Dánská dívka - kniha vs. film

Ahoj plamínci! Filmů podle knižní předlohy vzniká nespočet. Když se to tak vezme, spousta filmů má knižního předchůdce, aniž bychom o tom třeba věděli. Ségra teď na začátku prváku vyplňovala do literatury dotazník, kde měla najít deset nejsledovanějších filmů podle ČSFD a zjistit, jestli mají knižní předlohu. Valná většina měla. Lidé se tak k příběhu dostanou snáz - ale pak jsme tady my knihomolové, kteří pokaždé halasně zařvou: Kniha je lepší!

S tím se holt musí počítat. U Knihomolky Alyss se pravidelně objevují články, kde porovnává knihy a film, a tak jsem se rozhodla, že něco podobného udělám taky. Protože na Dánskou dívku jsem si dělala zálusk už od roku 2015, kdy tedy vyšla, ale podívala jsem se na ni až teď. Proč, to vám nepovím. U Marvelu jsem skončila Kapitánem Amerikou 3, s nějakým Endgame na mě ještě nechoďte. :D Takže se pokusím nějak shrnout, o čem byl film, jaké z něj mám dojmy a to, co nás knihomoly vždycky zajímá; v čem všem se liší od svojí předlohy.

Co kdybychom ti říkaly Lili?

Dánská dívka je příběh o pravděpodobně první operaci pohlaví uskutečněné po první světové válce. Sledujeme osud manželů Wegenerových, Einara a Grety, kteří jsou oba talentovaní malíři. Jednou Gretě nedorazí modelka, a tak dotlačí Einara k tomu, aby jí pózoval místo ní. V silonkách a šatech se ovšem v Einarovi probudí něco, o čem ani netušil, že v sobě má - Lili.
Knihu jsem četla před třemi lety a pamatuju si hlavně to, že to bylo dost těžké čtivo. Tudíž jsem byla zvědavá, jak se tvůrci s celým dějem hodlají popasovat. Jelikož už je to od čtení nějaká doba, tolik jsem se nebála, že bych vnímala nějaké převeliké rozdíly mezi předlohou a filmovým ztvárněním, a navíc - obsazení hlavních rolí naprosto špičkové. Eddieho Redmaynea mám ráda, ať hraje kdekoli, a o Alicii Vikander jsem slyšela jenom dobré. Určitá očekávání jsem tedy od filmu měla.


Jde o složitou knihu a složitý děj. Opravdu. David Ebershoff, jehož dílo mapuje život kdysi skutečně žijící Lili Elbe, popisuje nejen osud Einara/Lili, ale také jeho ženy a přátel. V určitých úsecích se tak jako čtenář dostáváme do minulosti, kdy v Einarově nebo Gretině kůži vzpomínáme, co je provázelo v životě dřív. Tohle ve filmu vůbec není a trochu mě to mrzelo. Film se striktně drží jediné časové linky - po třetí sérii 13 Reasons Why, kde k sobě skákaly rovnou čtyři časové linie, jsem to tedy ocenila, ale přesto, ty výlety do minulosti měly v knize svoje opodstatnění. Postavy ve filmu tyto své „eskapády" maximálně zmíní mezi řečí, na většinu z nich ani nedojde. Z Einarovy minulosti se dovíme zbla, z Gretiny vlastně vůbec nic. Nevíme, že má dvojče, nevíme o jejím životě v Kalifornii. Veškerá retrospektiva je prostě fuč, což je škoda.
Mám-li být zcela upřímná, většinu filmu mi přišlo, že se na to dívám nějak z dálky. Že zkrátka nejsem účastnicí děje, že se to odehrává někde daleko přede mnou a pomalu to ke mně proplouvá. Právě u takového příběhu bych doufala, že mě to do sebe maximálně vtáhne, jak budu spolu s Einarem i Gretou soucítit. Bohužel, toho pocitu jsem se nedokázala zbavit a spousta scén tak pro mě byla trochu bezemotivní. Slza ukápla až na samotném konci, ale o tom se ještě zmíním.

U knihy jsem měla podobný problém se samotnou Gretou; jak nebyla emotivní. Na to, čím si prošla, mi to přišlo zvláštní. A o to víc tleskám hereckému výkonu Alicie Vikander, protože perfektně ztvárnila Gretu tak, jak na mě celou dobu působila v knize. Viditelné emoce dala najevo jen zřídka, jinak zachovávala odtažitost knižní hrdinky. Pokud bych měla vybrat nejlepší herecký výkon celého filmu, byla by to ona. Jen tedy mám trochu rozkol se jmény, v knize to byla Greta, ve filmu jí říkají Gerda. Už si nepamatuju, jestli to nebylo její původní jméno a nezačala si pak říkat jinak; něco mi říká, že to takhle bylo, ale to už s jistotou tvrdit nemůžu. Ale je to detail, který opomenete.
Ale tím samozřejmě neshazuju herecké výkony i všech ostatních. Všechny role byly zahrané perfektně. Neobjevila se ani jedna postava, u které jsem si říkala, že nehraje přesvědčivě. Věříte jim to. Věříte jim, že ty postavy žijí. Eddie Redmayne se v roli Einara/Lili skutečně vyznamenal a nedovedla bych si tam představit nikoho jiného. I jemu se povedlo zachytit tu přesnou rozpolcenost, jaká čišela z knižního Einara. A když už jsme taky u toho, kolik vašich oblíbených herců už ve filmu ukázalo nádobíčko? :D

Film se věrně drží knižní předlohy. Pokud opomenete tu chybějící retrospektivu a berete jenom současnou linku příběhu, film opravdu splňuje děj knihy. Jasně, trvá to sice dvě hodiny, ale něco se i tak muselo vynechat. Ale tvůrci si s tím poradili a příběh jako takový opravdu funguje. Některé věci tam působí trochu jednodušeji, ale co se dá dělat. Stejně tak mě trochu mrzí ten jednoznačný konec. V knize mi hned nedošlo, co se stalo - a docela se mi to líbilo, jak to vlastně vyznělo do ztracena a vám muselo dojít, co se stalo. Američané si asi nemohli tu srdceryvnou scénu odpustit. Ve výsledku ta obraznost finální scény ale vyzněla pěkně.

Pokud si ve filmech potrpíte na hudbu, tak je tu opravdu nádherná, skvěle podtrhuje jednotlivé scény. A jelikož jsou Einar i Greta malíři, můžete očekávat i jejich díla - a ta jsou vskutku prvotřídní. Ty malby! Pastva pro oči. Jestli v sobě máte špetku estetického citu, tak se vám ty scény v galeriích rozhodně budou líbit.

Kdybych měla říct konečný verdikt v otázce „kniha vs. film", tak bych řekla, že to patří do těch lepších zpracování. Svoje výhrady mám, ty bych ale měla všude, a jak už jsem řekla, film se knihy drží vcelku věrně, co se přítomnosti týče. Herecké výkony perfektní. Je tam roztomilý pes. Víc už nemám co vytknout. Ledatak to, že mi přišlo, že se ve filmu pořád jenom šeptá, ale možná jsem měla jenom špatný zvuk. :D
Čili pokud se vám líbila kniha, myslím, že film bude taky. Zklamání necítím. Jsem spokojená.