Recenze: Aglajina zem | V roli ochránkyně milovaného domova

Počet stran: 144
Série: ---
Nakladatelství: Klika, 2019
Hodnocení Goodreads: 3.33 (z 3 hodnocení)
Anotace:

Aglajině zemi - panensky čisté planetě, kde lidé žijí v harmonii a míru - hrozí návrat do temných časů naplněných strachem a utrpením. Náhle totiž umírá její Ochránkyně, čarodějka Diviena. Těsně před svou smrtí se, sžírána obrovským pocitem viny, odhodlá k riskantnímu činu, jenž by nakonec mohl obyvatele Aglajiny země zachránit.

Na Zemi, planetě velmi vzdálené od Aglaji, vede obyčejný život třicetiletá Melinda. Pracuje v knihkupectví, volný čas tráví s kamarádkou Viktorií a bydlí sama se svou mouratou kočkou. Touží po lásce, ale žádný vztah jí nevydrží moc dlouho. Netuší, že to má svůj důvod.

Když jí do života vstoupí Adam, vše se obrátí vzhůru nohama. Melinda se konečně šťastně zamiluje a je přesvědčená, že Adam je ten pravý. Vzápětí ho ale ztrácí. Pro to, aby se znovu shledali, je Melinda ochotna uvěřit čemukoli a jít kamkoli.

Cesta za milovaným mužem ji zavede do Aglajiny země. Tak, jak svým zoufalým činem předurčila Diviena...

Zamysleli jste se někdy nad tím, jestli někde v alternativním vesmíru neexistuje vaše dvojče, které umí to, co vy ne? A naopak? Možná to jsou jenom spekulace, ale stále tu je ono vábivé „co by kdyby..." Když se mi ozvala autorka Petra Variant s nabídkou své knihy, příliš dlouho jsem nad přijetím neváhala. Protože přesně něco takového kniha slibuje, a navíc nikdy nepohrdnu příležitostí přečíst si něco domácí tvorby. Tak jak naše setkání dopadlo?

Cítila jsem se naprosto strašně, viděla jsem pohledy svých sester. Viděla jsem, jak se v jejich očích i výrazech zračí poznání. Konečně chápou, že já jsem zodpovědná za to všechno.

Melinda žije vcelku poklidným životem, dokud do jejího života nevstoupí Adam, k němuž ji táhne zvláštní pouto. Brzy nato zjišťuje, že není tím, kým myslela - pochází z Aglajiny země, kterou chrání coby Ochránkyně před nepřáteli. Když ovšem selhala její kouzla, byla nucena podstoupit reinkarnaci do těla obyčejné smrtelnice. Teď se vrací zpět do Aglajiny země dokončit to, co původně skončilo nezdarem. Jenže role Ochránkyně se samosebou neobejde bez velkých komplikací, které na sebe nenechají dlouho čekat.

Příběhů, kde si hlavní hrdinové žijí obyčejný život, z něhož je někdo násilím vytrhne, už tu byla spousta. Trik je v tom jej ozvláštnit. A přesně v tom spočívá celý potenciál Aglajiny země, který podle mě zůstal krapet nevyužitý. Už jen koncept reinkarnace by vydal klidně za celý první díl, než by Melinda přišla na to, že je Ochránkyní Divienou. Aglajina zem takhle obsahuje strašně moc prvků, které by klidně mohly tvořit celou fantasy sérii, kdyby byly více rozpracované. Semele se tu toho opravdu hodně a jsem si jistá, že by každá situace byla o to údernější, kdyby dostala více prostoru.
Na druhou stranu nehrozí, že byste se při čtení nudili, jak se neustále něco děje. Příběh začíná v naší domovině, což také beru jako podstatné plus, jen škoda, že se tam objevila na tak krátkou dobu. Diviena v těle Melindy tak postupně poznává ty, kteří jí kdysi byli nejbližší, a postupně si na všechno vzpomíná. Postav tu bylo dost a autorce se povedlo každé přidělit něco, čím vynikala - ačkoli, jak jsem už řekla, třeba u bílých bojovníků, kteří chrání Aglajinu zem, bych ocenila podrobnější rozpracování. Na většinu popisů totiž dochází tak, že to někdo Divieně vysvětluje nebo že to vysvětlí ona sama, a za sebe říkám, že lepší by bylo, kdyby to vyplynulo rovnou ze situace. Diviena nepůsobí vyloženě jako Mary Sue, za což jsem opravdu ráda, ale přesto k některým věcem přistupovala poněkud jednoduše a o něco víc překážek by rozhodně nebylo na škodu.
Co se stran hrdinů týče, připadalo mi, že jsou jasně bílé, nebo jasně černé. Nejvíc vynikal ústřední záporák Vilmar, u něhož byly naťuknuty všechny ty vrstvy osobnosti, jinak by jistě i toto stálo za větší rozpracování. Co ovšem musím ocenit, je nepředvídatelná mysl záporných postav - někdy se zdálo, že se nechají velmi rychle obelstít, ale byly přinejmenším vynalézavé.

Celkově z toho je poznat, že to patří mezi autorčina první díla, a pevně věřím, že se stačí jenom vypsat a z Aglajiny země bude přesně to, co v ní cítím za potenciál. Svět, který autorka stvořila, je neotřelý, systém magie má smysl a vyskytuje se tam dost prostoru pro tvorbu velmi překvapivých zvratů.
Grammar nazi verdikt: za mě spokojenost. Maximálně pár chyb v čárkách, ale těch bylo opravdu minimum.

Ve výsledku jsem ráda, že jsem se k Aglajině zemi dostala; jak říkám, je to originální příběh, který má jistě našlápnuto tou správnou nohou. Autorce přeji hodně štěstí na dalších spisovatelských cestách, protože předpoklady tam rozhodně jsou. :)

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji autorce.

Na knížku se můžete podívat tady.