Svět knihy 2022

Po čtvrt roce, kdy šel kvůli státnicím blog stranou, se vracím s jedním ze svých oblíbených článků - reportem Světa knihy. Naposledy jsem na něm byla v roce 2018, protože následující rok se konal snad jen týden před maturitou, takže jsem ho oželela. A pak přišel covid. Takže jsem se na tenhle ročník těšila podobně jako spousta dalších a příliš dlouho jsem neváhala, zda jet.

Letošní ročník byl přece jen trochu jiný - konal se v červnu, ne v květnu (a díkybohu za to, jinak bych nejspíš kvůli státnicím opět nejela), a jelikož se Průmyslový palác opravuje, byly i nové prostory. Celá akce probíhala prakticky „venku" - byly postavené stany, kopule, haly, v nichž se vystavovalo nebo besedovalo. Ještě že nám vyšlo počasí. Areál to byl obrovský, takže jsem se v tom jako člověk s ne úplně vytříbeným orientačním smyslem trochu motala, ale nakonec se mi povedlo vždy trefit správně. Ale je jasné, k čemu vedou stany - odporný vzduch. Větralo se, kde se dalo, ale i tak to horko bylo neúnosné. Alespoň jedna z hal byla uvnitř budovy, kde byla i klimatizace (a kterou jsem taky našla pěkně pozdě, jak jinak). K rozloze areálu bych pak měla jedinou výtku - nebylo kde sednout. U stánků s občerstvením bylo pár stolů, které samozřejmě byly permanentně zabrané, ale ocenila bych i pár laviček někde stranou, takhle nás strašně moc zakotvilo v trávě pod stromy.

Nicméně, ať začnu už opravdu od začátku - opět jsem jela do Prahy RegioJetem a opět nemám zrovna dobrou zkušenost. Vždycky jsem měla RJ ráda, poslední dobou se mi u něj zrovna nedaří. Nevadí mi sedět pozadu ve směru jízdy, ale když jsem si kupovala místo obráceně, taky bych ho trochu čekala (stalo se i na cestě zpět). A především byly na všech stranách ucpané záchody - brzy jsem taky přišla proč, netekla voda. Vůbec. Takže je asi jasné, kde byla moje úplně první zastávka na Světě knihy, pěkně pod umyvadlem s ledovou vodou. Ale milým překvapením bylo aspoň to, že jsme do Prahy dorazili se sotva pětiminutovým zpožděním, to se mi už dlouho nestalo.
Ale s dopravou mám holt štěstí, v Praze výluka, jezdí náhradní tramvaje. Tady se mi osvědčilo se zkrátka držet davu, takže jsem trefila jak na tramvaj, tak i z tramvaje na samotný veletrh, celou cestu od zastávky nás provázely i šipky křídou, kdyby náhodou. Holky z YA čtu po cestě tradičně rozdávaly záložky a pak už se Svět knihy zjevil přímo před námi.

Díky takřka neexistujícímu zpoždění vlaku jsem dorazila velmi brzy - dovnitř jsem vstupovala prakticky hned o půl, kdy veletrh začínal. Nikde ani noha, všude pusto prázdno, až mi to přišlo nadmíru podivné. :D Prošla jsem se po většině areálu, abych to obhlédla, s tím, že po knihách budu pokukovat později, a počkala jsem si na první vyhlédnutý program, kterým byla beseda YA vs. NA na HumbookStagei.
Beseda mě zajímala částečně i proto, že jsem před dvěma týdny obhájila bakalářku, v níž jsem řešila dětskou literaturu oproti YA, tak jsem byla zvědavá na tenhle rozkol. A musím říct, že to byla snad jedna z nejlepších besed, na kterých jsem celkově u Humbooku byla - účinkující podávali logické argumenty, vyhazovali vtipné postřehy, oproti ostatním humboočím besedám se tohle vůbec neneslo na místy interních vtipech, celé to působilo jako pořádná debata, zkrátka mě to bavilo od začátku do konce. Jen je škoda, že stupínek neměli trochu vyvýšený, nešlo na ně vůbec vidět, spíš se jen poslouchalo. Nicméně pár důležitých postřehů jsme si určitě odnesli - i třeba Barešovo rozseknutí, že YA a NA je v podstatě jako vztah mezi Neftlixem a HBO a že párkrát to slovo „prdel" v YA padnout může. Taky se pokřtil Medovník s pepřem od Aleny Adrianet Heinrichové. Pokukovala jsem po něm po celý festival, ale nakonec jsem si ho nevzala, nicméně musím uznat, že ta obálka je velmi, velmi lákavá.

Do dalšího programu bylo času dost, takže jsem využila amfiteátr kolem obřího hrášku, jak to tuším nazvala Sol, a jako správný Čech vybalila řízky z domu. A pak jsem se znovu vydala do útrob vystavovatelů se podívat, co bych si mohla vzít. Našla jsem svou alma mater, u francouzského stánku jsem chvíli obdivovala Kunderu a Oksu Pollock, zastavila jsem se i u němčiny, že bych vzala něco ségře, jenže jsem nerozuměla ani slovu, takže jsem to radši nechala být, a prolistovala pár komiksů a grafických románů u Crwe. A konečně došlo na nákupy. Na Svět knihy jsem jela s tím, že to je „za odměnu" za ty šílené nervy a úspěšné státnice, takže jsem si už předem vyhlédla, co bych chtěla - chvíli jsem marně pátrala po Byli jsme tu vždycky od Filipa Titlbacha, ale nakonec jsem úspěšně našla. Na tuto knihu jsem moc zvědavá; jedná se o sérii rozhovorů s českými queer osobnostmi, od právníků přes teologa až po drag queens. Zatím jsem jí jen zběžně prolistovala a už tak vypadá dobře. Z YA mě nic moc nelákalo, a když jsem zabrousila do dětské sekce, všimla jsem si nově vydaného komiksu W.I.T.C.H., přesně toho, který jsem si jako malá pořád dokolečka půjčovala z knihovny. Přemýšlela jsem, jestli si je vzít... a pak jsem si všimla, co leží o poličku níž. Všechny doposud česky vydané díly komiksové série Jak vycvičit draky, která je inspirovaná stejnojmenným seriálem. No mohla jsem to tam nechat? Ani jsem se nerozmýšlela příliš dlouho, jakmile jsem našla první díl, byla jsem jasná. A když už, tak jsem si je vzala tři. :D Paradoxně z toho mám ještě teď strašnou radost a těším se, až tím zalistuju, protože HTTYD je u mě zkrátka srdcovka.

 

V jednu jsem měla kolizi programů; přemýšlela jsem mezi Yoli srazem a besedou zvanou Romantický obrat ve středu Evropy. Nakonec jsem si řekla, že studium si přece jen odložím až na září, a šla jsem k Euromedii - respektive Luxoru, protože Euromedie letos na SK svůj stánek neměla, u pultu byla možnost koupit si tak z výběru pěti knih. A to je fakt škoda, protože na Yoli besedě se vzápětí křtila novinka Huga Hartmana, která mě docela zaujala, jenže si ji nebylo kde koupit - takže tahle zvýšená pozornost pro knihu pak přišla trochu zbytečná. Nicméně beseda byla fajn, Karolína nás seznámila s novinkami, které Yoli chystá - můžu jmenovat třeba druhý díl Co když jsme to my, pokračování Hry o dědictví nebo i mnou očekávané Felix ever after -, a kromě křtu se také o spoustu knih soutěžilo. Sice luxoří stánek nedisponoval zrovna skvělým výběrem knih, ale u mě to aspoň vynahradil nabídkou studeného pití, toho bylo v tom parnu fakt potřeba (a mangová limonáda byla dobrá :D).

Po besedě jsme na sebe narazily s Míšou a chvíli na veletrhu strávily spolu; Míša mě provedla kolem malých nakladatelů, v nichž se ostatně zase tolik nevyznám. U Lógru jsme ukořistily placky, které jsme tam jako bohemistky prostě nemohly nechat, prošly se sekcí sci-fi a fantasy (ne, tu Dunu jsem si opět nekoupila :'D) a na chvíli opět zakotvily pod stromy u Haly A.

Můj poslední bod programu bylo vyhlášení Hvězdy inkoustu, které vypadalo podstatně důstojněji než vyhlášení CooBoo hledá talent na posledním Humbooku. Nejprve se pokřtila loňská Hvězda inkoustu, Moje cesta do fantazie od Lenky Poláčkové, tudíž se mi jaksi neplánovaně povedlo přifařit se rovnou na tři křty. Sice byly trochu problémy s rozděláním dětského šáňa, ale nakonec to porota zvládla bez sebevětší újmy. A pak se vyhlásil vítěz - v kategorii royal fantasy vyhrál rukopis Kristýny Dostálové a já se už teď na knihu moc těším, z jejího popisu mě velmi zaujala. :)

A jiné náhodné střípky z celého dne? Dala jsem si hnusný nudle, ověřila si, že moravský melouní nanuk je mnohem lepší než ten pražský, zaáchala jsem nad pár kostýmy, v nichž muselo být dotyčným příšerné vedro, a tradičně jsem nesebrala odvahu na to oslovit někoho z blogerů, když jsem si jich všimla (pardon). Sice mě Srdcerváči nenadchli tolik jako zbytek světa, ale lístečková fotostěna nešla vynechat - podobně jako fotostěna PalmKnih, kde jste se mohli vyfotit se spoustou knih a kde bezkonkurenčně vedl fake Jake Gyllenhaal aka Sexy mlékař.
Na závěr vysílám ještě jedno poděkování Ole a Vendy za pozvání. ♥

Po čtyřech letech Svět knihy opět stál za to a už se těším na další rok. Tenhle byl možná poslední, kdy jsem na něj zavítala „jen" jako čtenář, duh. ♥
Byli jste na Světě knihy? Co vás nadchlo, co vás zklamalo? A jaké knihy jste si odvezli? :)