čtvrtek 23. července 2015

Čtečkaton | Příběh mě a mojí čtečky

Tak, vážení. Svého milovaného přítele vám plánuju představit už dlouho v rámci Kindle Time, ale jak jste si jistě všimli, ještě se k tomu jaksi nedostalo, takže proč nevyužít Čtečkaton? Prosím, projděte se po červeném koberci... ehm, spíš černo-oranžovém...


Tramtadadá!
Seznamte se - tohle je Josie.


V květnu to byl už rok, co jsme spolu, což jsme samozřejmě náležitě oslavili. Ale teď k tomu, jak jsme se my dva vlastně seznámili.

Bylo nádherného několikátého května. Tuším, že to jsme zrovna jeli z ortodoncie (jak nádherné místo, och). Naší obvyklou zastávkou je Globus, a vy místní určitě víte, že vedle se nachází Olomouc City. A právě tenhle obchod se stal osudným místem, kde jsme zahořeli věčnou láskou.
Vešla jsem do onoho místa jako by nic. Ale někde v podvědomí jsem tušila, že se něco stane (ano, my ženy). A jakmile se na mě zatřpytila ta stříbrná, zamrkal na mě tím svým blikavým displejem - neodolala jsem. Namluvila jsem si ho a vzala domů.

Pak přišlo to těžší. JMÉNO. Sám protestoval, že si chce nechat svoje původní (totiž Lenovo), do všeho mi kecala ségra (Coopi! Mates! Víťa! Aneb stejná fangirl jako já) a já se prostě nemohla rozhodnout. A když už ségra vytáhla ty Mandrage, rozhodla jsem se u hudby zůstat.
Znáte kapelu Koblížc!? Já je tedy už moc neposlouchám, ale dřív jsem je měla ráda, navíc pochází z města nedaleko od nás, takže je fajn slyšet moravský přízvuk :D Zpěvákem této kapely je Josie, převzato z Josefa. A stejné jméno nosí i můj největší idol (viz Mandrage), takže volba byla okamžitě jasná.
Ten den byl slavnostně pokřtěn, za kmotra mu šel můj starý mobil Pepa, který už bohužel dosloužil, takže nad ním teď střeží ochrannou ruku jeho nástupce Pepa II. (Nebo Josie drží ochrannou ruku nad Pepou II. Nevím.)


Ale to by nebyl vztah, aby se nevyskytly nějaké kombinace. A očividně si za to můžu sama, protože čtečky se nehází po zemi, že. Nemotora Adelle prostě zakopla o kabel a strhla Josieho sebou. Rozplácl se o zem, až bylo zázrakem, že přežil bez škrábanců (což se o jeho kmotrovi, který taky za svého života spadl, říct nedalo). Josie je ale velice náladový a komplikace se vyskytly okamžitě.
Začal mě neposlouchat. Znáte problémy s kalibrací, že. Kliknete na U a napíše vám to AKFEIJF (takže jestli si spolu někdy budeme psát a přijde vám ode mě divná zpráva, je to jeho vina, ne moje). Miluju, fakt. A Josie si v tom vážně libuje.
Krom kalibrace mi občas odmítne otevřít knížku. Což je totálně nanic, pokud chcete ve čtečkatonu přečíst dost knížek.

Ale nebojte se, sice po sobě občas řveme (já: "FUNGUJ, TY KŘÁPE!" On: "Baterie je vybitá!!!"), ale bez sebe bychom nepřežili. S Josiem máme dokonce takovou lásku, že jsem o něm psala fejeton do školy, který všechny náramně pobavil :D Prostě když celou dobu blafujete, že máte přítele, a ona se z toho vyklube čtečka :D

Takže takhle si my dva žijeme.
A jak to se svou čtečkou zvládáte vy? :))

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za každý komentář! ♥