Poprvé na Světě knihy

Svět knihy je každým rokem velmi důležitým dnem pro většinu knihomolstva. Doteď jsem jen vysedávala za notebookem a četla články o SK těch, co jsou stálí návštěvníci. A hltala pohledem všechny fotky i slova. Letos poprvé se v Praze objevila i moje maličkost. A říkám to rovnou, příští rok to rozhodně nechci promeškat.

Budíka jsme měli na sedm, ale Adelle nemohla dospat, ta si vstala o pěti (beztak to bylo kvůli tomu škrábání v krku, ale berme to jako natěšení). Po veledlouhých přípravách a ujišťování, že skutečně máme všechno a hned ve vlaku nezjistíme, co jsme zapomněli, jsme vyrazili do Zábřeha, abychom nasedli na vlak do Prahy. RegioJet pro mě už premiéra nebyl, zato ostatní členové rodiny si to navýsost užívali. Hlavně ségra s přístupem na internet, co si budeme nalhávat. (A já někde v půlce cesty zjistila, že si můžu pustit Hvězdy nám nepřály a Papírová města. No jo.)

Někde uprostřed cesty na mě začala doléhat taková ta příjemná nervozita - poprvé budu na Světě knihy a potkám blogery! Z toho jsem měla nervy asi nejvíc. Víte co, jsem strašnej stydlín. Ale někde ve mně se utvořil názor s tím, že jestli se mám někde ztrapnit, tak na SK. Takže ne, zas tak moc na zkolabování mi nebylo :D
Do Prahy jsme překvapivě dorazili bez výrazného zpoždění a vesele frčeli směr Holešovice. Už jsem věděla, jak areál zvenčí vypadá, ale stejně na mě ta atmosféra dolehla a zřejmě jsem se chovala jako typický turista :D Po nekonečné frontě, u které ani nebylo upozornění ohledně nepřijímání platebních karet, jsme si nalepili pásky na ruku a dostali se dovnitř.

Můj původní plán byl jít v deset k Albatrosu na Harryho, ale kvůli frontě jsme dorazili s půlhodinovým zpožděním. I tak jsem si řekla, že tam půjdeme, protože tam měl být fotokoutek - a tam jsem objevila kouzlo Instagrafu. Absolutně jsem netušila, co se děje, když jsme si se ségrou nasadili klobouky a brýle a vyfotily se jako kouzelníci. Chlapík u instagrafové bedýnky asi viděl naše výrazy, jak jsme na to koukaly, tak nám začal vysvětlovat, jak to funguje - a ejhle, naše fotka vyjela ve zlaté. Takže jsem během prvních pěti minut dostala první knížku. :D Se ségrou jsme dostaly na výběr a já uvažovala mezi Francouzskou jízdou a Fantastickými zvířaty, ale byl to fotokoutek Harryho a já jsem zarytý Potterhead... takže to byla vcelku jasná volba. Pán na nás ještě, že některé jsou podepsané, a pak se smál, že Rowling fakt podepsanou nemají :D

Naše osudová fotka, která vyhrála, a úlovky z Albatrosmedia.

Takže jsem s novou energií v žilách, že si hned odnáším Harryho Pottera, začala procházet celé výstaviště. Totálně mi to učarovalo. Pamatujete, jak jste byli na SK poprvé? Tak jsem se asi cítila já :D Mohla bych tam strávit všechny čtyři dny a asi by to pořád bylo málo. Zvědavě jsem okukovala každý stánek a občas si dokonce s úsměvem prohodila pár slov. Se ségrou jsme dokonce daly i anglickou osmisměrku, holt má pořád lepší postřeh.
Pak byla akce, kterou jsem si rozhodně nemohla nechat ujít - autogramiáda Martina Hilského. Naše češtinářka se strašně snaží ho dostat k nám do školy na besedu, a hups, mám trochu náskok. Takže jsem si samozřejmě hned koupila Sonety, které s radostí využiju k maturitě, a nechala si je podepsat. Jak mi Hilský psal věnování, jakási paní se ptala mamky, kdo to je a co napsal. To mě taky trochu pobavilo.

Další knižní přírůstky mám díky Vendee, od které jsem dostala Čistého a Elusion. Znovu díky za ně! ♥ Na oběd jsme sedli k famfrpálu a koukali na něj - a pro jistotu se se ségrou rovnou zapsaly. A pak jsem frčela na Yoli sraz.

U Yoli stěny jsme pořídili snad tisíc
fotek. Zde moje fotogenická sestřička :D

Na něj jsem se těšila snad nejvíc z celého dne. Vyměřila jsem si to přesně na jednu, ale sotva jsem dorazila, bylo po skupinové fotce :D Seznámila jsem se s Niky, NikaRoovy a Míšou, jakmile ze mě opadla nervozita, a jsem ráda, že jsem je konečně potkala naživo ♥ To samé Radek přímo z Yoli - neskutečně milý člověk, toto. A fakt žeru tu rivalitu mezi Euromedií a Albatrosmedia. :D Dostala jsem záložku a tužku, což mě taky pobavilo, jak to cpali všem. Přesvědčili mě, abych si o prázdninách vyjela na Yoli piknik. Tak snad to vyjde.
Ve dvě se konal sraz booktuberů, na který jsem původně vůbec neplánovala jít, ale jaksi jsme se tam s holkama přimotaly. Tam jsem konečně potkala Rodaw, stihla jí říct akorát ahoj a vzít si bonbon, než s do výše tyčícím deštníkem upalovala ke zbytku skupiny, a taky Books with fun. Nakonec jsme se s NikaRoovy a Míšou stejně trhly a šly do Slovartu, kde jsme áchaly nad Paní půlnoci. A pak mi do toho vlezl famfrpál a musela jsem se trhnout sama. Ještě jednou díky za skvělý pokec, holky!
Co se dalších blogerů týče, prošla jsem kolem Vojty Hamerského, ale na to jsem byla moc velký srab ho pozdravit, a Marky s Deny mi utekly dřív, než jsem se k nim dostala :D Tak snad příště.

Jako Potterhead jsem ten famfrc nemohla vynechat, že jo... bála jsem se, abych nebyla nejstarší, ale na mou skupinku přišli skoro všichni mého věku, takže jsem byla fakt ráda :D A dokonce se ani neprojevil můj sportovní antitalent (max jednou, když mi potlouk vletěl pod auto a můj Nimbus ho pomáhal lovit). Na maximum jsme se nasmáli. Ono když vám pořadatel vysvětluje pravidla a pak se zeptá: „Ty neporušujeme, jasný, Zmijozeláci?" Nikdo z naší skupiny se nepřiznal, že by byl ze Zmijozelu :D
A naše parta to o jediný gól (jeden jediný, co vůbec padl) vyhrála, takže jsem si radostně šla pro poukázku. Myslela jsem, že to bude sleva, a ejhle - já měla dostat rovnou knížku! Takže jsem si letěla pro Bajky barda Beedleho. Rovnou jsem si k tomu vzala i třetí Celaenu (a rozhodování to bylo sakra těžké) a k narozkám Korunu, na kterou si musím počkat měsíc, fňuk.
Pak jsem si vzpomněla, že mi večer vlastně volala babička, ať si k těm narozkám něco koupím, tak jsem se do Slovartu vrátila s celou rodinou a po dlouhém rozhodování mezi Harrym Potterem a novým dílem Pádu, co se týče Cama, jsem zvolila Harryho. (A toho Cama jsem si měla vzít taky, hm.) Takže to je další měsíční čekání do narozenin... U pokladny nás všechny mile překvapily prodavačky, které nám přihodily diáře pro každou ženskou v rodině zdarma. A jsou naprosto boží.

Původně jsem se chtěla účastnit různých besed a akcí, na které mi jaksi nezbyl čas, a skončila jsem u představení knihy Pivařka, což určitě v plánu nebylo :D Ale aspoň i náš nosič tašek se trochu pobavil.
Další překvápko ovšem přišlo, jak jsme si dělali poslední okruh. U stánku, kde měli knihy Alexandry Potter, jsem ségře řekla, že ji znám - a to se paní naklonila a zeptala se, zda ji čtu. Když jsem řekla, že ne, ale znám ji, jednu mi prostě podala. A pak i ségře a mamce. Pořád tomu nevěřím, že jsme dostaly tři knihy od Potter bez jakýchkoli okolků :D
Zastavili jsme se u kuchařek, protože ségra strašně chtěla něco, podle čeho bude péct (a pak si odvezla rovnou tři), a zrovna tam měli klasiku v angličtině. Fakt jsem chtěla Vojnu a mír nebo Muže se železnou maskou, ale bála jsem se, že bych to asi nedala, ale s prázdnou jsem odmítala odejít - tak jsem si vzala Obraz Doriana Graye. Wilde je prostě Wilde. Hned vedle měla stánek Audiotéka, odkud jsme ukořistili takové ty umělé vějířky, které se v tom parnu rozhodně hodily. Levé křídlo bylo na umření, co se týče vzduchu.
Nakonec jsem ještě jednou zavítala k Euromedii a vzala si Nedej se a Než jsem tě poznala. (Měli to i ve francouzštině na jiném stánku, ale zas tak moc si nevěřím. :D) To už mi těžce došly peníze, takže velké díky svým sponzorům :D

Tak, kdo to počítal? :D Ze svého prvního Světa knihy jsem si odvezla 12 knížek. Plus sestřiny a mamčiny. Za mě naprostá spokojenost :D Pořád se na to nemůžu vynadívat.

 

 

Osobně doufám, že se tam dostanu i příští rok, i kdybych tam měla jít s prázdnýma rukama, protože ta atmoška je prostě skvělá. A snad se nás potká víc a Adelle se přestane tak bát. :)
Co jste si koupili vy? (Budu dělat, že jsem neviděla spoustu fotek na Instagramu.) A pokolikáté jste už na veletrhu byli? :)