Recenze: Tygrovo prokletí

Počet stran: 303
Série: Tygří sága, 1
Překlad: Karolina Medková
Nakladatelství: CooBoo, 2012
Anotace:
Vášeň. Sudba. Čest. Byli byste ochotni to dát na misky vah, abyste mohli změnit svůj osud?
Sedmnáctiletou Kelsey Hayesovou by nejspíš ani ve snu nenapadlo, co jí čeká tohle léto; že se bude pokoušet zlomit tři sta let starou indickou kletbu. A to se záhadným bílým tygrem Renem. Na druhé straně zeměkoule. Ale přesně to se stane. Kelsey je vtažena do dobrodružství, kde na ni číhají temné síly, prastará magie a mystikou zahalené světy, v nichž není nic takové, jaké se na první pohled zdá. Nakonec musí riskovat vše, aby pochopila dávné proroctví a mohla tak kletbu zrušit navždy.
Prokletí tygra je prvním dílem romantické fantasy série, který vás strhne a zanechá ve vás pocit nenaplněné touhy.

Stalo se vám někdy, že vás hlavní hrdinka tak šíleně vytočila, až jste o ní museli dlouho přemýšlet? Přesně to se objevilo v Tygrově prokletí. Po prvních dvou větách jsem si myslela, že bych mohla mít Kelsey Hayesovou ráda, ale asi poslední čtyři kapitoly ji znechutily natolik, že ji prostě nenávidím. (Dobře, nebudu zlá, asi posledních 5 stran to vylepšilo, ale i tak!)

Začátek Tygrova prokletí vypadá slibně. Skoro dospělá Kelsey Hayesová, které zemřeli rodiče, jde na brigádu do cirkusu, protože miluje zvířata. Má se starat o bílého tygra Dhirena, kterému nikdo neřekne jinak než Ren. Kelseyin humor tomu dodává šmrnc a Renovy poznámky v tygřím provedením jsou prostě skvělé.

Toto ani není spoiler, protože to všichni čekáme a navíc už to říká sama anotace, Ren není jen tygr, ale prokletý indický 300 let starý princ. Jak to na tom světě chodí, naše hlavní hrdinka si s tygřím mužem padne do oka.

Ach, jak já miluju romantiku.

 

Bohužel Kelsey můj názor moc nesdílí.

Ke konci se vyloženě chovala jako mrcha. Fakt. Nejdřív tam Rena zmucká (s prominutím), Ren se do ní taky zamiluje, dokonce ji hodnotí i jeho brácha Kišan, ale pak jí najednou hrkne v bedně - Ach, to ne, přece se do něj nemůžu zamilovat! A najednou prostě Rena odkopává, je na něj protivná, jako by to byla ta nejhorší osoba na světě. Omyl, nejhorší je prostě a jednoduše Kelsey. Četla jsem názory českých blogerů a ti říkali, že ke konci měla Kelsey prapodivné myšlenkové pochody. S tím souhlasím, ale nečekala jsem až takovýhle šok.

Naštěstí to opravdu bylo jen posledních pár kapitol (sice jsou dlouhé, ale koho to zajímá?). Jinak byla Kelsey v pohodě. A k ostatním postavám...

Dhiren nebo Ren, jestli chcete, je miloučký tygřík a hodný princ. Když jsem četla knížku a Kišan stále nikde, začínala jsem si říkat, že už někde podvědomě hledám pokaždé toho druhého odsunutého, aby se stal mým oblíbencem. A Kišan si to rozhodně nepokazil, i když budu pořád team Ren. Na starším princi je prostě něco magického, něco, co Kišana odpuzuje. Ten mi navíc přišel takový přidrzlý a až nezdravě tvrdohlavý. No, všichni máme chyby, což? (A fakt jsem ráda, že při volbě partnera k tanci si Kelsey vybrala Rena.)

Co dál nechápu, je, proč se Kelsey muselo říkat Kels. Sice to jsou dvě písmena v psané podobě, ale když to řeknete, je to prostě jen o jedno písmeno navíc; říct místo "kels"  "kelsí" přece není až takový problém. Kels se mi už tak nelíbí, no co nadělám.

Takže to shrnu; Tygrovo prokletí se mi líbilo. Váhala jsem mezi 5 a 3 hvězdičkami - původně 5, pak kvůli Kelsey 3, ale nakonec si to přece jen ke konci polepšila, a tak zůstáváme na čtyřech. Uvidíme, co přinese další díl.

Četli jste Tygrovo prokletí? A jaký na něj máte názor? :)