sobota 15. února 2020

Recenze: Eliza a její nestvůry | Ryzí láska k vlastní tvorbě

Eliza a její nestvůryPočet stran: 352
Série: ---
Překlad: Anežka Dudková
Nakladatelství: CooBoo, 2019
Originální název: Eliza and Her Monsters
Hodnocení Goodreads: 4.24 (z 38 923 hodnocení)
Anotace:
Její příběh je fenomén. Její život katastrofa. Ilustrovaný román o životě nejen na sítích.

Ve skutečném světě je Eliza Mirková stydlivá, divná a nemá žádné kamarády. Na internetu se z ní stává LadySouhvězdí, anonymní tvůrkyně neuvěřitelně populárního online komiksu Nestvůrného moře. Eliza si nedokáže představit, že by se jí v realitě mohlo kdy líbit tolik jako v té virtuální, a rozhodně nemá chuť to zjišťovat. Pak začne na její školu chodit Wallace Warland, největší fanoušek Nestvůrného moře a autor oblíbených fanfikcí. Wallace si myslí, že Eliza je jen další obyčejná fanynka, a když se mu začne dařit lákat ji ven z ulity, Eliza začne přemýšlet, jestli by ten život offline přece jen nestál za zkoušku. Ale když Elizina tajná identita vyjde omylem najevo, všechno, co vystavěla - její příběh, vztah s Wallacem i její příčetnost - se začne rozpadat.

Fantasy patří mezi velmi čtené žánry, ale ruku na srdce; nečtou se nám přece jen o něco líp knihy, ve kterých se doslova a do písmene najdeme? Ty knihy vytržené z reality, poslední dobou moderně zvané contemporary, kde hrdinové zažívají strasti všedního dne a hrozí jim de facto to samé, co vám? Eliza a její nestvůry si získala popularitu převážně z tohoto důvodu, tak jsem na ni byla strašně zvědavá. A jsem ráda, že se má očekávání naplnila.



V moři jsou nestvůry.


Eliza Mirk je outsider. Nemá kamarády, školou proplouvá jako šedá myš s tím, že se těší, až bude po maturitě. Ale na internetu je hvězda. Jako LadySouhvězdí tvoří webkomiks Nestvůrné moře, který se těší neskutečné popularitě - má ohromnou fanouškovskou základnu, komiks čtou lidi po celém světě a Eliza prodává i vlastní merch. Ale to nikdo neví. Identita LadySouhvězdí je neznámá a Eliza si svůj komiks drží pod pokličkou. Ale pak na její školu přejde Wallace, fanoušek Nestvůrného moře, který pomalu boří Eliziny introvertní zásady.

Eliza je jednou z knih, kde vám anotace vyspoileruje víc jak polovinu děje, takže ji radši nečtěte. Tuhle zkušenost mám už s několika knihami, takže anotace vlastně skoro nečtu a do knih chodím naslepo. Aspoň můžu být překvapená, ne jak když vám anotace převypráví děj první poloviny. Co už.
Před začátkem čtení vám můžu garantovat jednu věc: v Elize se najdete. Je jedno jak moc, ale v určitých aspektech rozhodně. Eliza je netypická hlavní hrdinka a dle literárních termínů by se řadila spíš k těm antihrdinům - a neříkám, že jsem s ní vždycky souhlasila. Taky mi dost často lezla na nervy, ale zároveň jsem některé její pohnutky chápala, a jak už jsem zmínila, v některých ohledech jsme si byly tak podobné, až mě to trochu děsilo.
Autorka nám skrz Elizu poskytuje pohled do rodinného života, kde pro změnu od většiny YA existuje kompletní rodina a dokonce tak i funguje. Mezilidské vztahy autorka taky zvládla skvěle, co se týká rodiny i přátel. Do každé z postav dala ždibec z reality a říkám to rovnou, že by všechny postavy byly schopné existovat i v našem světě, jenom byste je vytáhli z řádků.

Děj plyne jako po másle a troufnu si říct, že tu nejsou žádná hluchá místa. Sice to vyloženě nepřekypuje akcí, ale zvratů je tu dost, a občas to je možná lehce předvídatelné, ale na čtivosti tomu neubírá. Autorčin humor už je jen třešnička na dortu.
Naprosto fascinující se také grafické zpracování knihy. Mezi stránkami se sem tam nachází kresba z Elizina komiksu a nějaké nastínění děje, které mě akorát tak nalákalo na to, že bych si chtěla přečíst její komiks celý. V zápatí je vedle čísla stránky vždy napsaný název knihy i jméno autorky, ale pokud se zrovna jedná o Elizin komiks, autorčino jméno nahradí Elizino a název knihy jméno jejího webkomiksu. K tomu taky esemeskování mezi postavami, kdy už jen z formátu jednotlivých zpráv poznáte, kdo to píše. Detaily, ty já můžu.

Eliza mi loni přistála
pod stromečkem.
Kniha v sobě skrývá spoustu poselství, která neprozradím, aby neztratila svůj efekt, ale jedno si přece jen neodpustím. Eliza si prochází také určitou fází tvůrčí krize, kdy rekapituluje, proč vlastně dělá to, co dělá - pokud jste četli Rimbaudovu Sezonu v pekle, jistě vám ten pocit nemusím víc přibližovat. A právě u Elizy jsem si uvědomila, jak strašně vlastně miluju svoje psaní. Jak zbožňuju, že to dělám. Taky mi to sedlo do období, kdy mi každý odstavec, který jsem napsala, připadal jako pitomost, ale po přečtení jsem se odsekla a do psaní se vrhla s novou vervou. Protože není důležité, pro koho to děláme, pokud to prvotně neděláme především pro sebe. Ať se to týká čehokoli, ne nutně kreativních koníčků.
Grammar nazi verdikt: Rozhodně patří k těm lepším překladům, chyb je pomálu. Spíš v některých vyskloňovaných slovech a klasický případ kvůli/díky, ale jinak děkuju, že si moje oči pro jednou odpočinuly.

Zlomení lidé se před svými nestvůrami neschovávají. Zlomení lidé se nechávají sežrat.


Ano, byly tam věci, které mě trochu štvaly. Upřímně jsem si třeba tolik nesedla s Wallacem. Elizu nehodnotím plným počtem hvězd, ale rozhodně ji řadím k tomu lepšímu, co jsem četla, a vím, že se k tomu milému stylu psaní ještě jednou určitě vrátím v rámci rereadingu, a to s úsměvem na rtech.

Četli jste? Děláte taky něco, na co jste vlastně strašně pyšní? :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za všechny krásné komentáře! ♥