středa 4. října 2017

Recenze: Všechny malé zázraky | Jeden bezchybný den

Všechny malé zázrakyPočet stran: 360
Série: ---
Překlad: Jana Rajnyšová
Nakladatelství: Yoli, 2015
Originální název: All the Bright Places
Hodnocení Goodreads: 4.19 (z 152 573 hodnocení)
Anotace:
Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidských předsudcích a první lásce.


Theodora Finche fascinuje smrt. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost – těší se na den, kdy dokončí střední školu a bude moct opustit rodné městečko, které jí připomíná nedávnou tragickou smrt sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat.

Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde úplně neobyčejná. Ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat „krásy Indiany“, a oba přitom učiní zajímavé objevy. Finch zjišťuje, že jen s Violet může být sám sebou, podivínským, přemýšlivým, ale zároveň zábavným a originálním, a že není až takový blázen, za jakého ho ostatní považují. Violet zase zapomene počítat dny do konce školy a konečně začíná znovu žít.


Lidé si nadávají. Ponižují se. Kolikrát jim stačí miniaturní příčina a už to nesmažete. Jak stojí na obalu knihy: „Mnoho YA románů se dotýká podobných témat, ale jen některé jsou nezapomenutelné." Pokud jste ještě neměli tu čest se Všemi malými zázraky, s (ne)klidem v duši vám potvrdím, že na tento příběh rozhodně zapomenout nejde.


Theodor Finch není jen jednou osobou. Má jich v sobě několik. Chvíli je britským Finchem, jakmile ho anglické zvyky omrzí, vrací se sám k sobě. Později se vrhá do retro stylu. Jindy si hraje na Finche z budoucnosti. A fascinuje ho smrt. Pořád objevuje nové a nové způsoby, jak se zabít, ačkoli to nikdy neudělá. A jednou na římse školní budovy potká Violet.
Ta, Violet Markey, by si Finche na chodbě pravděpodobně vůbec nevšimla. „Theodor Magor". Ale když ho potká na římse, uvědomí si, že je Finch naprosto jiný, než jak se ukazuje ostatním lidem. Spolu se tak vrhají do prvních kroků přátelství a něčeho daleko většího...

O autorce toho již bylo psáno mnoho, takže jsem byla neskutečně natěšená. Do knihy jsem se pustila s vervou a nadšením, co mi to přinese. Už víte, že ráda čtu o hrdinech, co to v hlavě nemají tak moc v pořádku, takže o to víc jsem byla na Finche zvědavá.
Nejdřív jsem první zmínila jeho, takže teď dám přednost dámě. Violet byla skvělou hrdinkou. Víc mě spíš štvali její rodiče, takže to jí za vinu dávat nemůžu, ale skvěle se s ní četlo.
Finch, to bylo trochu jiné kafe. Stačilo mi jen pár stránek, abych si ho zamilovala, a troufám si říct, že mě jeho kapitoly bavily daleko víc než Violetiny. Už jen z toho důvodu, že mě zajímalo, co se mu zase objeví v hlavě. Jen mě mrzí, že autorka neuvedla, proč mu nikdo neříká po jméně.
Autorka tu postavila dvě rodiny do kontrastu, a to ohromného. Když se na to dívám zpětně, vidím přesně to, co chtěla vystihnout, a za to dávám akorát další plusové body.


Když jsem Všechny malé zázraky začala číst, dumala jsem nad tím, co mi to vlastně přinese. Jak jsem už zmínila, s Finchem to byla téměř láska na první pohled, s Violet mi to chvíli trvalo, ale autorčin styl je neskutečně chytlavý. Nechtěla jsem dát tu knihu z ruky, jak jsem pořád chtěla vědět, co se bude dít dál. A že těch překvapivých zvratů je tam spousta. Děj je prostě tak neskutečně chytlavý, že mi to asi ani neuvěříte. Oba hrdinové srší humorem, i tím cynickým, a radši si nachystejte nálož kapesníků. Protože jsem to asi měla čekat, ale nečekala, a fňukala jsem ještě půl hodiny.
Všechny malé zázraky je výjimečná kniha. Zcela vážně. Pokud váháte, co číst, a nevadí vám si trochu pobrečet, je to vynikající volba.
V přípravě je prý i celovečerní film, na který jsem tedy pekelně zvědavá. Třeba budu brečet ještě víc než u Hvězd.

Brečeli jste? ;) Zaujal vás Finn? Máte za sebou i autorčiny jiné knihy? :)

4 komentáře:

  1. Brečela jsem. Finn byl jeden z nejzajímavějších charakterů, které jsem poznala. Po dočtení jsem si hodně četla o maniodepresivní psychóze.

    A četla jsem i Tíhu vesmíru, ale ta mě tak nezaujala. Jednak je to podobné, jednak to je takové víc... puberťácké. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To rozhodně. Ale mně se Tíha asi líbila krapet víc :)

      Vymazat
  2. Výborná recenze :) Na knihy od této autorky se teprve chystám, Tíhu vesmíru už mám doma, pak snad dojde i na Všechny malé zázraky :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář! ♥