Deset knižních dní | Sedm filmových verzí

Minulou neděli jsem Deset knižních dní vynechala kvůli narozeninám, ale dnes mi ani fyzika nezabrání. Čísla jdou pomalu dolů a dneska vybírám sedm filmových verzí.

Projekt z dílny Vysvobozené.

Přemýšlela jsem, jak do toho zakomponovat dobrá i špatná zpracování, a nakonec jsem to prostě naházela do sebe.

Když hledáte plakát a všude
vyjedou jen zombíci...

1. Pýcha a předsudek

Začněme klasikou... je to poslední film podle knižní předlohy, co jsem viděla, takže tak. Víte, já fakt nesnáším strašně dlouhý filmy. Mám pak vždycky pocit, že bych místo sedění před televizí mohla dělat plno jiných věcí. :D Ale konečně jsem to dokoukala až do konce a to asi jen proto, abych neriskovala, že mi to ségra zase vyspoileruje, to ona dělá hodně ráda. Nebo dobře, možná za to mohl spíš fakt, že tentokrát jsem měla načteno a nemusela jsem se bát už vůbec. A jde o velmi skvělé zpracování. Protentokrát mi délka filmu nevadila, protože si nedokážu představit, co všechno dalšího by museli vysekat. Za tuhle klasiku rozhodně palec nahoru.

2. Eragon

Sice mám Jeremyho Ironse vážně ráda a John Malkovich mě tady taky překvapil, když se najednou objevil, ale... nemůžete se dívat na film a zároveň mít rádi knihu. Protože to je pak něco úplně jiného. :D Film jako takový se mi líbí, ale pokud to mám začít porovnávat s knížkou, dopadlo by to ohromně špatně. Proto když přijde řeč na Eragona, jsem pro jedno, nebo pro druhé. A vidíte, mohla bych si dát o prázdninách re-reading...

Na Eragonovi bylo skvělé herecké obsazení i výkony a příběh jako takový nebyl zlý, ale jak říkám, dost se upustilo od předlohy. Kdoví, jakým směrem by se to ubíralo, kdyby se tvůrci rozhodli pro dvojku...

3. Vampýrská Akademie

Tady to mám vždycky takové sporné :D Spousta lidí je z filmu zklamaná a chápu proč. Když jsem to viděla poprvé, taky jsem neskákala radostí do stropu, ale s odstupem času a dalšími zhlédnutými hodinami se mi VA docela líbí. Na knihu samozřejmě nedám dopustit a ve filmu mi vadí pár herců, ale jsem vcelku spokojená. Takové půl na půl, když už jsem tu jeden film vyáchala a druhý nějak sepsula. :D

4. Město z kostí

A jsme tu znovu, kniha versus film. Viděla jsem ho jen jednou - a to ještě ani ne do konce, přiznávám, ale za to mohl otřesný dabing, kdybych se koukala v originále, věřím, že bych to zvládla. Knížka nebyla špatná, ten svět je prostě fascinující a pro plátno se toho dalo využít tolik, když už teď jsou počítače schopné jakýchkoli efektů, ale byla jsem trochu zklamaná. Nesnášela jsem Ještěrku, co hrála Jace.

A potom BUM. Přišel seriál. 

Bez poslední epizody mám za sebou první řadu... a to je teda co říct, že jsem to zvládla. Svým způsobem to jde a svým způsobem to je taky příšerný. :D Najednou jsem litovala, že jsem Ještěrku kdy urážela - protože Bower má Jace prostě v sobě, Sherwoodovi jsem to neuvěřila ani na moment. Film je lepší, co se týče hereckého osazenstva. Lepší, co se týče zachování předlohy. No, původně jsem chtěla mluvit jenom o filmu, co? :D

5. Hvězdy nám nepřály

Tohle je jeden z velmi mála případů - a dost dobře taky jediný -, kdy jsem film viděla dřív než četla knihu. Byla jsem prostě děsně natěšená. A neskutečně se mi to líbilo. Věděla jsem teda, jak to skončí, díky skvělým Facebookovým spoilerům, prostě jsem brečela už od půlky filmu. A kniha mě pak zas tolik nedojala. Nevím, jak by to bylo, kdybych první četla a až potom viděla film, ale možná by to zůstalo stejné, Greenův styl je Greenův styl... určitou dobu jsem prohlašovala, že mám radši film, ale když jsem ho viděla naposledy, nejsem si jistá. Možná jsem prostě vyrostla, nebo nevím :D

6. Ten, kdo stojí v koutě

Tady to zatím tedy neberte moc navážno, mám to asi dva měsíce rozdívané, skončila jsem v půlce a nejsem schopná vyšetřit si čas, abych to dodívala. Ale když už mám těch x minut za sebou, můžu říct, že to je skvělé zpracování. Takové to, kdy vám film doplní to, co jste nepochopili v knize, a kniha zase to, co chybí ve filmu. Jestli chápete, co myslím. :D

7. Hunger Games

Tak, chtěla jsem se nakrásně vyhnout tady těm knihofilmových klasikám, ale cosi mi říká, že bych měla sledovat víc filmů... Ačkoli jsou Hladové hry pořádný hit a celou sérii mám pár let za sebou, dlouho jsem s filmem otálela. Až se Nova rozhodla hodit všechny díly po sobě, přičemž jsem se samozřejmě podívala jenom na první. Ale aspoň něco. :D Byla jsem vážně spokojená. Našla jsem jen pár věcí, co mi tam nesedělo, a to se často nestává, za což jsem byla jedině ráda.

Uff. Povedlo se mi nenapsat Harryho Pottera, zírám.

Je tu přede mnou spousta filmových zpracování, na která se teprve chystám - od Labyrintu přes Než jsem tě poznala až po Pád - a pak ty, na které se neskutečně těším, až vyjdou (třeba Probuzení Simona Spiera, na FB AWoBu je nasdílený plakát). Tak mi držte palce, ať to brzy vyjde. :D

Jaké filmové zpracování naposledy zklamalo vás? A ze kterého jste naopak byli nadšení? :)