Recenze: King

Počet stran: 264
Série: King, 1
Překlad: Kamila Bělohorská
Nakladatelství: Ocelot, 2018
Originální název: King
Hodnocení Goodreads: 4.23 (z 31 920 hodnocení)
Anotace:

Brantley King. Zuřivý, vášnivý a odhodlaný. Vyrůstal v nelítostném světě a vždy žil na hraně zákona. Dnes je umělecký tatér, ale také kariérní kriminálník a drsný alfa samec, který byl právě propuštěn z vězení.

Doe. Naprostý protiklad. Její vlastní minulost je jí záhadou. Poté, co se probudí v popelnici celá potřísněná krví, není schopná vybavit si jedinou vzpomínku na to, kým je a odkud pochází.

Náhodou se potkají na párty, kterou pro Kinga uspořádá jeho kamarád Preppy jako oslavu Kingova propuštění z vězení. A oběma toto setkání změní život.

Většina knih, které čtu, se odehrává vesměs ve společenských vrstvách sobě podobným. Příliš často se nesetkám s nějakou, která by se zaměřila i na tu spodinu. King z tohoto okruhu slibuje téměř všechno. Před nějakou dobou jsem dostala příležitost přečíst si první tři kapitoly, a tak jsem si řekla, že to dotáhnu až do úplného konce. Jak u mě King obstál?

Nevlastní fotr mi dělá peklo a řeší si tak problémy od tý doby, co máma umřela. Vlastně má jenom dva problémy. Pivo a mě. Pivo má ale rád. Mě? Tak moc zas ne.

Brantley King to v životě nikdy neměl jednoduché. Matka se o něj nezajímala a chlapi, které si vodila domů, ho týrali. Svůj život si vydobyl po svém, plný alkoholu, holek a děsu. Teď se ale všechno mění. Po třech letech se vrací z vězení a přichází na to, že ho život, který žil předtím, zase tolik nebaví.
Doe přichází ke Kingovu domu s přáním najít silného motorkáře, který ji ochrání. Před několika týdny se totiž probrala neznámo kde a nevěděla vůbec nic. Nezná ani svoje jméno. Sama venku nepřežije. Jenže když v den, kdy Kinga pustí z vězení, na něj narazí v jeho domě, osud jí zamíchá kartami způsobem, který nepředpokládá ani jeden z nich.

Dovolím si tvrdit, že jsem slušňačka. Jasně, párkrát si taky zanadávám, ale jsou slova, která nikdy nevypustím z úst. Tím se tedy dostávám ke svému prvnímu problému, dlouho jsem si zvykala na to, jak je tahle kniha sprostá. Pokud jste tedy slušňáci, upozorňuju vás předem. Ostatně, od prostředí, ve kterém se King odehrává, ani nic jiného čekat nemůžete.
A já vlastně ani nic moc nečekala. Byla jsem zvědavá, jak se příběh vyvine a co si autorka nachystala. A jsem příjemně překvapená.
Ve vyprávění se střídají obě hlavní postavy, byť tedy Doe dostává trochu více prostoru. Měla jsem ji ráda už od začátku - není typickou uťáplou hrdinkou, snaží se bojovat sama za sebe, i když vlastně neví, kým je. Občas měla stavy, kdy jsem si říkala, co mi to s ní ta autorka dělá, ale po většinu času jsem s ní byla nadmíru spokojená.
S Kingem to bylo podobně. Líbilo se mi, že autorka dokázala vypsat i jeho pocity, že z něj neudělala jen kus šutru, a taky že to šlo postupně. Žádný náraz meteoritu a bum, všechny postavy se najednou chovají jinak. Plynulo to pěkně s celým dějem.
V knize se vyskytuje spousta dalších postav, převážně z Kingova života. A jestli má v každé knize hrát šašek, tak tady to je jasný Preppy. Říkám to pořád, každý příběh potřebuje takovouhle postavu, a byla jsem ráda, že ani T. M. Frazier na to v Kingovi nezapomněla. Preppy mi vždycky vykouzlil úsměv na rtech.

„Nechci, aby se na mě vzpomínalo jako na toho nechvalně známýho Brantleyho Kinga."
„Tak jak chceš, aby se na tebe vzpomínalo?"
„Nijak. Chci, aby se na mě zapomnělo."

Co mě překvapilo asi nejvíc, tak plynulost děje. Opravdu, jakmile se začtete, najednou nejde přestat. Kolikrát jsem jen náhodně zašvidrala očkem dolů na číslo stránky a zjistila, že jsem se posunula o enormní číslo. Má to spád, je to rychlé, chcete vědět, co se stane dál. I oproti tomu, že kniha vlastně zpracovává těžší téma, to šlo jako po másle.
Jedinou výtku mám snad ke grafickému zpracování; odstavce si létaly po svém, buď nebyly, nebo se mezi nimi vyskytla několikařádková mezera. Někdy jsem se ztrácela i v tom, kdo co říká. Co se pravopisu a gramatiky týče, zase taková hrůza to nebyla, párkrát uskočily čárky, ale to jsem schopná skousnout.

Vánoční čtivo to není (tvrdí ta, co to dočetla o Štědrém dnu), ale jak říkám, během chvilky to máte přečtené. A ten konec? Vůbec jsem nevěděla, že jde o sérii, a bum, takový cliffhanger! Jsem dost zvědavá, jak z toho autorka v dalším dílu vybruslí.
Co tak čítám, King je vesměs velmi oblíbený a chápu proč. Vyskytují se wtf momenty doplněné těmi, které čekáte, a i když si párkrát zakroutíte hlavou, nakonec stejně přijdete na to, že se vám to líbí. Tak to aspoň bylo u mě. Pokračování rozhodně šanci dávám, chci vědět, jak to dopadne!

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji e-shopu MegaKnihy!

Kinga si můžete zakoupit zde.