Recenze: Supertajný seznam věcí

Počet stran: 264
Série: volně navazuje na Muffin a čaj
Nakladatelství: Yoli, 2021
Hodnocení Goodreads: 4.00 (z 71 hodnocení)

Anotace:

Od autora young adult bestselleru Muffin a čaj. Luka je šestnáctiletý kluk, který rád chodí na slackline, poflakuje se s kamarády a dobírá si svoje dvojče Naďu. Aspoň tomu tak bylo donedávna, než se Naďa vážně zranila na skateboardu. Teď je upoutaná na lůžko a na bráchovy blbé vtípky nemá ani trochu náladu. Luka ví, že se Naďa trápí. Kvůli zraněné ruce už nemůže hrát na klavír, který pro ni znamenal všechno. Moc rád by sestře nějak pomohl, ale pravdou je, že v poslední době se trochu odcizili. Zvlášť po tom, co začal Luka před pár lety procházet tranzicí. Jak Luku trápí výčitky, vzpomene si na hru, kterou s Naďou hráli jako malí. Sepsali si tehdy seznam věcí, kterých by rádi docílili v příštích deseti letech. Něco jako „bucket list“, tedy jeho dětinštější a praštěnější verzi. Přidali k němu i dětskou kletbu – pokud ho nesplní, něco zlého se stane. Jenže Luka se tehdy s Naďou hloupě pohádal, a tak tu kletbu na poslední chvíli změnil. Napsal tam, že se něco zlého stane Nadě. Seznam pak zakopali na zahradě a Luka by si na něj býval dávno nevzpomněl. Ve světle nedávných události si však vezme do hlavy, že Nadina nehoda je jeho vina, a rozhodne se seznam splnit. S malou pomocí několika věrných kamarádů, Daniela, Kita a jejich roztomilého štěněte Lumpa..

Pamatuju to haló, které se zvedlo kolem vydání Muffinu a čaje. Nejspíš první česká moderní YA LGBTQ+ kniha. O čtyři roky později jsme se bohužel nikam moc neposunuli. Theo Addair ovšem v říjnu vydal svou další knihu z téhož světa, v němž jsme se pohybovali v jeho prvotině, a konečně přináší do tohoto žánru milé osvěžení.

I když byla většina lidí v pohodě, stejně jim trvalo, než si zvykli považovat ho za kluka. Samostatnou skupinu pak tvořili ti, kteří měli spoustu zvídavých otázek. Věděl, že to vesměs nemyslí špatně, ale sakra, copak nedokázali pochopit, že jim nedluží žádná vysvětlení?

Lukova sestra Naďa je po těžkém úrazu a nemůže se skoro hnout. Největším problémem je v tomto případě psychický blok, který Naďa ne a ne překonat. Luca se však také trápí - když byli s Naďou malí, napsali totiž seznam věcí, které musí do určité doby udělat, a pokud je neudělají, tak se jim stane něco zlého. Luca to potom ve vzteku přepsal, že se něco zlého stane Nadě. Takže si teď její nehodu tak trochu vyčítá. Už neví, jak sestře pomoct - a tak se upne k myšlence, že pokud splní všechny úkoly svého šestiletého já, něco to změní. Jenže ideály šestiletého dítěte jsou trochu komplikovanější, než se může zdát.

Že to zní šíleně? Ono to tak trochu šílené je. Luca totiž udělá cokoli, aby se jeho sestře konečně ulevilo, ačkoli jeho někdejší přání leckdy nemohla být horší. Postavit hrad z lega nebo někomu říct hezky od plic, co si o něm myslí, asi bude lehké, zato stát se slavným nebo políbit kluka, kterého naposled viděli v šesti letech? Vypadá to, že pomoc přijde vhod, ať už by se mělo jednat o jeho nejlepšího kamaráda Dominika, nebo nám známé Daniela a Kita.

Když jsem knihu otevřela, nemohla jsem si pomoct - tohle vůbec nevypadalo jako kniha od Thea Addaira. Vůbec. Nakonec v tom byl autorův styl přeci jen znatelný, ale přesto - posun v psaní tu je dost markantně znát. Pokud vám přišlo, že se Daniel a Kit v Muffinu vyjadřují na svůj věk nějak moc vzletně, že to je na šestnáctileté kluky příliš metaforické a zkrátka málo puberťácké, tak něco takového tu vůbec nehrozí. Luca je šestnáctiletý kluk každým coulem. Hrdinové užívají mluvu dnešní mládeže v plné kráse, až jsem se nad některými výrazy kolikrát zaradovala. V tomto to působí mnohem, mnohem autentičtěji.

Přesto jsem si však nemohla pomoct a ptala se, kdy se tedy co odehrává? Lukův slovník i fikční svět, v němž se pohybuje, evokoval současnost; v tom případě se Muffin a čaj odehrál před deseti lety. Naopak jsem u něj počítala s první variantou, takže uvidíme, jak to přehodnotím, až se k tomu znovu vrátím. Také mě trochu zamrzely lehce nucené odkazy na popkulturu - samozřejmě, pokud se jedná o contemporary, nelze se tomu vyhnout, právě i to dodává hrdinům jistou autentičnost, ostatně my se v šestnácti taky se spolužáky bavili skoro jen o našich oblíbených filmech nebo hudebnících. Cením si, když se toho autoři nebojí, ale bohužel zde to místy působilo trochu nuceně, jak jsem už zmínila - určitě to šlo vyřešit lépe než stylem „najednou si vzpomněl na svou nejoblíbenější knihu" s následným popisem scény, která neznalým nic moc neřekne.

Supertajný seznam věcí je spojován s jednou také dosud příliš neprobádanou oblastí v české YA literatuře - transgender. Ačkoli skutečnost, že se Luca narodil jako holka, nehraje prim, zůstává to důležitou složkou příběhu v mnoha ohledech. Osobně by mi nevadil trochu větší náhled, ale chápu, že o to této knize nešlo; co se dalo, to předala, rozhodně představuje spoustu věcí, o nichž se ví málo nebo vůbec. Zde je třeba zmínit také autorovu předmluvu, kde stručně vysvětluje, jak s tím nakládá a co je třeba či netřeba čekat, to je za mě taky skvělý krok. Každopádně, co chci říct - není to takový ten tradiční LGBTQ+ román, kde hlavní hrdina dojde k objevení své identity, projde si coming outem, naváže vztah a je to. Tady se to zkrátka bere jako prachsprostá součást života, a o tom to vlastně je. Supertajný seznam věcí ukazuje Lukův život, jeho dospívání, které probíhá jako každé jiné, jisté dobrodružství a různé patálie, jen je k tomu ta jedna složka navíc. A v tom to bylo báječné.

Co mi ovšem přišlo taky skvělé, byl fakt, že Luku totiž moc dobře známe, ale mně to z anotace nedošlo a heuréka moment přišel až v okamžiku, kdy jsem začala číst. Supertajný seznam věcí se odehrává ve stejném univerzu, v němž jsme se pohybovali v Muffinu, a jak už jsem zmínila, objeví se tu známé postavy - Daniel, Kit, Magda a ostatní, jen o deset let starší. Trochu mě mrzí, že Kit a Dani nedostali víc prostoru, že se s nimi i přes jejich výskyt zacházelo jako s dost epizodními postavami a že jejich dějová linka mohla být trochu víc rozpracovaná. Stejně tak mi přišlo, že některé Lukovy eskapády byly vyřešené až příliš rychle, ale je pravda, že se to tu aspoň nevleče a pořád je něco v pohybu. Zřejmě si dovedete představit, jak jste o sobě snili jako malé děti, co? Jeden větší bizár tu tak střídá druhý a jako milé čtivo to tak funguje perfektně.
Jenom se tedy přiznám, že obálka je za mě tedy veliké ne. Jasně, nesoudíme knihu podle obalu, ale tahle kniha si tedy zasloužila mnohem lepší.

„V angličtině je they úplně běžný. Jako pro nebinární lidi, myslim. A když se to bude používat česky, tak to třeba řív nebo pozdějc bude běžný taky."

Co říct závěrem? Pokud vás baví knihy Thea Addaira, tahle vás nezklame. Pokud vás nebaví, tak třeba právě tahle bude. Je to milé, vtipné, svou pointu to má a umím si představit, že se k tomu v budoucnu ráda vrátím. :)
Četli jste nějakou českou knihu, která by se zabývala transgender tematikou? Nebo pro mě máte doporučení i z cizojazyčných vod? :)

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji e-shopu MegaKnihy!

Supertajný seznam věcí si můžete koupit tady.