středa 26. srpna 2020

Recenze: Autoboyography | Život prostě není fér

Autoboyography
Počet stran: 279
Série: ---
Nakladatelství: Simon and Schuster, 2017
Hodnocení Goodreads: 3.45 (z 2 033 hodnocení)
Anotace:
Three years ago, Tanner Scott's family relocated from California to Utah, a move that nudged the bisexual teen temporarily back into the closet. Now, with one semester of high school to go, and no obstacles between him and out-of-state college freedom, Tanner plans to coast through his remaining classes and clear out of Utah.

But when his best friend Autumn dares him to take Provo High's prestigious Seminar - where honor roll students diligently toil to draft a book in a semester - Tanner can't resist going against his better judgment and having a go, if only to prove to Autumn how silly the whole thing is. Writing a book in four months sounds simple. Four months is an eternity.

It turns out, Tanner is only partly right: four months is a long time. After all, it takes only one second for him to notice Sebastian Brother, the Mormon prodigy who sold his own Seminar novel the year before and who now mentors the class. And it takes less than a month for Tanner to fall completely in love with him.

O některých knihách tvrdím, že vám během čtení zlomí srdce a potom ho zase slepí dohromady. Ideálně po té cestě dojdete k nějakému menšímu objevu. Upřímně jsem tento zážitek ani tak nečekala, když jsem poprvé otevřela Autoboyography - a popravdě, dostalo se mi něčeho trochu jiného. Protože některé knihy vám to srdce docela rozdrtí a slepovat ho budou jenom po kouskách. Aneb ano, budiž toto mým dalším doporučením.



A God worthy of your eternal love wouldn't judge you for who you love while you're here.


Tannera čeká poslední půlrok na střední a nejlepší kamarádka Autumn ho dotlačí k tomu, aby si zapsal předmět zvaný The Seminar. V rámci něj mají studenti za úkol napsat knihu. Loni se jednomu studentovi povedlo uspět a kniha vyjde co nevidět, takže to je pro všechny studenty velkou motivací. Tanner tam je tedy jen kvůli Autumn, ale pak jim přijde do hodin mentorovat Sebastian - právě ten, který prorazil s loni napsanou knihou. Tanner se do něj zamiluje na první pohled. Jenže žijí ve městě, který ovládá mormonská církev, a city mezi ním a Sebastianem jsou tedy naprosté tabu. Ale pravidla jsou od toho, aby se porušovala...

Některé knihy otevřu s tím, že absolutně netuším, do čeho jdu. Jsem zvyklá ani nečíst anotace, protože ty mají ve zvyku vyspoilerovat půlku děje a mě pak nemá co překvapit. Proto mě téma Autoboyography mile překvapilo - jakožto psavec si sama cením tématu, kdy hlavní hrdina píše knihu. Sice to není to ústřední, co naplňuje děj, ale přesto to má důležitou roli.
Plusem budiž také fakt, že hlavní hrdina Tanner je bisexuál. Chvílemi mi sice zcela neštimovalo, jak to autorky vysvětlovaly, ale většinově to zvládly a jsem ráda, že se v YA konečně objevuje i tato reprezentace. Je důležité pokládat si i tyhle otázky, a že jich bylo dost. Hlavní prostor totiž dostávají dva hrdinové ze zcela odlišných světů, a tak máme jako čtenáři prostor vidět spoustu věcí, na něž je nahlíženo z opačných pohledů. Tannerova rodina jeho orientaci okamžitě přijala a autorky nás tak uvedly do milující domácnosti, kde důvěra hraje prim a kde si jsou všichni strašně blízcí i přes všemožné rozepře - nebo možná právě kvůli nim. Naopak jakmile si Tanner začne být blízký se Sebastianem a nahlédne do jeho rodiny, naskytne se mu zcela jiný svět, kde jakékoli vybočení z normálu je tabu.

Jedním z velkých témat Autoboyography je mormonská církev. Bylo to mé první velké setkání s ní - většina knih prostě náboženství profrčí, ale tady dostalo velikou roli. Protože Sebastian jakožto Mormon si přece nemůže přiznat, že je gay. Autorky otevírají otázku církve a vztahu s bohem, což mi přišlo velmi zajímavé. Já sama jsem nevěřící, takže na náboženství pohlížím s jakýmsi odstupem a jsem schopná porovnávat různé aspekty z života i z jiných knih. Takže si asi dovedete představit, jak mě to tady místy strašně vytáčelo. A tím spíš se mi líbilo, že autorky poskytly dvě postavy, které se na víru dívaly naprosto jinak, takže tu máte názor Tannera, pro něhož jsou pilíře Sebastianovy víry naprostým šílenstvím paradoxů, a názor Sebastiana, který v tom vyrostl a pro něhož je víra prostě jistotou. Mezi těmito skulinami si, věřím, každý čtenář najde to své, svůj vlastní pohled na věc.
A také to bylo jednou z věcí, které vedly k té největší frustraci. Listovala jsem stránkami a zoufale kroutila hlavou, jak je sakra možné, že se to pořád děje. Jak je možné, že si to lidi stále dělají. Jak je možné, že si to dělá rodina. Na těch stránkách bylo ukryto tolik bolesti, ale zároveň i tolik naděje. Autoboyography jako takové bych popsala jako cestu k objevování sebe sama i druhých, k cestě za pochopením a tolerancí. A vážně doufám, že jednou dojdeme do doby, kdy se nic z tohohle nemůže stát a kdy se naše děti nebudou bát říct, koho mají rády, a chytit ho na ulici za ruku.

But this is your life, and it will stretch out before you, and you are the only person who can make it whatever you want it to be.


Ale i přes tu bolest obou hrdinů je to protkané humorem blízkým dospívajícím. Tanner je prostě jedním z nás, jde se s ním lehce ztotožnit. Místy to je úsměvné a sladké, místy k třískání hlavou do stolu z pocitu bezmoci. Čte se to strašně rychle, styl psaní je svižný, a ačkoli to není kdovíjak dějové, stane se tam toho spoustu. Ano, byly tam pasáže, které zaváněly klasickým YA klišé a nad kterými jsem si jen povzdechla, proč si to autorky neodpustily, ale bylo toho málo. A pokud máte rádi konce, nad nimiž budete ještě chvíli přemýšlet, zda tomu věřit, či ne, tak to vám Autoboyography taky splní na výbornou.
Navíc musím pochválit celkové zpracování knihy; asi jsem se ještě nesetkala s formátem, v jakém byla kniha vytištěna, jednalo se o paperback, u něhož vůbec nehrozilo, že se zlomí hřbet, a to jsem mohla tu knihu otevřít sebevíc. Takže se při čtení držela opravdu pohodlně. A ke všemu ta obálka, to byla láska na první pohled, aniž bych předtím tušila, o čem to bude.

České vydání knihy je patrně v nedohlednu, ale věřte mi, že angličtina je tu opravdu jednoduchá. Jedná se o klasickou slovní zásobu současných dospívajících, tudíž slovíčka, s nimiž se běžně setkáváte. A ať už čtete cokoli, Autoboyography rozhodně doporučuju. Už jen kvůli tomu, že vás donutí se nad pár věcmi zamyslet.

6 komentářů:

  1. Děkuji za tip. Kniha vypadá vážně dobře a pokud má, jak říkáš, lehkou angličtinu, mohla bych ji zvládnout. :)

    OdpovědětSmazat
  2. To zní dobře, ale prozatím ji vynechám. Teď mám tohoto žánru dost načteno. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jak by řekl klasik, „pro mě dost není nikdy dost..." :D

      Smazat
  3. Rozhodně souhlasím, že je potřeba víc otvírat otázku víry a sebepřijetí. Jakou roli v tom hraje církev (proti jakékoliv církvi jsem osobně dost zaujatá :D), to je bohužel v realitě občas dost smutné...

    OdpovědětSmazat

Děkuji za každý komentář! ♥