Recenze: Pokoušená | Nesmrtelný anděl vs. Upírský bojovník

Počet stran: 368
Série: Škola noci, 6
Překlad: Jana Kunová
Nakladatelství: Knižní klub, 2011
Hodnocení Goodreads: 3,99 hvězdiček
Anotace:

Zoey Redbirdové a jejím přátelům se podařilo vyhnat z Tulsy nesmrtelného anděla Kalonu i zlou velekněžku Neferet a mohou se tak vrátit do Školy noci, po které se jim všem už stýská. Kalonovo záhadné kouzlo však stále působí a Zoey musí jeho svádění odolávat pokaždé, když vstoupí do říše snů. Navíc se jí zdá, že v Kalonovi se přece jen skrývá přinejmenším troška dobra. Není však sama, kdo musí dělat těžká rozhodnutí a vybrat si, jestli poslechne instinkt, nebo hlas rozumu. Její nejlepší kamarádka Stevie Rae, první dospělá červená upírka na světě, totiž skrývá temné tajemství, které ji může stát život – anebo jí ho naopak zachránit.

 

 

Ke Škole noci bych měla říct jednu věc hned na začátek. Sice je ta série čím dál víc pošahaná a Zoey se občas chová jako trapka, ale i tak mě to nikdy nepřestane bavit. Do této série se pouštím hrozně ráda, protože vím, že mě vždycky čeká takový ten relax, jak se budu bavit. Afrodita je prostě Afrodita, to se nezmění. ;)

 

V tomto díle jde hlavně o to, že má Zoey plnou hlavu problémů s kluky a samozřejmě s Kalonou, a... no, to je vlastně celý děj knihy. Nenáročné, že?

Phyliss a Kristin mají můj obrovský obdiv - napsat 368 stran jen o blábolení s Kalonou a kluky a ještě ke všemu získat hodnocení skoro 4 hvězdičky. Sen každé spisovatelky ;)

Tak když už má Zoey na krku čtyři kluky, tak je nějak zhodnotím... Erik Night. Ten mi poslední dobou opravdu pije krev, jak by řekla Afrodita. V prvním díle se ukázalo, že bych ho mohla mít ráda, dokonce jsem nějakou dobu měla na starém blogu Team Erik. Bohužel, jaksi se pohoršil, a prostě jsem se rozhodla, že ho nesnáším. Tak.
James Stark. Odteď tak trochu můj oblíbenec. Přijde mi docela normální, prostě je zaslíbený své velekněžce a tak to plní. Oukej, s ním jsem spokojená. Možná jen trochu víc žárlí.
Kalona, náš nesmrtelný padlý anděl. Jaksi si ho začínám oblibovat. Když navíc ukázal tu svou pravou stránku... no jo, mám ráda padlé anděly :). Jsem docela zvědavá na tu novelu, kterou si nejspíš jako jedinou ze všech novel koupím.
A nakonec Heath Luck. Nebudu spoilerovat, ale je mi ho tak trochu chudáka líto... věděla jsem, že do té Itálie nemá jezdit! Heath je v pohodě, jen mě občas zaráželo, jak až moc má tu Zoey rád. Celoživotní láska, kdyby to tak bylo i ve skutečném životě.
Teď už mimo kluky, co říct o hlavní hrdince Zoey Redbird, je to prostě holka, která neví, co čekat od života. Jednou tohle, jednou tamto. Ale jak jsem již zmínila na začátku recenze, kvůli ní přece Školu noci neopustím!
Afrodita, jejíž příjmení si teď vůbec nemůžu vybavit, mi přijde jako jedna z nejlepších postav v celé sérii. Na začátku série to tak sice nevypadalo, ale kvůli Afroditě čtu Školu noci dál. U jejích vtipů se nikdy nepřestanu chechtat.
Stevie Rae, taková zajímavá holčina, která mi přijde... no, reálná. Chová se prostě tak, jak by měla, nic mi na ní nevadí. Nejdřív jsem se bála, když jsem viděla, že se kapitoly budou střídat z pohledu Zoey a Stevie Rae, ale nakonec se ukázalo, že se Stevie mě to baví přece jen o trochu víc... ten Refaim mi sice pár minut pil krev, ale nakonec jsem si ho docela oblíbila.
A dvojčata, Erin a Shaunee, ty se dají zařadit k Afroditině příčce, protože jsou prostě tak úžasné, že to víc nejde.

Je docela překvapivé, že poslední dobou narážím čím dál víc na homosexuály v knihách... nějaká nová móda, o které ještě nevím? :) Každopádně, Jack mi občas trhá nervy a Damien je prostě Wikipedie, co dodat. Že by mi lezl krkem? Ne, to v žádném případě. Aspoň jsem bohatší zas o pár cizích názvů.

Závěrem; Škola noci se mi líbí. Fakt hodně.

PS: Jak se vám líbí hodnocení pomocí plamenů? :)