pátek 21. února 2020

Recenze: The Hazel Wood | Tajemství rodinné minulosti

The Hazel Wood (The Hazel Wood, #1)
Počet stran: 359
Série: The Hazel Wood, 1
Nakladatelství: Penguin, 2018
Hodnocení Goodreads: 3.59 (z 48 432 hodnocení)
Anotace:
Seventeen-year-old Alice and her mother have spent most of Alice's life on the road, always a step ahead of the strange bad luck biting at their heels. But when Alice's grandmother, the reclusive author of a book of pitch-dark fairy tales, dies alone on her estate - the Hazel Wood - Alice learns how bad her luck can really get. Her mother is stolen away - by a figure who claims to come from the cruel supernatural world where her grandmother's stories are set. Alice's only lead is the message her mother left behind: STAY AWAY FROM THE HAZEL WOOD.

To retrieve her mother, Alice must venture first to the Hazel Wood, then into the world where her grandmother's tales began...

Občas, když skončím se psaním, si hraju s myšlenkou: Co kdyby se ten svět skutečně někde formoval, zatímco ho vymýšlím? A moje postavy doopravdy prožívaly, co jsem napsala, a chudáky jsem je zasekla na x hodin v dost nepříjemné scéně? Ostatně něco podobného prohlásil i John Green: „Co když je Harry Potter skutečný a my nejsme?" Melissa Albert se do tohoto tématu opřela s vervou. Vytvořila temný svět pohádek, které vám jen tak pokoj nedají. Na každém šprochu pravdy trochu; a v Alicině světě to platí mnohonásobně víc. Jak na mě tedy zapůsobil výlet do Hazel Wood?



Life was a big thing to live without a map.


Alice nikdy nežila na jednom místě příliš dlouho. Se svou mámou Ellou tomu říkají „smůla", která je pokaždé nějakým způsobem vyžene pryč. Teď jsou v New Yorku a zdá se, že je všechno normální. Jenže pak Alici začne pronásledovat Hinterland, svět pohádek, který stvořila její babička Althea Proserpine. Ta se po vydání svých pohádek stala velice známou spisovatelkou, ale Alice se s ní nikdy neviděla a nikdy její pohádky číst nesměla. Až teď se zjevují v jejím životě - a dojde to až do extrému, kdy hinterlandští unesou její maminku. Alice nedbá na matčina varování a vydává se do rezidence Hazel Wood, kde přebývá její babička, s tím, že snad najde odpovědi, po kterých pátrá, a hlavně Ellu.

Anotace slibuje pohádkový příběh v trochu netradiční verzi. A já mám pohádky ráda. Byla jsem proto moc zvědavá, jak si Melissa Albert s celkovým tématem vyhraje a čím mě překvapí. Mám-li být ale upřímná, ničím extra mě nepřekvapila.
Když se nesžijete s hlavní hrdinkou, je to zlé. Někdy to je účelné, ale za Alicinou pitomostí jsem žádnou skrytou metaforu neviděla. Nejraději byste ji propleskli, aby se konečně vzpamatovala. Ano, některé její chování je vysvětlené později, ale po většinu času jsem měla jen chuť se praštit do čela, co to předvádí. Jistě, má velmi bohatého kamaráda, který se jí zrovna dost hodí, a nikdy nezapomene využít příležitost kysele poznamenat, jak je strašně bohatý. Finch rozhodně neodpovídal Alicině popisu zbohatlíků a nebýt něj, na nějaké trajdání do Hazel Wood by mohla směle zapomenout, ale to jí evidentně vůbec nevadilo. Jediné, s čím jsem se u ní sžila, byl její sarkasmus, což o mně asi taky něco vypovídá, co.
Samotný Ellery Finch, takzvaný sidekick (zrovna bereme v literatuře typy postav, tak toho rovnou využiju, víte co), byl poněkud snesitelnější postava. Reprezentuje každého fanouška, který se do své oblíbené věci pořádně „zažere", a dokázala jsem se s ním sžít podstatně lépe než s hlavní hrdinkou. Většina ostatních postav je jenom lehce nastíněna, nejsou ničím moc podložené, což autorce nejspíš poskytne prostor v druhém dílu, ale tady mi to docela chybělo.
Také jsem příliš nepobrala, jak fungovalo Alicino oslovování postav. O své matce vyprávěla z valné části křestním jménem, a ačkoli si Finch řekl, že vystupuje jako Finch, stejně o něm občas mluvila jako o Ellerym. Dost dlouho mě to dráždilo, než jsem si na to zvykla.

Univerzitní
momentky
Mám ráda, když minulost postav vyplyne z děje. Když je čtenářům jasné, že se něco muselo stát a že to něco ovlivní, ale dojde na to postupně. Tady se s tím ale autorka nepáře. Všechny informace okamžitě komplet podá, sotva se naťuknou, a ztrácí to jakékoli napětí. Dost dlouho jsem jen otáčela stránky, měla chuť Alici proplesknout a vyloženě nad tím zívala. Podstatná část děje je vyplněna pouze pátráním Alice a Finche, kde se může nacházet sídlo Hazel Wood, a upřímně, zase tolik záživné to nebylo. Styl psaní je ale svižný, takže i když se tam nic moc neděje, ubíhá to. Veškeré akce mi přišly jako dost jednoznačný deus ex machina, nic moc jsem autorce nevěřila - a bylo mi to hrozně líto, protože jsem se na tuto knihu vážně těšila. Úpěnlivě jsem doufala, že na konci dojde ke zlepšení; a díkybohu došlo. Kéž by tak celá kniha byla napsaná tak čtivě jako konec! Ten jsem si vážně vychutnala, ale holt to celé nezachrání.
Co autorce tedy neupřu, tak chladnost. Určitý chladný odstup od vyprávění byl nejspíš záměrem, ale vůbec co se týče celého toho „pohádkového světa", nečekejte žádnou Popelku nebo mluvící zvířátka. Místy to je dost kruté, byť lehce předvídatelné. Vyjma konce, ten mě svým způsobem překvapil - jak říkám, kdyby jen tak byla celá kniha psaná tímhle stylem. Když už také mluvím o chladnosti - je to vtipné, místy opravdu. A přesně tím černým humorem, který je nám Čechům poměrně blízký. Příběh je navíc netradičně zasazený do současnosti a líbila se mi celková propojenost toho fantasy světa s naším reálným.

This isn't fate, Finch, this is getting bullied by supernatural assholes.


Musím také pochválit grafické zpracování knihy a obálku, ta je vskutku prvotřídní. Schovává v sobě i pár symbolů z vyprávěných pohádek, když se leskne na světle.
Co se angličtiny týká, rozhodně nedoporočuju začátečníkům. Autorka používá obraty, které jsem si musela kolikrát číst víckrát, aby mi došlo, co tím chce básník říci.
Horem dolem; dost dlouho mě příběh nudil, než to nabralo tu správnou vlnu a já se do toho dokázala ponořit. Vidím to někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami a doufám, že to autorka v příštím díle vytáhne, protože tenhle svět rozhodně má stále nevyužitý potenciál.

Četli jste? Znáte nějakou podobnou knihu, kde se řeší ne tak úplně pohádkový svět pohádek? :)

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji English Books!
The Hazel Wood si můžete koupit tady.

2 komentáře:

  1. Pěkná recenze. :) Knihu si nechám ujít, musím ale pozitivně hodnotit její krásnou obálku. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář! ♥