RC recenze: Pokrevní pouta | Adrian Ivaškov opět na scéně

Počet stran: 368

Série: Pokrevní pouta, 1

Překlad: Katrin Chýlová

Nakladatelství: Domino, 2011

Originální název: Bloodlines

Hodnocení Goodreads: 4.24 (z 95 262 hodnocení)

Anotace:
Volné pokračování Vampýrské akademie.
Mladá královna Lissa Dragomirová si netradiční politikou nadělala u morojského dvora spoustu nepřátel, kteří by ji rádi odstranili. Je ale velmi dobře střežena, a tak se spiklenci zaměří na její nevlastní sestru Jill. Vědí totiž, že kdyby Jill zabili, Lissa by musela odstoupit a přenechat trůn někomu, kdo má alespoň jednoho žijícího příbuzného. Po brutálním útoku na Jill se Morojové a dhampýři rozhodnou uklidit Jill někam do bezpečí. Kam ale? Po dlouhém zvažování dojdou k závěru, že mladou vampýrku by jistě nikdo nehledal ve světě lidí. Jill má doprovázet a strážit alchymistka Sydney Sageová. Obě dívky se zapíší na lidskou školu, kterou navštěvují i Adrian Ivaškov a Eddie Castile. Kamarádi zpočátku řeší běžné problémy spojené se studiem na lidské škole, ale brzy začnou zjišťovat, že na téhle škole nejsou jediní, kdo potřebuje k životu krev…

Na spin-off k VA jsem se nehorázně těšila (i když jsem si ho dvakrát půjčila z knihovny a bez jediného otevření zase vrátila). Bylo to trochu jiné kafe, ale nemohla jsem udělat jinak, než dát plný počet hvězd!

Sydney Sage je alchymistka a setkat jsme se s ní mohli už ve čtvrtém dílu Vampýrské Akademie. V tu dobu, co jsem knihu četla, už PP vyšly a i tam jsem si Sydney docela oblíbila. Na Rose jakožto hlavní hrdinka opravdu neměla, ale skvěle se s ní čte. Takovou hrdinku by měly mít všechny knihy!

Pak tu je Adrian Ivaškov. Ten tu sice neměl moc velkou roli, to spíš až ke konci (a taky jsem celou knihu netrpělivě čekala, až to mezi ním a Sydney začne jiskřit), ale i tak se zase projevila jeho úžasná osobnost. Ne, prostě nejsem team Dimitrij a po konci asi ani nebudu.

Proti zbytku postav taky nic nemám. Jill mi sice místy lezla na nervy svým příšerně dětským chováním, ale fajn. Eddie byl fajn, a opravdu se přiznávám, že mi tu chybí postavy z VA. Rose.

Na Richelliných knihách se mi líbí, že se napětí táhne přes celou knihu, je to jak na trní a nakonec se zjistí, že pachatelem je vždycky jedna z důležitých postav. Tady jsem si toho užila víc než dost, a že to byla pecka! Sice to je místy předvídatelné a já jsem už opravdu tušila, kdo je za to odpovědný (nebo jsem měla dva tipy, z čehož se ukázali dva pachatelé), ale opravdu vřele doporučuju. Každý si zde přijde na své - Adrianův humor a Sydneyiny kousavé poznámky knihu pěkně zpestřují a nebýt Jilliných hysterických výlevů, bylo by to ještě lepší.

Ano, mám několik výtek, ale dát méně než pět hvězdiček by bylo nepřípustné. Už teď se těším, až se vrhnu na další díly.

Za poskytnutí recenzního e-booku děkuji Knihy IDNES.

E-book si můžete zakoupit zde.