdu bavilo - nejsem u Maas zvyklá na tohle „vynechávání", jestli to tak jde říct. Řeší se veliká hrozba, snad větší než Hybern, ale postavy kolem toho chodí po špičkách, spousta věcí se nedořeší - je jasné proč, protože nejsme vladaři, ale Nesta a Cassian, kteří spíš řeší svoje záležitosti, ale když už autorka nahrála, co se za Zdí a za mořem děje, mohla to nastínit trochu víc. Na pár prvků v ději se zapomnělo a je zřejmé, že s tím autorka spíš čeká do dalšího dílu, ale i tak to u ní bylo trochu netypické.
Mimochodem ke knize vyšly i bonusové kapitoly, pokud si koupíte nějaké spešl vydání ze zahraničí, ale dají se najít online - jedna třeba z pohledu Azriela, kde se řeší to, co se naťuklo již dříve; jeho vztah k Elain a ke Gwyn, což je nová postava z tohoto dílu. A upřímně... co že to mají autorky teď za styl ničit ty nejlepší postavy? Rhyse jsem v předchozích dílech zbožňovala. Během Dvora stříbrných plamenů mi začal lézt na nervy - a tu bonusovou kapitolu Aze jsem zřejmě neměla číst, protože teď mu tak nějak nemůžu přijít na jméno; po tom, co tam předvádí. Do toho radši jděte taky trochu s rozvahou
Nicméně Maas, jakou miluju, se projevila v poslední části, kterou jsem pro jednou neodhadla, ačkoli samotný závěr se tušit dal z očividných důvodů. Maas to pořád umí, jen to tu holt místy trošku pokulhávalo.

A vyjádřit se musím samozřejmě k tomu označení, které tento díl schytává nejvíc - totiž vílí porno. Na to mám jedinou otázku: Kde? :D Jistě, Nesta a Cassian si to rozdávají poměrně dost a taky dost kreativně, ale upřímně? Jak jsem těsně před tím četla celou trilogii, ve Dvoře křídel a zmaru bylo toho sexu mnohem víc. Na to, co se kolem toho napovídalo, jsem těch sexuálních scén čekala mnohem víc. Takže jestli vás to odrazuje, zas o tolik horší než to, co autorka už předvedla v předchozích knihách, to vážně není - jen je třeba čekat, že jde děj celkově stranou právě kvůli tomu, jak se Nesta a Cassian hledají.

Každopádně jsem moc zvědavá na další díly, kde snad autorka napraví Rhysovu reputaci a kde se má podle všeho věnovat právě Azrielovi, ale slyšela jsem i zvěsti, že by svůj prostor měl dostat Lucien, tak uvidíme.

Pokračujete ve Dvorech, nebo jste na ně „zanevřeli" po původní trilogii? :)