RC recenze: Arkádie | Procitnutí

Počet stran: 344

Série: Arkádie, 1

Překlad: Dagmar Steidlová

Nakladatelství: Fragment, 2015

Originální název: Die Arkadien

Hodnocení Goodreads: 3.79 (z 2 726 hodnocení)

Anotace:

Alcantarové a Carnevarové – dva mafiánské klany, které proti sobě bojují po celé generace.

Rosa Alcantarová přilétá na Sicílii ke své rodině, aby tam začala nový život. V letadle se seznamuje s Alessandrem Carnevarem. Jeho chladný půvab a animální elegance Rosu fascinují a zároveň zneklidňují. 

Rosa se učí nemilosrdné zákony mafie, ke které její rodina patří. Dozvídá se šokující pravdu, která se týká nejen Alessandra, ale i jí samotné. Neuvěřitelnou skutečnost o arkádských dynastiích, jež mají počátek ve starých antických bájích...

Překoná zakázaná láska staletou nenávist?

Na této knize mě zaujalo autorovo jméno, které jistě není neznámé, a taky obálka celkově. Protože název "Procitnutí" a leopard, u nějž je v anotaci zmiňovaný člověk, už něco znamená, že?

Od knihy jsem ale očekávala něco jiného.

Přesouváme se na americké letiště, kde hlavní hrdinka Rosa míří za svou sestrou a příbuznými do Itálie. Ano, takové to klišé. První zádrhel ale vzniká už u letadla - dívka potkává záhadného Alessandra, který čirou náhodou míří stejným směrem jako ona. Na Sicílii.

Rosa byla příjemná, ať jí nekřivdím. Někdy dokázala i pobavit svými hláškami, ale spíše mě vytáčela těmi svými postoji. A ta věc s Nathanielem, no, nevím, asi bych to do knihy této tématiky nedala. Ale jinak proti ní vážně nic nemám, příjemně se s ní četlo.

Oproti tomu Alessandro je nejspíš egoistický týpek, u nějž trvalo delší dobu, než jsem se smířila s tím, že prostě s Rosou bude pořád. Když se pronikne do jeho nitra, dá se s ním sžít.

A Tono, Toro nebo jak se jmenoval! Ten byl na mé straně - nebo spíš já na jeho - už od doby, co se poprvé objevil. Na rozdíl od Alessandra sympaťák a lehčeji prokouknutelný.

Autor má ode mě plus, protože zvládl psát z pohledu náctileté holky a ani z ní nedělal bůhvíjakou drsňačku. A ten nápad... už nejen vlkodlaci, ale i přeměňování v hady a leopardy? To bylo fakt luxusní.

Jedinou větší výtku mám k překladu. Nevím, že by slovo make-up už bylo počeštělé na mejkap. Ale trhalo mi to oči, vážně. Takových slov tam bylo víc, ale tohle mě zaujalo asi nejvíc.

Naopak se mi líbí, že nepřidává k ženským jménům -ová. Konečně taky někde.

Mimochodem, viděli jste už obálky dalších dvou dílů? Rozhodně patří mezi ty nejhezčí ^^

Za sebe vám tedy knihu doporučuji, pokud zrovna nemáte co dělat, sáhněte po ní. Sice jsem jí nedala nejvyšší hodnocení, ale poslední dobou jsem trochu náročná a nemám na to čtení tolik času, abych si to náležitě užila.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment.