úterý 7. května 2019

Recenze: Projekt Kronos

Projekt KronosPočet stran: 570
Série: Projekt Kronos, 1
Nakladatelství: Host, 2017
Hodnocení Goodreads: 4.38 (z 258 hodnocení)
Anotace:
Píše se rok 2052 a to málo, co po válce ze světa zbylo, halí šero nukleární zimy. Attiona City, jednu z posledních výsep lidské civilizace, zevnitř požírá záhadná epidemie a společenské rozkoly. Zatímco prominentní občané v horních částech města se vzpamatovávají z válečných hrůz, méně šťastní obyvatelé spodního Downtownu je pořád prožívají. Narůstající exkluze a půtky konkurenčních mafií jsou ale pouze prvními výstřely do tmy předznamenávajícími občanskou válku. Město ovšem není tak bezbranné, jak by se na první pohled mohlo zdát.


Ve své nejtemnější chvíli si Attiona City zvolí ochránce: Jasona Blakea, mladého Downtownera, který si celý život nepřál nic jiného než být hrdinou. A teď se mu — k jeho smůle — přání vyplní. Už brzy ovšem zjišťuje, že se na své křížové výpravě za záchranou města zapletl do mocenských bojů, které vysoce přesahují jeho síly.


V dubnu se strhla čtecí lavina - Terka se Zuzkou nachystaly společné čtení Projektu Kronos kvůli právě vycházejícímu druhému dílu. Na Krona jsem slyšela samou chválu a hlavně, pokud je vám autor sympatický, hned se vám do toho chce víc, takže jsem se vážně těšila. Jak u mě Kronos obstál?



Narodíš se - umřeš, konec. Jediný, na čem záleží, je ten čas mezi tím.


Ocitáme se v budoucnosti. Válka zničila podstatnou část světa a lidé se shlukují ve městech. Jedním z nich je Attiona City, jenže i tam to vypadá bledě. Město je rozdělené Plošinou - nad ní se žije, pod ní v Downtownu spíše přežívá. Mezi Downtownery patří Jason, který je sehir; umí ovládat budovy a různé části města ve svůj prospěch, čehož chce využít a udělat z Attiony lepší místo. Na Plošině žije Luco, kterého právě k lovu sehirů cvičí. Oba brzy přichází na to, že ve hře je daleko více karet, které jsou ochotny hrát, a to ne zrovna férovou cestou.

Výsledek obrázku pro superhero mask photography
(jakože symbolizuje Dawnera)
Víte, já jsem optimista. Strašnej optimista. Vidět naši budoucnost takhle zdevastovanou mi chvíli dalo zabrat. Do zničeného světa jsme navíc bez skrupulí vhozeni a chvíli trvá, než se zorientujeme. Ovšem co musím pochválit hned na začátku, první kapitola se jmenuje Sloní hřbitov. Pro člověka, který vyrostl na Lvím králi, to bohatě stačilo jako záruka kvality.
Projekt Kronos je vyprávěn v er-formě, takže je tu habaděj postav, které mají možnost se vystřídat. Spousta čtenářů si na ten přehršel stěžovala, ale mně to v tomto případě naprosto vyhovovalo. Ano, vždycky chvíli trvá, než si vzpomenete, kde ta postava skončila. Ale o to víc jsem oceňovala pohledy na jednu situaci z více úhlů, které byly ke všemu dost odlišné. Možná to ztrácelo na překvapení, ale místo toho to nabíralo pořádné grády. Ostatně tak, když víte něco, co hlavní hrdina ne, a nemůžete mu to nějak naznačit. To jsou nervy na pochodu - tak bych asi mohla shrnout celý Projekt Kronos. Valí se to na vás a vy to prostě nestíháte pobrat.
Z toho houfu neumím určit hlavní hrdiny, zvlášť poté, co jsem si přečetla anotaci dvojky, ale jako ústřední dvojici jsem brala Jasona a Luca. Jason je asi mou nejoblíbenější postavou tady vůbec. Měla jsem ho ráda od první stránky a naprosto chápala tu superhrdinskou pohnutku v něm. To se mi líbilo. Stejně tak jsem si zamilovala Petera, přičemž to jedno odhalení mi teda bylo jasné už od začátku, ale víte co :D Peter je takové sluníčko mezi všemi těmi pohromami. Takže si asi dokážete představit, jak jsem mu držela pěsti, aby to všechno přežil. Protože tady prostě neodhadnete nic. Vždycky takhle vychvaluju Sarah J. Maas, že u ní nejsem schopná předvídat; tady mi to občas vyšlo, ale i tak mě Bareš dokázal překvapit. Nečekaný plot-twist sem, nečekaný plot-twist tam. Jak říkám, pořád to jelo na horské dráze.
Luco je komplikovaná postava, které jsem chtěla pod slupku proniknout od samého začátku, holt mi přijde, že je pořád dost nevysvětlený. Snad se toho dočkám ve dvojce.
Nebudu se tu vyjadřovat úplně ke všem, to by vydalo na celou knihu, ale Barešovi plus za to, jak dokonale dokázal vystihnout všechny typy postav. Jason puberťák a jeho milující matka. Hlavně vztah mezi těmi dvěma mi přišel tak reálný, jako by se hádali vedle v místnosti. Stejně tak LJ s Billem. Za to klobouk dolů.
(Ale pany C a V si neodpustím nezmínit. Hlavně kvůli panu T. z letošních maturitních slohovek.)

I to nejmenší ozubené kolečko hraje v hodinovém stroji klíčovou úlohu.


Výsledek obrázku pro post-apocalyptic cityZatím tu stále vychvaluju, tak proč jsem to neohodnotila plným počtem hvězd? Věc, která mi tu překážela nejvíc, byla časová souslednost. No, v tomhle případě spíš nesouslednost. Až někdy za polovinou knihy mi začalo docházet, že se to neodehrává chronologicky, ale že většina části, kterou jsem právě přečetla, se už odehrála dávno před Jasonem. To mě trochu naštvalo. Asi mělo jít o nějaký plot-twist, ale mně to tam zkrátka nesedělo. I párkrát potom v dalších kapitolách jsem se sekala v tom, jestli se to děje v minulosti, nebo v současnosti.
Akce je tu habaděj, ale dost dlouho se chodí kolem horké kaše. Aspoň mi to tak přišlo. Strašně dlouho se to řešení natahuje, než konečně dojde na ten bum-moment, ale je fakt, že to potom stálo za to. Autor se s postavami nemazlí. Ne, spíš bych řekla, že je všechny do jednoho fakt nenávidí. Hru o Trůny nesleduju, ale troufnu si to přirovnat; nedělejte si oblíbence. Pak to bude ještě větší heartbreak. Jak říkám, nemůžete čekat prostě vůbec nic.
Celý svět je ovšem vymyšlený do puntíku a troufnu si říct, že žádná scéna tam není zbytečně. Ne, i když se občas ztrácím v tom, kdy se která stala, zapadají do sebe jako do skládačky a celé to pak dává smysl. Což jsou podle mě ty nejlepší momenty během čtení - když vám docvakne, jak to do sebe celé sedí. A o to víc se teď těším na další díl, co si na nás autor nachystal.

Grammar nazi verdikt: zasýpat/zasípat se neustále střídalo. Chápu, že autor nechce diskriminovat obojetnost ička, ale má tam být měkký :D A občas chyběly čárky u oslovení, ale to jsem si kolikrát říkala, že to asi mělo vyjít jako zdůraznění nespisovné mluvy postavy. Takže za mě dobrý.
Na přebalu knihy je zmínka o tom, že Projekt Kronos v sobě ukrývá budoucí klasiku. No, doufám, že z Bareše nebude Čapek, aby nám tu budoucnost takhle předpověděl... ale věřím, že jednou se to jako klasika rozhodně bude brát. Ve scifíčkách se tedy tolik neorientuju, ale za mě jasné doporučení.

Četli jste? Jste ve sci-fi žánru jako doma, nebo stejně jako já v tom plavete? :D

4 komentáře:

  1. Já ve sci-fi teda dost plavu, ale Projekt Kronos je celkem lákavý, tvoje recenze mě navíc ještě víc navnadila, tak tomu možná někdy v budoucnu dám šanci :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nápodobně, scifíčka čtu naprosto výjimečně, ale tohle stálo za to :D

      Vymazat
  2. O Projektu přemýšlím. Scifi číst neumím, ale mohla bych to zkusit a zrovna Projekt mě láká. Tak snad se k němu jednou dostanu. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve sci-fi taky plavu, ale tenhle bazén stál za to :D

      Vymazat

Děkuji Vám za všechny krásné komentáře! ♥