Recenze: série Monster High | Monstra vs. Lidé | Takové čtyři oddechovky

Série Monster High

Mou knihovničku zdobí čtyři díly série Monster High od Lisi Harrison. Poslední díl jsem dočetla zhruba v březnu, ale na každý díl jsem dělala recenze zvlášť. Než abych to přepsala, rovnou na tento nový blog dám recenzi na celou sérii.

První díl: S příšerami v jedné lavici

Počet stran: 248

Nakladatelství: CooBoo, 2011

Originální název: Monster High

Anotace:

Monster High je zbrusu nová série o střední škole, lásce a odlišnostech, říznutá trochu hororovým motivem. Ale vlastně se není čeho bát. SOV, neboli Sabotéři obvyklých vlastnosti (či chcete-li monstra a příšery) se snaží zapadnout a být nenápadní. Maskování je tak dokonalé, že možná ani netušíte, kdo s vámi vlastně chodí do třídy…
Na Salemské střední se to ale brzy změní a město už nikdy nebude, jaké bývalo. Způsobí to teprve před patnácti dny „vyrobená“ Frankie Steinová, která neváhá jít se svou zelenou kůží hrdě na trh. Ale nebude to mít snadné, protože studenti jsou naprosto vyděšení z drbů a šeptandy o monstrech, co se údajně prohánějí po školních chodbách. To Frankie přesvědčí, že pro holku, jako je ona, může být střední docela drsná. Podaří se jí mezi „normáky“ najít kamarádku, které by svěřila své veliké tajemství?

První díl nás se vším pořádně seznamuje a vykládá o tom, jak se jednotlivé postavy poznávají a začleňují. Jsou tu dvě hlavní hrdinky: Melody Carverová a Frankie Steinová. Melody se přistěhovala a po plastické operaci nosu je jako nová, avšak se tak necítí. Zato Frankie je plná elánu a neustále něco dělá. Když se nabídne šance, že půjde do školy, je celá nadšená...

Ale je tu jeden problém. Frankie je příbuzná Frankensteina a je tedy celá zelená. Patří s rodinou do SOV, Sabotérů Obvyklých Vlastností, a musí se krýt. Jenže to se jí nelíbí...

První díl se lehce táhl, ale opravdu jenom lehce. Byla to taková příjemná oddechovka a pořádný vpád do světa Young Adult. Frankie i Melody se od sebe dost lišilo, ale líbil se mi ten nápad a vůbec celý děj. Konec celkem nedořešený, klidně to mohlo dál pokračovat a druhý díl se dál odehrát ve stejném duchu, jak se skutečně odehrál. Tento díl si ode mě vysloužil 3,5 hvězdičky.

Druhý díl: Můj soused Ghúl

Počet stran: 248

Nakladatelství: CooBoo, 2012

Originální název: The Ghoul next door

Anotace:

Na Merstonovu střední chodí normální studenti, ale taky monstra a příšery neboli sabotéři obvyklých vlastností. Cleo byla královnou školy mezi SOVáky i normáky na celé Merstonově střední, ale teď na celé čáře vítězí Frankie a Melody. Cleo naštěstí dostane příležitost fotit pro Teen Vogue a všechno se zdá být zase v pořádku… dokud se ostatní SOVáci nerozhodnou vystoupit ve filmu, který má dokázat, že vlastně vůbec nejsou nebezpeční. A tohle jim má získat svobodu? Proboha, to je ale směšné! A hlavně nebezpečné…

Jako první mě udivilo, že má úplně stejný počet stran jako předchozí díl, ale s chutí jsem se začetla. Abych pravdu řekla, tenhle díl si mě získal trochu víc. Odhalilo to větší stranu veškerých postav, ať už temné nebo dobré stránky. Navíc Candace Carverová tomu dodávala pořádný šmrnc, takže jsem se taky chechtala. A pěkně nahlas.

V tomto díle jde o to, že sice Frankie získala vysněného kluka Bretta, avšak se pořád SOVáci musí krýt. To se jí ani trochu nelíbí, a tak vymyslí další nápad: natočit film o příšerách a skrýt jim pravou identitu. Jenže jak už to bývá, samozřejmě to nevyjde. Akce zaručena! :-)

Třetí díl: Kde je vlk, tam je hra

Počet stran: 240
Nakladatelství: CooBoo, 2012
Originální název: Where is wolf, there is a way
Anotace:

Clawdeen Wolfová byla vždycky trochu ve stínu všech svých šesti bratrů, ale teď se konečně dostane na výsluní díky oslavě svých sladkých šestnáctin. Ovšem po zveřejnění Mého souseda ghúla se rodina Wolfových musí schovat v lesích. A to Clawdeen ani trochu netěší, protože teď musí tvrdnout v rodinném penzionu se svými nudnými bratry, dokud se neobjeví Lala, aby jí dělala společnost. Ale zdá se jí to, nebo její kamarádka flirtuje s Claudem?!

Předchozí díl nechal dvě hlavní hrdinky a připočítal ještě kapitoly s Cleo de Nilovou. Tady je sice Cleo odšoupnuta do pozadí za tzv. "zradu" v předchozím díle, ale její místo nahradila Clawdeen Wolfová, oblíbená vlkodlačice z obrovské rodiny Wolfů. Clawdine má konečně oslavit šestnácté narozeniny a že

to má být oslava. Všechno ale komplikuje situace se SOVáky a lidmi. Ale párty musí být!

Třetí díl byl ze všech nejslabší a myslím, že nejsem jediná, kdo to tak cítí. Nějak jsem se ztrácela a ke konci pomalu nic nechápala, ale přečetla jsem to... no a obálka? Řekla bych, že tahle je nejlepší. Kožešina a řetízek... :-)

Jen je mi líto, že se v tomto dílu nedostalo víc místa pro Candace. Zase by to pořádně oživila, ale takhle nic moc.

Čtvrtý díl: Příšerná parta je zpět

Počet stran: 256
Nakladatelství: CooBoo, 2013
Originální název: Back and deader than ever

Anotace:

SOVáci jsou volní a Drakulaura s pýchou cení svoje tesáky. Ale její táta, slovutný pan D., ji poctí návštěvou a pak jde všechno z kopce. Ale Lala se nehodlá vzdát, a tak když se dozví o fantastické soutěži, ve které vítězná škola získá špičákovou šanci v mezinárodní kampani, rozhodne se do toho pořádně zakousnout. Z obyčejné šarvátky otec versus dcera se vyvine bitva o Salem a všechny studenty. SOVáky i normáky. A jak to dopadne? Přečtěte si to!

Rovnou na začátek: ten jsem vůbec nechápala. Najednou jsou lidé se SOVáky kámoši. To mi tedy nešlo do hlavy a nejde mi to tam ani teď. Chápete to někdo??? :-)

Zde opět vyšoupli Clawdeen, která si už užila svoje, a její místo nahradila upírka Lala, celým jménem Draculaura, a ta se neustále snaží přesvědčit svého otce, že je vážně dobrá. Jenže na to bych měla taky svůj názor. Ten e-mail, který posílala do Sue Pére, mi přišel takový... divný. No řekněte, napsali byste něco takového? Ale jinak mi Lala přišla v pohodě; rozhodně víc než třeba Cleo.

A co mě opět hrozně, hrozně moc mrzí, je to, že se vůbec neukázala Candace. Ten její vtip mi chyběl.

Ale zase nemůžu říct, že jsem knihu nepřečetla jedním dechem. Opravdu to byl nejlepší díl z celé série, taky jediná kniha, kde jsem řekla: "Jo, tohle skončilo pěkně." A myslím to vážně. Zkuste si to přečíst. ;-)

Kdo mě tady ale pěkně naštval? MELODY. A koho taky ne, že? S Granitem se pěkně předvedla. Chudáček Jackson. :-)

Celkově to byla fakt pěkná oddechová série, která stojí za to přečíst. Sice se nezařadila mezi ty velice oblíbené, ale co? ;-) Bylo to v pohodě. Navíc, kdo se na ni chystá, nemusí dál čekat, protože série už celá vyšla, pokud tedy nechcete volné pokračování Ghúlmošky navždy (P. S. na to se taky chystám, někdy bude recenze ;)). A nejsou zas tak drahé jak ostatní, ne? :-)