Recenze: Nikdy nepřestávej věřit | Z pera české autorky...

Počet stran: 180

Série: není
Nakladatelství: CooBoo, 2012
Anotace:

Basketbal, přátelství, výhry a prohry, nejen sportovní, ale i životní. No a pochopitelně láska. Hlavní hrdinkou je sedmnáctiletá Samanta, která odmalička hrála závodně basketbal, ale kvůli vážným problémům s vazy v kotníku musela se sportem skončit. Na začátku příběhu Sam váhá nad cestou, kudy se má dále vydat. Jako náhodnou brigádu a zároveň k ukrácení volného času si našla modeling, kde by měla velkou šanci na profesionální úspěch. Nechce se však vzdát života, jaký vedla mezi pohodovými basketbalistkami. A do toho všeho se přimotá Viky, spoluhráč jejího o rok mladšího bratra, také basketbalista. Svěří se jí s city, které k ní už dlouho chová. Vyjde najevo, že odhodlání našel jenom díky tomu, že za pár měsíců odlétá do Španělska, protože tam přestupuje do úspěšného juniorského extraligového týmu. Samanta i přes nebezpečí vztahu na dálku neodolá jeho kouzlu, a tak se za pár měsíců na letišti loučí jako bláznivě zamilovaný pár, který věří v dobrý konec… Není to ale příliš romantická představa? Autorka této knihy oslavila teprve osmnácté narozeniny.

Moje první myšlenka byla: Barbora Tuzarová? Češka? Vím, že od českých autorů moc knih není a je hrozně těžké, aby vám nakladatelství knihu vydalo. Proto jsem se do této knihy vrhla s takovým až moc velkým očekáváním, které se nevyplatilo.

Začátek vás příjemně vtáhne do děje, kdy vás hlavní hrdinka Samanta seznamuje vlastně s celým jejím světem. Spisovatelka se vyžívá v míchání přítomného a minulého času, což mě ale docela mátlo. A taky to, že kapitola skončila tak, najednou je o dva měsíce dál a Sam nás se vším musí opět seznámit.

Kniha je taky poměrně slaboučká, myslela jsem, že má víc stran (ano, vím, měla jsem se předem podívat na počet stránek). Některé scény by se klidně mohly více rozepsat.

Vrhám se na gify, tak zkusím jedním vyjádřit svoje pocity...

Jak jsem už uvedla, začátek celkem chytlavý, ale měla jsem co dělat, abych to dočetla. Prostředek se začal opravdu táhnout (jé, já už jsem v prostředku!), a konec? Sorry, ale anorexie...

Opravdu to není reálný příběh, to varuju všechny, kteří se na tuto knihu chystají. Je to spíš pohádka pro puberťáky, co by se mohlo stát, kdyby existovalo toto a toto. No, a o romantiku a hroznou romantickou zápletku není nouze. Sam je prostě žárlivá ažaž.

Prostě a jednoduše 3 hvězdičky.