Recenze: Srdcerváči | Nutná dávka roztomilosti

Počet stran: 278
Série: Srdcerváči, 1
Překlad: Romana Bičíková
Nakladatelství: CooBoo, 2019

Originální název: Heartstoppers

Hodnocení Goodreads: 4.60 (z 12 817 hodnocení)
Anotace:

Charlie je nervák, přiznaný gay a přemýšlivý kluk, někdy možná až moc. Nick je zase veselý, měkkosrdcatý hráč ragby. Tihle dva se potkají na stejné škole a okamžitě se stanou přáteli, ale mohlo by z toho být i něco víc...?

Minulý rok nebyl pro Charlieho Springa dvakrát dobrý, ale aspoň ho už nikdo nešikanuje a má tak trochu přítele, i když to je občas protiva a chce se scházet jen tajně. Nick Nelson o Charliem něco slyšel - o jeho coming outu minulý rok a o pár měsících šikany. Ale nikdy neměl příležitost si s ním promluvit. Až do začátku ledna, kdy se Nick a Charlie potkají na jedné společné hodině. Rychle se z nich stanou přátelé a Charlie se do Nicka brzo hodně zakouká, i když ani nepomyslí na to, že by u něj snad mohl mít šanci. Ale láska dovede překvapit a občas na vás ty dobré věci čekají přímo za rohem...

Některé knihy se v knižní blogosféře prostě neztratí. Srdcerváči rozhodně patří mezi ně. Alice Oseman debutovala románem Solitaire a ten ji nepřestal provázet ani pár let po vydání. A protože mně se tehdy Solitaire strašně líbilo, bylo mi jasné, že i s autorčiným grafickým románem budu spokojená. Tak jak to dopadlo?

O Charliem se ví, že je gay. Starší kluci ho šikanovali, ale tomu už je naštěstí konec, teď zažívá poměrně klidné období. Jenže pak se náhodou seznámí se sportovcem Nickem, a i když se snaží jejich vztah udržet pod štítkem „přátelství", oběma brzy začíná být jasné, že jejich city přerůstají v něco daleko většího.

Nick i Charlie hrají svou roli v již zmiňovaném románu Solitaire - Charlie je mladším bratrem hlavní hrdinky a Nick jeho přítel. Tudíž je nad slunce jasné, kam tento komiks celou dobu povede. Autorka ke všemu napsala i novelu navazující na Solitaire, která příhodně nese jméno Nick and Charlie, a to se pro změnu odehrává po Solitaire. Srdcerváči si uzurpovali čas předtím a zaměřili se čistě na to, jak se kluci vůbec dostali k sobě. Což, když se to vezme, je přání většiny čtenářů, co se týká jakýchkoli vedlejších postav - aby jim autoři dodali jakousi „backstory". Oseman se do toho opřela s vervou.

Příběh sledujeme z pohledu obou kluků, byť si hlavní prostor uzurpuje Charlie. Netuším, jak to autorka dělá, že jsou její příběhy stále tak roztomilé a něžné a že romantické linky působí věrohodně. Musím tedy přiznat, že někdy to tu působilo trochu nuceně, ale to Oseman zakryla takovou dávkou roztomilosti, že jsem schopná jí to odpustit.
Jedná se o grafický román, takže během hodinky to máte přečteno a děj se posouvá strašně rychle. V takovémto formátu se nedá očekávat kdovíjaká hloubka, ale jsou v tom patrné alespoň náznaky, což jsem jedině ocenila. Navíc, autorka nezapomněla ani na ostatní postavy, jež nám už stačila představit dříve, a tak se po boku Charlieho sem tam objeví i jeho starší sestra Tori. Jenom mě trochu mrzí, že co se Charlieho týká, autorka se nijak nezabývala anorexií, která je právě v souvislosti s ním v Solitaire dost zmiňovaná.

Co se grafického zpracování týče - styl, jakým autorka kreslí, se mi zalíbil už od začátku. U komiksu to je nevýhoda, pokud vám nesedne; a musím být upřímná, že Nicka jsem si vždycky představovala úplně jinak. Ale Charlie a většina ostatních postav mi sedli a brzy jsem se s tím sžila. Autorka je zkrátka multi-talent.
Četla jsem, že si většina čtenářů stěžovala na vynechávající fixu v bublinách. Nemohu porovnávat s originálem, ale zřejmě to celé mělo vypadat jako rukou psaný příběh, čili poznáte, že je text napsaný ručně, když není žádné písmeno zcela stejné. A je pravda, že místy bylo dost vidět, že fixa vynechávala. Ano, nejdřív mi to přišlo poměrně otravné, ale nakonec jsem to přijala jako součást příběhu a beru to jako ozvláštnění. Zato mě ale štvalo neustálé používání dvou vykřičníků. Prosím, jenom jeden, nebo tři, nic mezi tím.

Některé komiksy máte chuť si přečíst hned znovu, jakmile je dočtete, a Srdcerváči jsou přesně ten případ. Je to prostě strašně sladké a roztomilé a na současné počasí jako dělané. Navíc za tím pořád stojí Oseman, takže to je chvílemi dost vtipné. Ačkoli za ten konec bych jí asi urvala hlavu, ale s tím se asi dalo počítat, když už jejich příběh stejně „známe". A moc se mi líbilo, že je kniha doplněna o informace o škole, na kterou kluci chodí, o procesu psaní i o všech postavách. (Protože vyjma jmen, přezdívek a věku prostě potřebujete vědět, kdo je v jaké bradavické koleji. Konečně si to někdo uvědomil!)

Za sebe vám Srdcerváče rozhodně doporučuju. Je to milé a spolehlivě vám to spraví náladu - i víckrát. :)
Četli jste i ostatní autorčiny knihy? :)

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji e-shopu MegaKnihy!

Srdcerváče (i nedávno publikované pokračování) a všechny ostatní autorčiny knihy si můžete koupit tady.