středa 9. října 2019

Recenze: Říše bouří | Očividná cesta do pekel

Říše bouří (Skleněný trůn, #5)
Počet stran: 688
Série: Skleněný trůn, 5
Překlad: Ivana Svobodová
Nakladatelství: CooBoo, 2017
Originální název: Empire of Storms
Hodnocení Goodreads: 4.56 (z 147 815 hodnocení)
Anotace:
Pro Aelin dlouhá cesta k trůnu teprve začala, ale už nyní je jasné, že bude plná zrady, nepřátelství a nevraživosti. Pokud si chce udržet korunu a ochránit své království, musí se spojit s lidmi, kteří až do teď byli nepřáteli, a musí bojovat proti zlu, které se chystá pohltit celý svět. Zkáza se na ni řítí ze všech stran a jediná zoufalá možnost, jak přežít, je obětovat to, co miluje nejvíce na světě.

Ach, ta SJM. V srpnu se strhlo neskutečné haló ohledně závěrečného dílu celé série Skleněný trůn. Což jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít a hned si to objednala. Se čtením jsem ovšem skončila u Královny stínů, a to rok a půl zpátky. Řekla jsem si, že nebudu v sérii pokračovat, když si nepamatuju detaily předchozích dílů, a rozhodla se dát si čtecí maraton. A tak jsem opět plná emocí ze čtvrtého dílu s radostí pokračovala pátým.
Řeknete mi někdo, proč má Sarah takovou oblibu nás pořád tolik mučit?



Jsi válečnice a válečnice vědí, kdy stojí za to pouštět se do boje.


Král Adarlanu je mrtvý, ale hrozba není ani náhodou zažehnána. Aelin se konečně dozvěděla pravdu o králi valgů a je jasné, že mír je na míle vzdálený. V Terrasenu má navíc problémy s lordy, kteří ji odmítají uznat jako královnu. I tak ale musí jednat - jednak proti Erawanovi, jednak proti Maeve. S tím je spojený šílený úkol - sehnat posily. Vojsko dost veliké, aby se ubránilo. A tak začíná neskutečná pouť světem.

Recenzi jsem nazvala „očividnou cestou do pekel" z jasného důvodu. Po tom happyendu Královny stínů nás autorka vrhá rovnou do akce, kdy se Aelin snaží obhájit své místo na trůně a hlavně vyřešit, co s Erawanem a Maeve. Akční to je tedy víc než dost a děj se de facto ani na chvíli nezastaví. Jen kdybyste pořád váhali, že je ten Skleněný trůn tak tlustý, prostě je to třeba.
V průběhu série jsme se seznámili s již velkým počtem postav, takže s nimi všemi také procházíme příběhem. Dřív jsem mívala problémy, co se toho množství týkalo, ale tady mi to naprosto vyhovovalo. Sledujeme různé dějové linie - Elide a Lorcana, Aelin a její dvůr, Manon a čarodějnice. To vše samozřejmě z různých úhlů, protože postav je habaděj. Ale ani jednou jsem se v ději neztrácela, a naopak jsem spíš chvílemi vyžadovala pokračování určité scény, než aby to prolnula zase jinou. Víte co, Maas je odbornicí na pořádné cliffhangery na konci kapitol. To máte pak opravdu chuť ty mezikapitoly přeskakovat.
Co se postav a Maas týká, mám ráda, že si s nimi nebere servítky. Štěstí jim není vždycky nakloněno a hrdinové musí za své cíle (občas dost tvrdě) bojovat. Což jde ruku v ruce s pořádným vývojem postav, kterého se tu dočkáte snad u úplně každého. Nejmarkantnější je samozřejmě Manon Černozobá. Dřív mě pasáže s čarodějnicemi tolik nebavily, ale při rereadingu jsem je četla asi nejradši a tady jsem si je taky užívala. Manon je skvělá postava, jedna z nejlepších, pokud vůbec můžu vybírat ty nejlepší, když mám ráda všechny.

Spousta čtenářů si stěžuje nebo přinejmenším utahuje z autorčiny potřeby všem najít spřízněnou duši. Ano, chvílemi mi připadalo, že nutně každá postava hned musí mít svou polovičku, ale Maas umí tu chemii mezi nimi zachytit tak perfektně, že jsem jim to věřila. A bylo to sladké a neskutečně vtipné. Oproti předchozím dílům tu své místo dostávají i erotické scény, zřejmě jako návaznost na to, čeho se dočkáte po celý třetí Dvůr. A ano, chápu, někdy to asi je trochu zbytečné, ale do celkového příběhu to spadalo a že by tam toho bylo zase tolik, to ne.
Jak tedy říkám, srší to klasickým humorem, leckdy černým, přehršelem akce a napětí a hlavně... ty nečekané zvraty. Říši bouří jsem tehdy dostala zaráz se čtvrtým dílem a sekla se - a teď jsem ráda, že mezitím stihly vyjít i další dva díly, protože po tom, co nám autorka nachystala na konec, bych nějaké čekání na vydání opravdu těžce nezvládala. Když popisuju Sařiny knížky, vždycky říkám, že u Dvorů můžete čekat v jistém slova smyslu dobrý konec, kdežto u Skleněného trůnu je konec vždycky masakr. A vzhledem k tomu, že čtyřka končila relativně vesele, tady... pokud jste Říši bouří ještě nečetli, kupte si rovnou ty dva další díly, protože to je ultramasakr.

Budu tě milovat i v době, kdy tento svět bude zapomenutým šepotem mezi hvězdami.


K čemu jinému ty
blbinky na IG jsou,
že jo.
Ještě vypíchnu tu perfektní promyšlenost celého světa, celé Eriley a její funkčnosti. Maas to má vymyšlené do detailů. Našla jsem tu tolik odkazů na první díl, přičemž při čtení scén v něm by vás to ani ve snu nenapadlo. Miluju Aelininy plány, jak to všechno do sebe zapadá.
Musím ale něco i vytknout a raději to začerním. Trochu mě zarazil ten harryovský motiv stylu „hlavní hrdina přežil vlastně jen proto, aby umřel a všechny nás zachránil". Aelin že je Harry a Dorian jako Neville. Nepřišlo mi to tolik originální, ale ano, je pravda, že pak to jde do těch pekel ještě víc.
Pak je tu jedna menší věc... proč Maas vždycky nadhodí nějakou svatbu, ale ta se odehraje v tom meziprostoru a dozvíme se o ní až z rozhovoru postav?

Grammar nazi verdikt: U Svobodové jsem zvyklá, že si čárky dělají, co chtějí. Ale Říše bouří je na tom podle mě z celé série nejhůř. Protože tady je spousta překlepů ve jménech, vážně spousta, ne že nad tím prostě mávnete rukou, a taky několikrát špatná shoda podmětu s přísudkem.

Horem dolem; Říše bouří je zaručeně ten nejakčnější díl z celé série, pořád se tu něco děje a ani na chvíli se to nezastaví. Autorka na vás neustále hází nová a nová odhalení, a než to zpracujete, skončí to. Vzhledem k tomu konci skutečně doporučuju mít hned po ruce další dva díly. Cesta do pekel od samého začátku až do konce.

Máte sérii dočtenou? Taky jste si tolik zamilovali Lorcana? :D

8 komentářů:

  1. Doma mám tři díly, přečetla jsem dva a teď se chystám to dát od začátku, jelikož si z toho málo pamatuji. Ale chci tu sérii už konečně dočíst. :D

    OdpovědětVymazat
  2. prvni dil byl strasne slaby a pred lety jsem myslela, ze ani dal nepujdu a to by byla skoda, konec byl proste pecka... uz se tesim, az sjedu celou serii znovu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, jednička je rozhodně nejslabší, když to porovnáš s tím, co si Maas nachystala pak. Vydržet, to je u ní hlavní :D

      Vymazat
  3. Nevím jak je to možné, ale série se mi zatím nějakým záhadným způsobem vyhýbá. Určitě to budu muset napravit. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Říší bouří jsem četla asi rok před vydáním posledního dílu a byla jsem z toho čekání zničená :D Každopádně s tebou souhlasím, tenhle díl je velmi akční. Líbily se mi všechny záhady a tajemno, které provázelo celou knihu. Lorcana jsem si neskutečně moc oblíbila. Skvělá recenze! ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to si dokážu představit! Proto jsem ráda, že jsem to četla komplet s celou sérií :D Lorcan je boží ♥ Díky :)

      Vymazat

Děkuji Vám za všechny krásné komentáře! ♥