Recenze: Delirium | Portland aneb Springfield

Miluju tě. Pamatuj si. To ti nikdy nevezmou.

Počet stran: 342

Série: Delirium

Překlad: Romana Bičíková

Nakladatelství: CooBoo, 2012

Originální název: Delirium

Hodnocení Goodreads: 4.05 (z 174 595 hodnocení)

Anotace:

Dříve si lidé mysleli, že je láska dobrá věc. To bylo předtím, než na ni vědci objevili lék. Lidé nechápali, že když vám jednou láska oblaží mysl a rozproudí krev, není úniku. Teď je všechno jinak, vědci ji dovedou vymýtit a vláda požaduje, aby se všichni občané v den svých osmnáctých narozenin podrobili speciálnímu lékařskému zákroku, díky němuž by měli být vůči lásce imunní. Lena Halowayová se na ten den vždy těšila. Život bez lásky přece znamená život bez bolesti, bezpečný a předvídatelný. A šťastný. Schází devadesát pět dní, jenže Leně se stane něco nemyslitelného: Zamiluje se.

Hned na začátku musím poděkovat CooBoo, že mě vybrali ve Víkendovce a já tak získala jednu ze svých nejvysněnějších knih. ♥ Opravdu děkuji!

Na této knize mě uchvátila už jen obálka, to ale už asi víte, že jsem blázen do všeho modrého :) Líbí se mi ten styl, prostě jenom písmo a v tom něčí obličej.

O hlavní hrdince Leně, celým jménem Magdaleně (mimochodem to byla ona, koho jsem zmiňovala v meme) jsem si předem moc nemyslela. Autorčina prvotina Chvíle před koncem byla sice skvělá, ale ne perfektní. Prostě moc dlouhé popisy a tak. (Ano, udělám tu reklamu - moje kamarádka má nový blog, tak jí tam koukněte na recenzi ;) - tady). Ale tady Lauren rozhodně zazářila. Lenu s její minulostí si vymyslela naprosto dokonale a vůbec, všechno to okolo, svět v budoucnu! Smekám, jak nádherně to bylo všechno promyšlené. Miluju, když se odhalují detaily na poslední chvíli.

Sice se tu neukázal Julian a v tom případě milostný trojúhelník (na nějž jsem opravdu zvědavá), ale už je tu první kluk jménem Alex. Věděla jsem, že si ho zamiluju :) Byl fakt skvělý, možná si ho připíšu na svůj seznam vysněných kluků. Ale jen možná. (A taky ten seznam možná zveřejním na blogu, ale to asi nehrozí :P) Autorka ho pěkně popsala, jen si zrovna nevybavuju barvu jeho vlasů, kterou tam moc často nezmiňovala.

Prostředí, kam byl příběh zasažen, si můžu jen vynachválit. Nádherně se to k tomu hodilo. Moře a město, kde je všechno? :D Docela mi to připomíná Spriengfield.

Jediné, co jsem tam tak trochu nechápala, byly začátky kapitol. Jak tam vždy byl nějaký ten citát nebo úryvek. Opravdu existuje nějaká Kniha Života? Kde se mluví o léčbě? Nebo si to všechno autorka vymyslela?

Čili se mi moje vysněná knížka opravdu líbila. :) 4,5 hvězdičky si to rozhodně zaslouží.

Teď bych se asi měla jít učit, páč zítra zkouší z chemie a udělám jednu chybu a mám pětku. (Tak by se mi povedlo mít první pětku v životě. :D) Takže končím tuto recenzi krásným úryvkem ze sešitu:

I. -ny, -ný

II. -natý

III. -itý

IV. -ičitý

V. -ičný, -ečný

VI. -ový

VII. -istý

VIII. -ičelý