Impostor | Překlad | První kapitola

Jak už asi víte, překládám a funguju tak na blogu Deník ztroskotanců. Překládám tam knihu Impostor, kterou bych si chtěla pořídit v originále (v hardbacku, paperback se mi nelíbí :P), protože to je opravdu velice zajímavá kniha, mohla by vás zaujmout. Jsem zrovna ve čtvrté kapitole s překladem, takže opravdu drsné! :)

Chci tím odkázat na svůj další blog, daný jen na překlady, kdo chce, může se mrknout a samozřejmě přidat :D - www.queenoftranslating.blogspot.cz

A tady je na ukázku první kapitola! :D Za případné chyby se omlouvám.

IMPOSTOR - PRVNÍ KAPITOLA

Svěrací kazajka svírala mé tělo tak pevně, že se moje ruce chvěly a prsty byly otupělé. Potopila jsem se pod vodní hladinu, váha mé bundy mě táhla ke dnu. Zalapala jsem po dechu a vyplivla vodu. Chlor mě pálil do očí, jak jsem sledovala vzdálenost mezi mnou a hladinou. Rozmazané tvary se přesunuly někam nahoru. Sledovaly mě.

Panika mi zaplavila tělo, když jsem se nohou dotkal země. Deset nohou mě oddělilo od zoufale potřebovaného kyslíku. Jestli se rychle nevypařím, utopím se. Roztrhla jsem látku na sobě, třela dlaněmi o sebe, mlátila jsem a kopala, nechala nad sebou zvítězit instinkt.

Je to jen test, připomínala jsem si. Summers by mě nikdy nenechala to udělat, když to bylo tak nebezpečné. Bývala trenérem Variantů několik let – věděla, čeho jsme schopni.

A Alec by nechtěl, aby se mi cokoli stalo.

Přestala jsem bojovat a usadila se na dno bazénu, moje kolena spočívala na modré podlaze. Jak jsem zavírala oči, snažila jsem se ignorovat pocit, který mě sužoval v hrudníku. Potřebovala jsem vzduch. Zbytečně moc času jsem panikařila.

Soustřeď se!

Vylákala jsem vzpomínku na malou holčičku, kterou jsem viděla v obchodě. Představovala jsem si její jemné rysy, úzká ramena, její štíhlé končetiny. Jak se jí zpříma dívám do očí, obývající její tělo. Okamžitě jsem poznala pocit vlnění v mých nohou, který se mi plížil na lýtka. Poté, co dosáhne až k mé hrudi, se tlak bundy uvolní. Bylo to hrozně moc velikostí pro jednu dobu. Zavrtěla jsem se na svých nohách, otevřela oči a tlačila do země. S povzdechem jsem se objevila nad hladinou, lapajíc po dechu. Cítila jsem, jak se mi prodlužují končetiny, tělo se vrací do původní formy. Jakmile jsem měla čistý výhled, všimla jsem si Aleka sedícího na kraji bazénu, připravený do něj skočit. Jeho tmavé obočí bylo svraštěné, plné obav.

Summers, Tanner, and Holly se shromáždili kolem k pozorování mého výkonu. Tanner na mě mrkl a ukázal na hromadu ručníku v rohu; jeden z nich se zvedl a vzduchem doplaval až k jeho ruce.

„Přestaň s tím,“ usmála jsem se a doplavala k žebříku.

Chytila jsem se Alekovy natažené ruky a nechala ho, aby mě vytáhl z vody. Zabalil má ramena do jemného ručníku a já se schoulila do nadýchaného materiálu, přejíc si, aby to byl Alekův hrudník. Klesla jsem na lavičku, zády ke zdi. Moje zuby drkotaly o sebe, když jsem se nadechla. Cítila jsem, jak se panika pomalu vytrácí, ale moje srdce stále bilo v nepravidelném rytmu.

Holly mě objala kolem ramen. „Do prdele. Už jsem si začínala myslet, že se nikdy nevynoříš. Jsi v cajku?“

Pokrčila jsem rameny a opřela si hlavu o její rameno. Cítila jsem na sobě pohledy ostatních.

„Změnit se do malé holčičky - to je trik výrobců, Tesso. Ale není tu nic jako super-zážitek, který ti rozproudí krev v žilách, co?“ řekl Tanner s úsměvem. Bílé zuby se mu zaleskly v porovnání s jeho tmavou tváří. Jeho červené číro bylo naprosto proti zákonům gravitace - jedna z výhod Variantů, kteří vlastní schopnost telekineze.

„To není legrace. Tessa se mohla ošklivě zranit,“ odsekl Alec. Přitiskl sevřenou pěst ke zdi; svaly na zádech se mu zachvěly, jako by se snažil zastavit sám sebe při mlácení do zdi - mohl to jednoduše udělat s vlastní silou Varianta. Byl silnější a rychlejší, než jsou obyčejní lidé - a ostatní Varianti, když na to přijde.

„Každý se musí naučit, jak používat jejich síly Variantů v extrémně složitých situacích. Nemůžeme rozmazlovat studenty a pak očekávat, že přežijí to nejhorší,“ pronesla Summers, kontrolující si stav svých vlasů. Summers byla agentkou společnosti FEA - Forces with Extraordinary Abilities - už dřív, než jsme se narodili, a tím pádem u nás měla pořádnou autoritu. Ale to nedokázalo zastavit Aleka v jeho náročném vysvětlování.

„Nedělej ze sebe něco většího, než jsi, Aleku,“ varovala ho, otočila se na patě a odkráčela pryč z bazénu.

Tanner zatřásl Alekovi ramenem. „Má pravdu. Musíš se uklidnit.“ Sedl si na lavičku vedle Holly a mně a ležérně se opřel o zeď. „Lidi, slyšeli jste ty novinky?“

„Jaké novinky?“ zeptala se Holly.

„Kate a Major opustili sídlo ještě před východem slunce. Jsou na cestě do Livingstonu, nějakého malého města v Oregonu.“

Takže proto jsem Kate dnes ráno neviděla. Obvykle nikdy neopouští Aleka. Zeptala jsem se: „Není to to místo, kde se stala ta hrozná vražda?“

Tanner přikývl. „Jo. A slyšel jsem, že se tam stal další incident.“

Voda mi stékala po tváři, ale já se neobtěžovala ji setřít. „Proč je to tak zajímavé? Je to jen malé město. A není to jako každý vrah v byznysu FEA.“

FEA byla oficiální sekce FBI, a většina případů přišla přidělená od nich - také jsme usilovali o boje mezi teroristy a špionáží. Ale na rozdíl od FBI s jejich mottem VĚRNOST, STATEČNOST, POCTIVOST vyryté nad vchodem sídla FEA, naše organizace byla do značné míry autonomní. Kdykoli zločin spáchal Variant, agenti FEA byli posláni to vyšetřovat. V opačném případě nás FBI odeslalo do našich zařízení na tak dlouho, dokud nikdo nepochyboval o naší existenci. Major ani nechtěl žádnou jinou možnost.

Tanner pokrčil rameny. „Kdo ví, co se děje v Majorově hlavě. Možná je tu víc případů, o nichž nic nevíme.“

„Možná má FBI podezření na Varianty,“ dodala Holly.

„Pokud se FEA zapojila, zajímalo by mě, koho by si vybrala pro misi,“ řekla jsem. Chtěli bychom to zjistit, opravdu brzy.

• • •

Intercom zasyčel.

Holly zasténala, odbarvené blond vlasy jí spadaly přes obličej, když si sedala. „Ugh. Co chtějí teď?“

Nepohnula jsem se. Byla jsem poražena z ranního bazénu, pak těsně následovaným odpoledním během, a chtěla jsem aspoň trochu odpočinku s Holly, než se vrhneme do akce. A já měla trénink.

„Tesso. Setkáme se v mé kanceláři, ASAP," zařval Major Sanchez, s hlasem zdeformovaným starými reproduktory. Jeden by si myslel, že si FEA může dovolit sehnat kvalitnější hardware.

V Majorově světě ASAP znamenalo „právě tuhle sekundu, nebo poběžíte tři kola“. S mýma nohama, zničenýma každodenním během, jsem opravdu nechtěla chodit pozdě.

Holly se usmála. „Hodně štěstí.“

Vyskočila jsem z postele a utíkala pryč z pokoje. Když se Kate a Major vrátili z Livingstonu, co bude teď?

Major Sanchez mě pozdravil už na dveřích znamením NEPŘERUŠUJTE v podobě velkých tučných černých písmen. Zaklepala jsem, a bez čekání na vyzvání - které stejně nikdy nepřišlo - jsem otevřela dveře. Major stál za svým stolem, silné ruce zkřížené na hrudi. Jeho černé vlasy měl ulízané dozadu, že by ten gel snad vystačil všem. Tmavé oči se na mě zlostně zadívaly, ale já si stála na přijímacím koberečku, kde jsem byla tak často, že jsem se ani nevylekala.

„Dej ten svůj zadek do křesla, Tesso.“

Nakráčela jsem si to k židli a klesla na ni. Byl to ten typ židle, ze kterého chcete co nejdříve vypadnout: černá s vysokým leskem z tvrdého dřeva – neústupná a dokonalá, stejně jako muž, který ji vybral Ne že by taková židle byla nutná, několik minut v Majorově přítomnosti a cítia jsem se stejně jako několik ostatních lidí.

Alec a Kate už seděli, drželi se za ruce. Přesněji, Kate svírala Alekovu ruku, jako by se bála, že jí uteče. Měl na sobě jednu z vybělených košil, které mu Kate nakoupila, lasy měl ještě mokré ze sprchy po běhu. Kate přimhouřila oči a sledovala mě: oranžová s podivným měděným odstínem – jestli byly moje tyrkysové oči nenormální, ty její absolutně zabíjely.

Trhla jsem hlavou a věnovala pozornost zpátky Majorovi. Pokud se Kate dlouho dívala člověku do očí, mohla využít své Variantní schopnosti přečíst přesně to, co bylo v mé mysli, a to je sakra nepříjemné.

Major se neposadil; místo toho stál za svou židlí, rukama pevně svíral opěrátko židle, až mu zbělely klouby. Není jednoduché toho docílit s jeho tmavou pletí.

Poposedla jsem si. Moje oči sledovaly svůj odraz ve skleněné desce za Majorem. Je to už hodně dávno, co jsem byla naposledy v téhle kanceláři, a deska se od té doby opravdu změnila. Tehdy tam nebyly rušivé fotky.

První se ukázala žena s rozsápaným břichem, drát měla stočený těsně kolem krku. Můj vlastní dech se zadrhl při pomyšlení, že by mě někdo škrtil, a dívala bych se celou dobu do očí svého vraha  - a to by bylo poslední, co bych na tomto světě viděla. Mé oči přejely na druhou fotografii, kde byla jiná žena – bylo těžké odhadnout její věk, jak bylo její tělo nafouklé a mělo nazelenalý odstín. Plováci byli nejhorší mrtvoly ze všech. Nikdy v životě jsem je nepotkala – nebo jiné mrtvé tělo, když na to přijde. Ale viděla jsem dost obrázků z patologie, a ty byly dost znepokojující.

„Nový vývoj sériového vraha v Livingstonu.“

Sedla jsem si, naprosto překvapená tématem. Major se mnou o této věci skoro nikdy nemluvil. Kate a Alec unisono přikývli.

„Jeho čtvrtá oběť,“ pokračoval Major.

„Čtvrtá? A kdo byl třetí?“ Slyšela jsem jenom o dvou. Zdá se, že rozšiřování drbů ve FEA moc nefungovalo.

„Pan Chen. Byl školník v livingstonské střední škole,“ řekl Major.

„Muž?“

Major vzdychl. „Dalo to našemu týmu pořádný rozruch. Jejich analýzy byly tak trochu misogynní.“

Čtyři vraždy. Musel to být šok pro malé městečko, jakým je Livingston. „Proč si myslíme, že jde o sériového vraha? Co ho s tím spojuje?“

Major silně kecl na židli. „Dvě oběti skončily s drátem kolem krku. Dvě byly nalezeny uvnitř nebo poblíž jezera – nemůžeme s jistotou říct, jakým stylem byly zabity. Ale všichni měli jednu věc společnou: vrah jim přes žebra vyřízl A. My nevíme proč.“

„Dělal to až po smrti?“ zeptala jsem se. Všechny hrůzné myšlenky mi zaplňovaly mozek.

„Ano. Ale to není důvod, proč jsem si tě povolal do kanceláře; s případem tě velmi brzy seznámíme.“

Ta myšlenka mi zrychlila puls.

„Včera se vrah pokusil udeřit znovu,“ prohlásil Major.

„Pokusil?“

Major se mračí, nejspíš kvůli tomu, že jsem nepřidala pane, ale jeho výraz to moc nepozměnilo.

„Ano, pokusil. Škrtil dívku a pak ji hodil do jezera, ale ona se doplazila ke břehu, kde ji kdosi našel. Zavolal sanitku. Utrpěla vážné poškození mozku a teď je v umělém spánku. Tady to začíná být zajímavé.“

Zajímavé? Podívala jsem se na Aleka a Kate, můj žaludek se nebezpečně kroutil, ale jen jsem poslouchala.

„Doktoři jí nanejvýš dali asi pět dnů. Až zemře, Tesso, zaujmeš její místo.“