Velké podzimní blog-tour: Maličká soutěž (9)

Velké podzimní blog-tour: Rychlo-rozhovory s bloggery! (8)

Velké podzimní blog-tour: Rozhovor s Michaelou Burdovou (7)

Velké podzimní blog-tour: Rozhovor s Martinou Kastlovou (6)

Velké podzimní blog-tour: We read the english books (5)

Velké podzimní blog-tour: Rozhovor s Kristinou Hlaváčkovou (4)

Velké podzimní blog-tour: Čtečka - proč ano a proč ne (3)

Velké podzimní blog-tour: Rozhovor s Terezou Janišovou (2)

Velké podzimní blog-tour: Knihomolské výhody (1)

První článek do blog-tour! :)) Chtěla jsem to začít něčím obyčejným, no nenapadlo mě nic jiného, než nějak zhodnotit nás, knihomoly.

Nedávno jsem taky narazila na spoustu (ale opravdu spoustu) odkazů na weby, které nás knihomoly podporovaly. Bylo to zvláštní, to jo, ale zase tam byla nějaká inspirace. Něco jsem z toho tedy vytáhla a sem tam přidala i něco vlastního.

Tak co, vidíte se tam? :))

1. Nikdy se nenudíme. Ať už jde o nudnou přednášku ve škole, nebo obyčejnou cestu vlakem. Vždycky si čteme. Vždycky.
2. Zatímco všichni ostatní odpovídají na otázky typu "Kde budeš v dospělosti žít?", že neví, my se jenom smějeme. Je přece jasné, že naše kroky směřují do Bradavic.
3. A stejně tak je nám pořád líto, že nám v jedenácti nepřišel dopis. I když to není taková výhoda...
4. Zatímco ostatní si myslí, jací jsme svatoušci, jenom se pošklebujeme. Kdyby věděli, kolik lidí jsme už literárně zabili...
5. Vždycky máme místo, kam na dovolenou. Kamarádi hledají pobyty u moře a my cestujeme mezi dimenzemi.
6. Dobrou knihu poznáme od prostého pohledu. Zatímco ostatní si musí desetkrát přečíst anotaci, až úchylně osahat obálku a přečíst první kapitolu (pokud se tedy až k tomuto dostanou), my ji prostě berem a jdem k pokladně. Jaképak zdržování.
7. Klidně by nás mohli pasovat na největší znalce citátů, ať už těch opravdových, nebo jen vtipných hlášek.
8. K tomu se vztahují i výmluvy. Protože "moje ruce se přece neušpiní manuální prací", že.
9. Trapné ticho? NIKDY. Vždycky je o čem řeč - ať už to je starý známý Harry Potter, nebo premiéra Maze Runnera.
10. Konkurenta ve slovní zásobě bysme jen těžko hledali.
11. Když vypadne internet nebo není poblíž wi-fi, šílíme jenom z toho, že si nepokecáme s kamarády na Goodreads.
12. Ušetříme svým blízkým spoustu času nad nákupem dárků. Jediný problém? Jestli už danou knihu nemáme.
13. Hrdinové jsou našimi idoly. Díky nim vždy víme, jak se zachovat.
14. Frustrace z nedostupného mobilu nás jen tak nedostihne... leda tak frustrace z konce knihy.

Fajn, to byl pokus o takové to shrnutí, a teď opravdová lahůdka...

Zdroj je cilichili.cz. Tohle mě totálně odrovnalo :D

1. Každý den měříte počtem přečtených stránek. A pod padesát to stálo za prd…
2. ...nikdy pro vás není dost pozdě na to, začít další kapitolu.  
3. Takže se dost často budíte s knížkou otlačenou do obličeje.  
4. A občas se vám taky stane, že zjistíte, že už je vlastně dost pozdě na to jít vůbec spát.
5. Když se ráno probudíte dostatečně brzo, tak máte nehoráznou radost, protože si můžete číst.
6. Neexistuje, že by vám film přišel lepší, než knížka. maximálně tak kmotr.
7. Rádi jezdíte sockou, protože se tam dá číst.
8. A rádi budete jezdit klidně dlouho, protože o to dýl se tam dá číst.
9. Zkoušíte číst dokonce v autě, i když víte, že vám pak bude špatně.
10. S knížkou jezdíte i kalit, protože těch pár minut, který jdete do hospody, je hřích nepročíst.
11. A co teprve kdyby ostatní měli zpoždění, škoda času.
12. Když někam jedete, berete si knihy. Spousty knih.
13. A řešíte, jestli to bude dost. protože není větší hrůzy, než že jich dost nebude.
14. Tak pro jistotu berete jednu navrch.
15. Kvůli čtení klidně zapomenete i jíst.
16. Občas se vám stane, že vás knížka rozbulí nebo rozesměje na veřejnosti.
17. Z knihkupectví  nikdy neodcházíte s prázdnou.
18. Už jen proto, že vaše největší noční můra vypadá tak, že nebudete mít co číst.
19. A když se vážně stane, že nemáte co číst, louskáte klidně jízdní řády nebo letáky z lidlu.
20. Mapu Prahy (pokud jste pražák) máte zmáklou podle toho, kde mají knížky. A ono to jde i u ostatních měst. Potvrzuji :D
21. Jste nervní, když zjistíte, že jste nějakou dobu nemohli číst, protože jste dělali něco jiného, byť zábavného.
22. Když začne chcát a nemůžete nikam jít, tak jen těžko skrýváte nadšení…protože si budete číst.
23. Bezpečně zvládáte číst klidně i několik knížek najednou.
24. Stejně tak zvládáte číst a jíst, koukat na telku, mluvit s mámou, předstírat práci…   
25. A svoje oblíbený knížky čtete dvakrát, třikrát, jak to na vás přijde.  
26. Ideální dárek ať už ho máte dávat nebo dostávat je podle vás jednoznačně knížka.
27. Když se vás někdo zeptá na jednu jedinou nejoblíbenější knížku, nedokážete odpovědět.
28. Ačkoliv jste jinak mírumilovný člověk za zničenou knížku byste fackovali do upadnutí ruky
29. Stejně tak nesnášíte lidi, co nechápou, že otevřená knížka znamená NERUŠIT.
30. Ostatně lidi co nečtou, považujete za idioty. Jako jak nečtou? Jakože vůbec?

RC recenze: Pokrevní pouta | Adrian Ivaškov opět na scéně

Počet stran: 368

Série: Pokrevní pouta, 1

Překlad: Katrin Chýlová

Nakladatelství: Domino, 2011

Originální název: Bloodlines

Hodnocení Goodreads: 4.24 (z 95 262 hodnocení)

Anotace:
Volné pokračování Vampýrské akademie.
Mladá královna Lissa Dragomirová si netradiční politikou nadělala u morojského dvora spoustu nepřátel, kteří by ji rádi odstranili. Je ale velmi dobře střežena, a tak se spiklenci zaměří na její nevlastní sestru Jill. Vědí totiž, že kdyby Jill zabili, Lissa by musela odstoupit a přenechat trůn někomu, kdo má alespoň jednoho žijícího příbuzného. Po brutálním útoku na Jill se Morojové a dhampýři rozhodnou uklidit Jill někam do bezpečí. Kam ale? Po dlouhém zvažování dojdou k závěru, že mladou vampýrku by jistě nikdo nehledal ve světě lidí. Jill má doprovázet a strážit alchymistka Sydney Sageová. Obě dívky se zapíší na lidskou školu, kterou navštěvují i Adrian Ivaškov a Eddie Castile. Kamarádi zpočátku řeší běžné problémy spojené se studiem na lidské škole, ale brzy začnou zjišťovat, že na téhle škole nejsou jediní, kdo potřebuje k životu krev…

Na spin-off k VA jsem se nehorázně těšila (i když jsem si ho dvakrát půjčila z knihovny a bez jediného otevření zase vrátila). Bylo to trochu jiné kafe, ale nemohla jsem udělat jinak, než dát plný počet hvězd!

Velké podzimní blog-tour: Úvod (0)

RC recenze: Volání sirény | Prokletí

Počet stran: 280

Série: Volání sirény, 1

Nakladatelství: Fragment, 2014

Hodnocení Goodreads: 3.00 (heh. Z 1 hodnocení :D)

Anotace:

PŘEKONÁ PRAVÁ LÁSKA STALETÍ, SMRTÍCÍ NENÁVIST A DÁVNÉ PROKLETÍ?

Larissa je siréna. Už stovky let jí moře přikazuje zabíjet muže. A ona tak činí. Touží však z tohoto bludného kruhu uniknout. Je rozhodnuta udělat pro to cokoliv. Svojí krásou ovládne černomága Liama, a ten se do ní bezhlavě zamiluje. Nabídne jí dohodu: pokud se stane jeho ženou, pomůže jí zpřetrhat pouta, která ji spojují s nemilosrdným mořem. Larissa souhlasí.
Cestu jí však zkříží Derren. Je to první muž, který jí neleží u nohou a odolává jejímu uhrančivému půvabu. Jeho odtažitost začne Larissu přitahovat a ona není schopná se svým citům bránit. Dokáže si vybrat toho pravého? Bude ochotná obětovat lásce třeba i svoji nesmrtelnost?

Říkala jsem si - nadpřirozená romance, to bude super. Já ani nevím, co si o tom mám pořádně myslet. Příběh je to opravdu zajímavý a je vidět, že nad tím byla spousta práce a všechno to je důkladně promyšlené - ale přece jen jsem čekala něco trochu jiného.