Recenze: Tokyo Story | Za láskou až na konec světa

Počet stran: 176

Série: ---
Nakladatelství: Pointa, 2020
Hodnocení Goodreads: 3.29 (z 7 hodnocení)
Anotace:

Alice cestuje z Prahy do Japonska s jediným cílem - najít někoho, kdo byl v jejím životě důležitý. Muže, s nímž se seznámila v Praze a do kterého je i po dvou letech stále beznadějně zamilovaná. Jenže najít jednoho člověka v mnohamilionovém Tokiu se zdá být prakticky nemožné. Alice zná jen jeho křestní jméno, po ruce má starou fotografii a její japonština má k dokonalosti daleko. Nic z toho ji však nedokáže odradit.

Zběsilé pátrání získá zcela nový směr, když jí do cesty vstoupí nečekaný pomocník. Japonský mladík, který se po studiích v Americe vrací za svou rodinou na Hokkaidó, aby se oženil a převzal otcovu firmu. Alici nazývá praštěnou cizinkou. Myslí si o ní, že je šílená a zoufalá. Ale udělá cokoli, aby byla šťastná.

Najde Alice lásku svého života? A může si být jistá, že je to skutečně ta pravá?

Vždycky jsem ráda, když dostanu příležitost sáhnout po české tvorbě. Ať už si spousta čtenářů tvrdí, že se našim autorům vyhýbá, nebo je přirovnávají k čemukoli; na původní české tvorbě jde vždy poznat, že ji napsal Čech. Obraznost skrytá ve slovech, která nám přijdou přirozená, celkové vyjadřování a nadhled, který zahraničním autorům leckdy chybí, a pak taky jakási imaginární spojitost mezi autorem a čtenářem, která se zdá trochu bližší. Když se na Pointě objevilo Tokyo Story, po přečtení ukázky jsem knihu ve vydání podpořila. Udělala bych to po jejím přečtení znovu?

Co čte student bohemistiky #5

Co jsem to posledně říkala, že bych chtěla tuhle rubriku dojet, než začne další semestr...? No, tak to bych asi nebyla já. Seznam povinné četby je tu nanovo, ale o ten starý vás neochudím. Dneska tedy další čtveřice autorů se šesti díly.

Recenze: Nevlastní sestra | Šťastně až navěky... a co bylo pak?

Počet stran: 373

Série: ---
Překlad: Adéla Špínová
Nakladatelství: CooBoo, 2019
Originální název: Stepsister
Hodnocení Goodreads: 4.10 (z 12 823 hodnocení)
Anotace:

Isabelle by měla být nekonečně šťastná - srdce krásného prince má na dosah ruky. Až na to, že ona není ta líbezná dívka, která ztratila skleněný střevíček a získala si princovu lásku. Je ošklivá nevlastní sestra, která si uřízla vlastní prsty, aby se chodidlem vešla do Popelčiny boty - která se teď plní krví.

Když princ odhalí Isabellin podvod, s hanbou ji vyžene. Nic jiného si nezaslouží: je totiž tuctovou dívkou ve světě, který si nadevše cení krásy. Bojovnicí, ačkoli všichni chtějí, aby sklopila hlavu a přizpůsobila se. Isabelle se snažila zapadnout. Dostát matčiným očekáváním. Být jako její nevlastní sestra. Milá. Krásná. Kousek po kousku se zbavovala svého já, aby mohla žít ve světě, který dívky, jako je ona, odmítá. A to z ní udělalo zlou, žárlivou a prázdnou bytost.

Dokud nedostala šanci změnit svůj osud a dokázat, co ošklivé nevlastní sestry vždycky věděly: aby ji někdo zlomil, musí udělat víc, než jí jen zlomit srdce.

Otázku z nadpisu si zřejmě klade každé dítě, které nad pohádkami přemýšlí i poté, co rodiče doufají, že je onen finální zvonec a konec uspal. Zvíře se proměnilo na člověka... a potom zase normálně vládlo? Karkulka vyskočila vlkovi z břicha... a pak zase žila normálním životem? A Popelce padl střevíček, ale co bylo potom? Jennifer Donnelly tuto otázku posunula ještě trochu dál. Neptá se jenom na to, co se stalo s hlavní hrdinkou - spíš na to, co se stalo se zápornými postavami. Hlavní hrdinkou Nevlastní sestry je totiž, jak už název vypovídá, Popelčina nevlastní sestra.

Náboženství v YA

Zdravím, plamínci! Jsem tu s dalším tematickým výběrem. Nápady na některé články holt přijdou naprosto znenadání, když třeba věšíte prádlo, takže ho v tu chvíli nemůžete napsat, ale pak se člověk dva týdny pachtí s recenzí... co už. Tentokrát jsem se rozhodla zaměřit na náboženství - autoři často zakomponují víru jako součást osobnosti, ale zmíní to jenom tak „na okraj". Tady se chci podívat na knihy, kde náboženství hraje velkou roli, kde ho autoři dovedli skvěle zpracovat a jak se s tím zkrátka young adult literatura umí popasovat.

Já sama jsem nevěřící a myslím, že tím spíš jsem otevřená všemožným názorům a druhům víry. Toto téma je pro mě vždycky velkou výzvou - ráda čtu o různých vírách, jak se praktikují, kdo je kdo, jak to všechno funguje. Oceňuju, když jsou autoři skutečně schopní mě o těch pilířích jednotlivých náboženství přesvědčit, natož když jsou schopní vystavět fungl nové náboženství ve fantasy universu. Tady je tedy můj výběr, pokud jste na tom s tou zvědavostí stejně a chcete se třeba i něčemu přiučit.