To jsem si tak řekla, že když už mám zapsané čtyři předměty týkající se literatury, mohla bych si alespoň trošku naběhnout o prázdninách. Ne že by mi to vycházelo, klasicky; do české jsem už něco málo načetla, do té americké jsem se ovšem pustila až v srpnu. Teď už mám zas načteno tak, abych o tom aspoň mohla něco napsat. Tak prosím, Zora Neale Hurston, Upton Sinclair, Lillian Hellman a Richard Wright.
Původně česká LGBTQ+ literatura mi vždycky dělá radost. Vůně citrónu (jsem zvyklá psát citron s krátkým o, proto je tak v nadpisu, jinak samozřejmě respektuju název knihy a v článku bude s dlouhým) mě zaujala už jen tou výraznou obálkou, natož když jsem zjistila, že se jedná o lesbickou linku, kterých je v našich končinách stále ukrutně málo. A tak když se naskytla příležitost, samozřejmě jsem se do knihy pustila. Co na ni říkám?
