RC recenze: Zakázaná hra | Lovec

Počet stran: 224

Série: Zakázaná hra 1

Překlad: Zdík Dušek

Nakladatelství: Fragment, 2015

Originální název: The Hunter

Hodnocení Goodreads: 4.03 (z 3 930 hodnocení)

Anotace:
Když vcházela do obchodu, myslela si, že jen koupí dárek k narozeninám a zase půjde. Prodavačovy bledě modré oči ji ale zcela uhranuly. Když odcházela, v ruce nesla HRU a také mrazivou jistotu, že ten pohled neviděla naposled. 

Na oslavě Tomových narozenin začne Jenny společně s ostatními novou Hru hrát. Večer plný zábavy se však změní v noc hrůzy a posedlosti láskou. Hra se totiž pro sedm přátel stane novou realitou, které vládne Julian – Princ stínů. Démonický prodavač z obchodu, nemilosrdný lovec, který se nezastaví před ničím.

Zakázaná Hra začala a kdo prohraje, zaplatí…

Na knihy Lisy Jane Smith se objevují rozporuplné názory. Mě samotnou Upíří deníky vůbec neoslnily, zato Tajný kruh se mi docela líbil. Takže jsem byla zvědavá, s čím se vytasí tady.

A dopadlo to... jakž takž.

Příběh mi dost zaváněl Stephenem Kingem, zda se autorka inspirovala se asi nedozvím.

Tom, přítel hlavní hrdinky Jenny, slaví narozeniny a ona mu chce uspořádat oslavu - nutno podotknout, že v jejím domě, což mi přišlo docela zvláštní -, a tak koupí novou deskovou hru. Ta ji ale zavede úplně někam jinam, než původně zamýšlela...

Nevím proč, ale mám dojem, že tohle už tu jednou bylo. Možná Lovkyně snů? Nevím, nedokážu najít název té knihy (nebo filmu?). Ale tohle mi bylo jasné už od začátku, takže jsem se snažila najít nějaké klady, co tuhle klišé story trochu odliší. No, a je to celá L. J.

Jenny je tak trochu duplikátem Eleny a Cassie. Taková neotřelá chudinka, která se bojí byť jen pípnout. Věřím, že kdyby neměla takový strach, nebyla takovým srabem a svěřila se se svými obavami - přeci jen to byli její věrní přátelé - nic z toho se nemuselo stát. No a pak nastávají ty obvyklé výčitky, že... Ne, tahle mi k srdci nepřirostla.

Zdá se mi, že autorka se drží předem daného prototypu postav, protože si jsou tady všechny podobné s hrdiny Kruhu nebo Deníků.

Tak si říkám, na tři hvězdičky to až moc hejtuju, že?

Tak klady. Humor tam tedy nebyl, ale napětí zase jo. Na druhou stranu od stylu psaní tady nikdy nevíte, co a kdy se stane. Spisovatelka se nebojí zabít postavu v té nejvolnější chvíli. Za to tedy plus. 

Nápad se Stínovým princem mi až přespříliš připomněl Legendární partu, ale to spíš proto, že jí teď mám plnou hlavu (dívali jste se na to v originále? Co říkáte na Hugha Jackmana? :D), ale ty oči byly fakt nádherný, s tou obálkou to skvěle sedne. A láska mezi Jenny a Tomem... no, co povídat.

Tuhle knihu doporučuju tedy spíš těm mladším čtenářkám nebo nenáročným, kteří v textu nehledají až příliš velkou vědu. Já s L. J. si prostě nesedneme.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment.