neděle 16. srpna 2020

Recenze: Crescent City | House of Earth and Blood

Počet stran: 816
Série: Crescent City
Nakladatelství: Bloomsbury, 2020
Hodnocení Goodreads: 4.45 (z 65 054 hodnocení)
Anotace:
Bound by blood. Tempted by desire. Unleashed by destiny.

Bryce Quinlan had the perfect life - working hard all day and partying all night - until a demon murdered her closest friends, leaving her bereft, wounded, and alone. When the accused is behind bars but the crimes start up again, Bryce finds herself at the heart of the investigation. She'll do whatever it takes to avenge their deaths.
Hunt Athalar is a notorious Fallen angel, now enslaved to the Archangels he once attempted to overthrow. His brutal skills and incredible strength have been set to one purpose - to assassinate his boss's enemies, no questions asked. But with a demon wreaking havoc in the city, he's offered an irresistible deal: help Bryce find the murderer, and his freedom will be within reach.

As Bryce and Hunt dig deep into Crescent City's underbelly, they discover a dark power that threatens everything and everyone they hold dear, and they find, in each other, a blazing passion - one that could set them both free, if they'd only let it.

Některé série mohou být nekonečné, ale stejně byste si přáli, aby ještě pokračovaly. Takhle jsem se cítila ohledně Skleněného trůnu, když jsem dočetla poslední stránku Království popela. Ale už v té době se vědělo o chystané sérii, kterou Maas plánovala vyloženě pro dospělé, takže když spatřila světlo světa, samozřejmě jsem jí nemohla odolat. A tak jsem tentokrát nepočkala na český překlad a nedočkavě se vrhl na originál. Tak jak dopadlo mé další setkání s oblíbenou autorkou?

Through love, all is possible.


Bryce měla perfektní život. S kamarádkami vymetala jeden klub za druhým a starosti tak nějak vůbec neřešila. Jenže pak jsou její nejbližší přátelé zavražděni a její život se jako lusknutím prstu rapidně změní. Už není takovou, jakou bývala, a pro smrt přátel se stále trápí. Jenže najednou se podobná vražda objeví znovu. Vypadá to, že si vrah opět nachází svoje oběti a že si je nevybírá náhodně. A protože Bryce měla k té první vraždě dost blízko, najde si ji správce města, archanděl Micah, a pověří ji úkolem ty vraždy vyřešit. K tomu jí dává za společníka padlého anděla Hunta Athalara, zvaného Umbra Mortis - Stín smrti. Ale jak už to tak bývá, ne vše je tak, jak se zdá.

U Maas jsem si vždycky stála za dvěma jistotami - první díly sérií jsou mnohem slabší než ty další a nemůžete jí věřit absolutně nic. Vždycky vás vypeče. Obojí jsem si při čtení Crescent City svým způsobem potvrdila - ale pokud váháte, zda je tahle maasovka tak dobrá jako její předchozí knihy, váhat nemusíte. Je to skvělé.
Autorka nás klasicky uvádí do zbrusu nového světa, takže se prvních pár stran notně točí v bludných kruzích a vysvětlování, jak tam vůbec všechno funguje. Jestli něco na Maas miluju, tak celkovou promyšlenost - a to, jak jí to pak všechno zapadne do sebe. Nic tam není navíc, vše má svůj účel, a to obdivuju tím spíš, že se jedná o takovou cihlu. Tradičně tu funguje vlastní náboženství, nové universum a nová hierarchie postav. Pamatuju si na éru, kdy v young adult frčeli andělé - tak ty teď Maas přivedla zpět a je jich tu spousta. Škála různých ras a měničů je tu opravdu veliká, že snad jediné, co chybělo, byli draci (a ti byli stejně napsaní v úvodním přehledu postav).

Hodně se tvrdí, že Maas je v určitých ohledech zacyklená, a tady jsem to trochu viděla taky. Hlavní hrdinka Bryce mi strašně připomínala Aelin a myslím, že kdyby si s ní vyměnila místo, blonďatá víla by jednala naprosto stejně. Ale tím pádem nehrozilo, že bych si Bryce neoblíbila. Oproti svým předchozím knihám ke všemu Maas z Crescent City vytvořila jakousi alternativní přítomnost - postavy si telefonují, používají počítače a dopravní prostředky, nic jako tradiční fantasy verze středověku, s jakou se v daném žánru většinou setkáváme. Bryce má tedy větší možnosti než její předchůdkyně a i to je znát.
Bez muže do protivky by to nešlo. Kniha je psaná v er-formě, ale přesto se Bryceiny kapitoly střídají s dvěma mužskými postavami - již zmíněným Huntem, andělským zabijákem, a Ruhnem, vílím princem a Bryceiným bratrem. Kdybych si měla vybrat, kdo byl můj oblíbenější, tak vám to neřeknu; užívala jsem si kapitoly všech, hlavně taky proto, že u každého z nich se něco dělo. Hunt k mému překvapení získal daleko víc prostoru, než jak tomu bylo u jiných mužských postav v předchozích knihách Maas, a troufnu si tvrdit, že to měl s takřečenou hlavní hrdinkou Bryce dost vyrovnané. Pokud se mám však držet přirovnání ke Skleněnému trůnu, Bryce by byla Celaena a Hunt jednoznačně Chaol. Dokonce i milostná linka mi dost připomínala vztah typu Celaena-Chaol-Sam. Ale jak už si z toho utahují všichni čtenáři, u Maas nikdy nevyjde první ship, takže kdoví, jak to s tím Huntem nakonec dopadne. Řeknu jen tohle - mně ti dva seděli na výbornou, pokud máte rádi vývoj vztahu hate-to-love, tak tady je prvotřídní, a Hunt má na rozdíl od YA, které si na to jen hrají, skutečně ovlivňující minulost.

"You don't need to apologize."
"I acted like an asshole. Let me cook something for you to make up for it."
"Based on how much chilli powder you just dropped into the pan, I'm not sure I want to accept this particular apology."


Pořád se tady oháním termínem YA, ale je důležité říct, že House of Earth and Blood žádné young adult rozhodně není. Až mě překvapilo, jak je kniha sprostá. Postavy neustále nadávaly, jejich promluvy i vyprávění byly plné vulgarismů, a sice nedošlo na sex-maraton, jak tomu bylo v autorčiných jiných knihách, ale dost explicitní myšlenky na to byly, takže označení young adult se Crescent City opravdu vyhýbá obloukem. Autorka ke všemu otevírá vážnější témata, ale zachovává si svůj humor, především díky drzé Bryce a přestřelkám mezi ní a Huntem a Ruhnem, že prostě nejde se nesmát. Upřímně, s tím, jaký měla Bryce názor na muže, mi kolikrát připadalo, že si sama autorka utahuje z Tamlina, své postavy ze Dvora trnů a růží.Už jsem zmínila, že Maas nemůžete věřit nic, co vám nakuká. Ano, staly se tu věci, které jsem očekávala, ale sotva jsem z toho začínala být krapet rozmrzelá, nahodila akci, nad níž jsem doslova valila bulvy. Ne, neodhadnete ji, ne tak jednoduše, jak si myslíte. Jen Maas prostě umí napsat zvraty, které vám doslova vezmou dech. A pokud jste už četli i její předchozí knihy, jistě nemusím přibližovat fakt, že se svými postavami nemá slitování a že si naprosto všechny projdou svým peklem - a že ne všechny se z něj dostanou. A to to je pro čtenáře horší, když vás svým způsobem donutí je všechny milovat.


Na začátku recenze jsem zmiňovala, že je minimálně u mě zvykem, že první díly sérií Maas jsou vždycky krapet slabší než ty další. Musím přiznat, že místy se House of Earth and Blood trošku táhlo - ale autorka si to pak vyžehlila tím, že i přes tu nudnější pasáž se tam vyskytly věci, které bylo nutné přečíst, nešlo je jen tak přeskočit, aby to pak všechno dávalo smysl. Trochu mi vadil systém, jakým Bryce a Hunt vyšetřovali vraždy - přišlo mi, že pokaždé jen někoho zaúkolují, a ten jim pak naservíruje, co se stalo, aniž by na to nějak přišli sami. Akce je tu ovšem i tak habaděj, že to spolehlivě vynahrazuje. Pevně věřím, že mě druhý díl opět překvapí tak, jak se dělo u Skleněného trůnu a Dvora trnů a růží.
House of Earth and Blood bylo také mým prvním setkání s Maas v angličtině. Pokud se čtením v tomto jazyce začínáte, první díl Crescent City bych rozhodně nedoporučovala. Částečně také kvůli termínům, které si Maas vymýšlí kvůli novému světu a potřebě vysvětlovat, jak to v něm funguje, už to zabere čas na pochopení, a vyprávění je natolik složité, že jsem se ze začátku trochu ztrácela i já. Ale naopak, pokud si chcete ověřit svou úroveň a věříte si, Maas je pak tím pravým milníkem.
Musím taktéž vynachválit grafické zpracování knihy, počáteční mapa je naprosto špičková (byť se hodně věcí odehrává mimo město, k čemuž pak jaksi žádná mapa není) a ilustrace na obálce a úvodních stranách prvotřídní. Doufám, že si takový vzhled zachová i český překlad, který by měl vyjít na podzim u CooBoo a prý ve formě hardbacku.

You're the person I don't need to explain myself to - not when it matters. You see everything I am, and you don't run away from it.


Pokud máte rádi Maas, věřte mi, že House of Earth and Blood vás nezklame. Je to klasicky cihla, klasicky vás děj překvapí a do postav se okamžitě zamilujete. (Jen tedy pozor na to, co už říká anotace; do sedmdesáti stran vám téměř všechny pozabíjí. Holt Maas, o tom pekle pro každou postavu už jsem mluvila, co?) První díl série hodnotím čtyřmi hvězdičkami - tu jednu si schovám pro další díly, o nichž jsem přesvědčená, že to Maas ještě víc vytáhne.

Tak co, myslíte, že vás House of Earth bude bavit? Věříte tomu, že na nás autorka tentokrát nepoužije klasický postup a hlavní hrdinka vydrží s prvním mužem, kterého Maas představila? :)

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji English Books!
Knížku si můžete zakoupit tady.

6 komentářů:

  1. Od autorky jsem četla první dva díly Dvorů a byla jsem s nimi opravdu spokojená. :) Tahle její dospělácká série mě láká opravdu hodně. Je super, že zas oživila téma andělů. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Celá ta idea ohledně padlých andělů byla skvělá! A jestli se ti líbily Dvory, tak tohle bude určitě taky :)

      Vymazat
  2. To zní dobře. Děkuji ti za tip a novou Maas si píšu na seznam. :)

    OdpovědětVymazat
  3. váhala jsem, jestli chci tuto Maas číst... trochu mě odrazuje, že se to odehrává v současnosti, ale tvá recenze mi pomohla se rozhodnout :D kdy že otevírají knihkupectví? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, chceš, to mi věř! :D Naopak to tomu strašně přidává. Knihkupectví nevím, ale e-shopy jedou furt :D

      Vymazat

Děkuji za každý komentář! ♥