úterý 7. dubna 2020

Recenze: Vrány | Audiokniha

Audiokniha Vrány  - autor Petra Dvořáková   - interpret více hercůPočet hodin: 3 hodiny 50 minut
Série: ---
Dabing: Veronika Khek Kubařová, Andrea Černá
Nakladatelství: OneHotBook, 2020
Anotace:
Vrána necítí strach. Vrána necítí radost.

Dvanáctiletá Bára si na prahu puberty připadá osamělá, jenže ne ta jako její dospívající vrstevníci běžně čelící nepochopení. Ona vážně sama je. Matka ji ustavičně srovnává se starší sestrou, která dělá „všechno líp", otec své chování k ní mění podle toho, jestli se ženský zbytek rodiny zrovna dívá, a Bářinu výtvarnému nadání doma nikdo nevěnuje pozornost přesto, že ve škole na její kresby pějí ódy. Opakovaná a dobře míněná doporučení ohledně rozvíjení dívčina talentu ze strany učitelů mají ale velmi netypický dopad...

Šrámy a stíny na duši se vrší a s nimi i temnota hluboko v Bářině nitru. Jedinými jejími důvěrnicemi se stávají vrány hnízdící před okny v parku. Jaké by to vlastně bylo být vránou?

„První let mláděte je krátký. Vzduch proudí pod jeho křídly. Svět kolem dostává barvy."

Některé knihy obletí doslova veškeré čtenářstvo a automaticky se zapíšou na seznam děl, která byste prostě měli mít přečtená. O Vránách se mluvilo pořád a všude, sotva vyšly, a sice pořád čtu především knihy se štítkem YA, ale téma příběhu mě zaujalo natolik, že jsem dlouho váhala, jestli tomu boomu taky nepodlehnout. Nakonec jsem ale využila příležitosti poslechnout si příběh v audioverzi - a věřím, že jsem dobře udělala.

čtvrtek 2. dubna 2020

Co čte student bohemistiky #2


Ahoj plamínci! Jsem tu s dalším shrnutím toho, co jsem byla povinna číst do školy. Když je teď to „volno", nějak hůř se dokopávám k té povinné četbě. My aspoň máme tunu úkolů, mezi nimiž jsem ráda, když se dostanu k rozečteným knihám, a vždycky radši sáhnu po Skleněném trůnu než po Novákové. Tu čtu už snad měsíc a je to utrpení, takže ta se objeví až v nějakém budoucím shrnutí. Doufám, že vy jste na tom trochu líp!
Každopádně, dneska tu mám čtveřici, která není zase tak děsivá. :)

pondělí 23. března 2020

Recenze: Jablečný koláč naděje | Knihu na moudrech nepostavíte

Jablečný koláč nadějePočet stran: 192
Série: ---
Překlad: Karolina Medková
Nakladatelství: CooBoo, 2015
Originální název: The Apple Tart of Hope
Hodnocení Goodreads: 3.90 (z 2 451 hodnocení)
Anotace:
Oskar Dunleavy, který dělával ty nejlepší jablečné koláče na světě, je nezvěstný, možná dokonce mrtvý. Zdá se, že to vlastně nikoho nepřekvapuje. Až na Meg, jeho nejlepší kamarádku a jeho mladšího brášku Stevieho. Obklopeni zármutkem a zmatky se Meg a Stevie rozhodnou zjistit, co se Oskarovi opravdu stalo. Společně se pak učí, co znamená věrnost a kamarádství, a jak moc důležitá je síla se nevzdat.

Báječná kniha o dospívání, nejistotách, přátelství a kouzelných jablečných koláčích, které znamenají naději. Protože jakmile si do jednoho kousnete, budete se už navždycky na svět dívat jinak a všechno bude tak, jak má.

Je to už nějaký ten pátek, co Jablečný koláč naděje spatřil světlo světa. Pamatuju si, jak vycházel, že byl tehdy skoro všude a všichni mluvili o té krásné obálce. Tehdy mě to k příběhu kdovíjak netáhlo, ale když jsem pak knihu viděla ve slevě, řekla jsem si, že to teda zkusím. Protože anotace mi slibovala dojemný a milý příběh a já na něco takového přesně měla chuť.
Bohužel. Moje očekávání zůstala nenaplněna.

čtvrtek 12. března 2020

Co čte student bohemistiky #1


Ahoj plamínci! Jak možná víte, loni v září jsem nastoupila do prváku na výšku na svůj vysněný dvouobor Česká filologie + Anglická filologie a s klidným srdcem můžu říct, že jsem tam i po půl roce ráda. Ale když studujete jazyk, musíte počítat i s literaturou. A ta se nedá naučit, ta se prostě musí zažít. Tudíž mi už od začátku února TBR poličku okupují autoři 19. století a odsouvají všechny ty, které bych četla ráda, někam na prázdniny. Vůbec nečtu to, co běžně, takže tak nějak nemám na co psát recenze, jen stále plním svoje resty - ale řekla jsem si, že jednou za čas shrnu, co jsem musela povinně přečíst. Třeba se pobavíte. Většině z těch děl bych se vyhnula obloukem, být to na mně. :D

Víte co, na klasiku se špatně píší recenze. Navíc, minulý semestr jsem se taky na hodinách literatury dozvěděla, že vlastně recenze většinou vůbec nepíšu, protože recenzí můžu nazývat jenom hodnocení knihy, která je stará max dva, tři roky. Takže... tímto se vám omlouvám za dosavadní mystifikaci, ale hodlám v tom pokračovat. :D Každopádně na díla, která přečtete jen proto, že musíte, se nějaká ta recenze píše ještě hůř, proto jsem se rozhodla vám to sdělit touto formou. Pokaždé vyberu zepár knih, článků na toto téma bude více. Dneska tu pro vás mám názor na první čtyři knihy, se kterými jsem se v rámci studia češtiny setkala. :)

pátek 6. března 2020

Recenze: Co když jsme to my | Na léto v New Yorku

Co když jsme to myPočet stran: 344
Série: ---
Překlad: Kateřina Stupková
Nakladatelství: Yoli, 2019
Originální název: What If It's Us
Hodnocení Goodreads: 3.95 (z 49 469 hodnocení)
Anotace:
Arthur je beznadějný romantik a blázen do broadwayských muzikálů. Věří, že velké věci vás mohou potkat na každém kroku a osudová láska jakbysmet. Když narazí během letních prázdnin v New Yorku na Bena, má pocit, že mu vesmír dává znamení. Tohle nebyla náhoda, na tomhle setkání je něco výjimečného...
Ben pochybuje, že by byl vesmír na jeho straně. Právě se rozešel s přítelem a opravdu nemá náladu na nový vztah. Ani on ale nedokáže Arthura dostat z hlavy...
Co když se ve městě s osmi miliony obyvatel už nikdy nepotkají? A co když ano... ale jejich první rande dopadne naprosto katastrofálně? Co když život vážně není broadwayský muzikál? A co když je?

Byla doba, kdy jsem Probuzení Simona Spiera považovala za klenot young adult literatury. Netroufám si to pořád tvrdit, když už mě od přečtení dělí pár let, na to se teprve chystám rereadingem, ale - se stylem Becky Albertalli jsem už byla seznámená a LGBTQ literatuře se fakt nevyhýbám. Když se navíc objevilo i jméno Adama Silvery, autora knihy Oba na konci zemřou, šlo tomu odolat? Nešlo.

středa 26. února 2020

Všem klukům, které jsem milovala + P.S.: Stále tě miluju - kniha vs. film

Image result for to all the boys i've loved beforeAhoj plamínci! Tentokrát tu mám další porovnání filmu a jeho knižní předlohy. Věřím, že Všem klukům, které jsem milovala vám nemusím dlouze představovat. Autorka Jenny Han tu byla tuším na prvním ročníku Humbooku. Celá trilogie je strašně sladká. A filmy podle populárních knih profrčí knižní blogosférou jako knižní bestsellery, takže teď všude viselo P.S.: I Still Love You, druhý díl celé série. Všichni nad tím áchají už od jedničky, tak jsem si řekla, že bych to konečně mohla zkusit taky. Dala jsem si oba filmy hned po sobě - a naprosto chápu, co na tom všichni vidíte. :)

Poslední dobou tu je netflixovský trend - spousta filmů nejde do kin, ale prostě je přístupná z Netflixu. Na jednu stranu mě to mrzí, protože pak si toho dost lidí nevšimne, kdežto kdyby to bylo v kině, třeba jako After, když už jsme u toho, tak to osloví víc diváků. A rozhodně by se o tom mluvilo déle. Co už; tohle je sice malé negativum, ale zato zatím můžu s rukou na srdci říct, že mám ta Netflix zpracování vážně ráda. Ta se spolehlivě drží svých předloh. Jistě, něco se musí vynechat, ale skutečně většina z těchto filmů patří mezi ty lepší. Takže jak to dopadlo s Larou Jean a Peterem?

pátek 21. února 2020

Recenze: The Hazel Wood | Tajemství rodinné minulosti

The Hazel Wood (The Hazel Wood, #1)
Počet stran: 359
Série: The Hazel Wood, 1
Nakladatelství: Penguin, 2018
Hodnocení Goodreads: 3.59 (z 48 432 hodnocení)
Anotace:
Seventeen-year-old Alice and her mother have spent most of Alice's life on the road, always a step ahead of the strange bad luck biting at their heels. But when Alice's grandmother, the reclusive author of a book of pitch-dark fairy tales, dies alone on her estate - the Hazel Wood - Alice learns how bad her luck can really get. Her mother is stolen away - by a figure who claims to come from the cruel supernatural world where her grandmother's stories are set. Alice's only lead is the message her mother left behind: STAY AWAY FROM THE HAZEL WOOD.

To retrieve her mother, Alice must venture first to the Hazel Wood, then into the world where her grandmother's tales began...

Občas, když skončím se psaním, si hraju s myšlenkou: Co kdyby se ten svět skutečně někde formoval, zatímco ho vymýšlím? A moje postavy doopravdy prožívaly, co jsem napsala, a chudáky jsem je zasekla na x hodin v dost nepříjemné scéně? Ostatně něco podobného prohlásil i John Green: „Co když je Harry Potter skutečný a my nejsme?" Melissa Albert se do tohoto tématu opřela s vervou. Vytvořila temný svět pohádek, které vám jen tak pokoj nedají. Na každém šprochu pravdy trochu; a v Alicině světě to platí mnohonásobně víc. Jak na mě tedy zapůsobil výlet do Hazel Wood?

sobota 15. února 2020

Recenze: Eliza a její nestvůry | Ryzí láska k vlastní tvorbě

Eliza a její nestvůryPočet stran: 352
Série: ---
Překlad: Anežka Dudková
Nakladatelství: CooBoo, 2019
Originální název: Eliza and Her Monsters
Hodnocení Goodreads: 4.24 (z 38 923 hodnocení)
Anotace:
Její příběh je fenomén. Její život katastrofa. Ilustrovaný román o životě nejen na sítích.

Ve skutečném světě je Eliza Mirková stydlivá, divná a nemá žádné kamarády. Na internetu se z ní stává LadySouhvězdí, anonymní tvůrkyně neuvěřitelně populárního online komiksu Nestvůrného moře. Eliza si nedokáže představit, že by se jí v realitě mohlo kdy líbit tolik jako v té virtuální, a rozhodně nemá chuť to zjišťovat. Pak začne na její školu chodit Wallace Warland, největší fanoušek Nestvůrného moře a autor oblíbených fanfikcí. Wallace si myslí, že Eliza je jen další obyčejná fanynka, a když se mu začne dařit lákat ji ven z ulity, Eliza začne přemýšlet, jestli by ten život offline přece jen nestál za zkoušku. Ale když Elizina tajná identita vyjde omylem najevo, všechno, co vystavěla - její příběh, vztah s Wallacem i její příčetnost - se začne rozpadat.

Fantasy patří mezi velmi čtené žánry, ale ruku na srdce; nečtou se nám přece jen o něco líp knihy, ve kterých se doslova a do písmene najdeme? Ty knihy vytržené z reality, poslední dobou moderně zvané contemporary, kde hrdinové zažívají strasti všedního dne a hrozí jim de facto to samé, co vám? Eliza a její nestvůry si získala popularitu převážně z tohoto důvodu, tak jsem na ni byla strašně zvědavá. A jsem ráda, že se má očekávání naplnila.

pátek 7. února 2020

Recenze: Má chudinka Jane | Eyrová vidí duchy

Má chudinka Jane (Janičky, 2)
Počet stran: 383
Série: Janičky, 2
Překlad: Romana Bičíková
Nakladatelství: Fragment, 2019
Originální název: My Plain Jane
Hodnocení Goodreads: 3.79 (z 11 939 hodnocení)
Anotace:
Asi ten příběh znáte. Chudá sirot Jane Eyrová začíná nový život jako vychovatelka v Thornfield Hall. Zde poznává zachmuřeného pana Rochestera - a vezme si ho. Nebo ne? V tomto nebývalém dobrodružství je všechno jinak. Jistý gentleman skrývá víc než jen jednoho kostlivce ve skříni. Chudinka Jane vidí duchy a vyšetřovatel Alexander Blackwood zas disponuje nadpřirozenými schopnostmi. Je alespoň začínající spisovatelka Charlotte Brontëová normální?

Parodie - věc, pro kterou žije každý milovník filmů, knih a hudby. Protože když něco milujeme, vtipnými zpracováními totožné věci se bavíme ještě o chlup víc. Topper Harley nám to ostatně dokázal dostatečně, co? S trojicí autorek Brodi Ashton, Jodi Meadows a Cynthiou Hand jsem se seznámila už v jejich předchozí knize Má lady Jane, a tak bylo jasné, že jejich pokus nevynechám, ani co se týče Jany Eyrové.

sobota 1. února 2020

Recenze: A Heart So Fierce And Broken | Kdo je pravý král?

Image result for brigid kemmerer a heart so fierce and broken"Počet stran: 464
Série: Cursebreakers, 2
Nakladatelství: Bloomsbury, 2020
Hodnocení Goodreads: 4.19 (z 3 418 hodnocení)
Anotace:
Find the heir, win the crown.
The curse is finally broken, but Prince Rhen of Emberfall faces darker troubles still. Rumors circulate that he is not the true heir and that forbidden magic has been unleashed in Emberfall. Although Rhen has Harper by his side, his guardsman Grey is missing, leaving more questions than answers.

Win the crown, save the kingdom.
Grey may be the heir, but he doesn't want anyone to know his secret. On the run since he destroyed Lilith, he has no desire to challenge Rhen - until Karis Luran once again threatens to take Emberfall by force. Her own daughter Lia Mara sees the flaws in her mother's violent plan, but can she convince Grey to stand against Rhen, even for the good of Emberfall?

The heart-pounding, compulsively readable saga continues as loyalties are tested and new love blooms in a kingdom on the brink of war.

Retellingů na Krásku a Zvíře není nikdy dost. Pustila se do toho i Brigid Kemmerer, která je v Čechách oblíbená především pro svou knihu Dopisy ztraceným. První díl této série, Temné a osamělé prokletí, jsem četla v angličtině ještě před vydáním a do autorčina světa jsem se zamilovala. Mohla jsem vynechat pokračování? Jistěže nemohla.

úterý 28. ledna 2020

Vyprávění řeky věř, však v hloubce svůdné utoneš


Dnes tu jsem s neknižním článkem. Jsou filmy, které vám nedají spát dlouho předtím, než je vidíte, a ani dlouho poté, co je vidíte. Možná to zní divně, když jako téměř dvacetiletá prohlásím, že přesně toto se mi stalo s očekávaným pokračováním Ledového království, ale je to tak. Animáky jsou moje závislost, miluju propracovanost animací i příběhů a z Disneyovek a DreamWorks frančíz zřejmě nikdy nevyrostu.
A Frozen 2 mi pořád leží na srdci, takže jak jinak, než o tom napsat článek?

úterý 21. ledna 2020

Recenze: Něco víc | Co přesně následuje po smrti?

Něco vícPočet stran: 380
Série: ---
Překlad: Jan Březovský, Tereza Nuckollsová
Nakladatelství: Slovart, 2017
Originální název: More Than This
Hodnocení Goodreads: 3.99 (z 43 327 hodnocení)
Anotace:
Seth se topí, zoufalý a osamělý v posledních okamžicích svého zápasu s rozběsněným mořem. Pak ale procitne. Nahý, hladový a žíznivý, ale při vědomí. Jak je to možné? Vybavuje si přece, jak se mu lámaly kosti, jak mu pukla lebka při nárazu o skalisko. Jakto, že je teď tady? A co je tohle vlastně za podivné místo? Seth začíná pátrat po odpovědích, v naději, že možná není úplně sám, že se neocitl ve svém soukromém pekle, kterého se tolik bojí, že tu možná je... něco víc.

Jednou z prvních knih, které jsem vloni přečetla, byl Nejdelší den Adama T. A pokud mě sledujete i na sociálních sítích, víte, že od té doby o něm bez ustání mluvím a doporučuju ho, kde se dá. Konečně jsem se dostala k autorově další knize, tentokrát k jeho neméně slavnému Něco víc. Uspěl stejně jako Adam?

středa 8. ledna 2020

Knižní štafeta: Důvod dýchat | Síla lidských citů

Důvod dýchat (Dech, #1)Na bookstagramu se díky Humbooku strhla mela, co se týká pořádání knižních štafet. O co jde? Vybere se kniha, následně zepár čtenářů, které poštovně obletí, a čtenáři budou během čtení do knihy psát poznámky, co si myslí. Původně mě to vůbec nelákalo, tak jsem se ani do těch prvních od samotného Humbooku nepřihlásila. Psaní do knížek? No to ani náhodou! Ale pak jsem si řekla, že to za zkoušku stojí - ten sdílený prožitek s ostatními. Vídávala jsem víc a víc příspěvků, kdy se sami čtenáři rozhodli uspořádat vlastní knižní štafetu. A tak jsem to riskla a v rámci jedné štafety si přečetla tady Důvod dýchat.

Článek pojmu tak trochu jako recenzi, tak trochu jako komentář k samotné štafetě, takže to bude zkrátka něco mezi :)

pátek 3. ledna 2020

Ohlédnutí za rokem 2019

Výsledek obrázku pro goodbye 2019

Tak je to tady, plamínci. Skončila další dekáda. Pro mě je to trošku děsivější v tom, že v nastalém roce se mi za věkem objeví -cet a na nějakou dobu se toho zřejmě nezbavím a že mě čekají tuny a tuny povinné četby, kvůli které budu muset oželet současnou literaturu. Ale stále mám spoustu recenzních restů, takže mrtvo tady nebude. Snad.

První vlna nostalgie přišla už se Spotify, kdy všude kolovalo shrnutí poslouchané hudby, ale tam to neberu vážně od doby, kdy jsem si pustila playlist zvaný Retro Music a hrály tam hity, které jsem poslouchala ve třinácti. :D Každopádně jsem si nedávno už dovolila být cíťa, a to v narozeninovém článku, protože vám tu doporučuju knihy už šest let. Kdysi jsem tu psávala ohlédnutí za rokem, tak se na to pojďme podívat i letos! Tenhle článek jsem chtěla stihnout ještě do silvestra, ale přiznám se, z přílišné lenosti jsem se k tomu dostala až teď s třídenním zpožděním. Co se dá dělat :D