Svět fantasy je zkrátka můj, líbí se mi jeho neomezené možnosti | Rozhovor s Petrou Kvasničkovou

Máte rádi české fantasy? Našich autorů není na trhu nikdy dost, zvlášť co se týče young adult fantasy. Na Pointě právě běží předprodej Vábení měsíce od Petry Kvasničkové, románu, který v rámci jmenovaného žánru slibuje nejen dobrodružství s vlkodlaky. Pojďme si tedy knihu trochu přiblížit rozhovorem s autorkou. :)

Začnu otázkou, která většinou míří na všechny autory. Kdy jste vůbec začala psát? Co vás k tomu táhlo?

Už na základní škole jsem vyhrála slohovou soutěž. Psaní mě bavilo tak nějak vždycky a navíc - miluji knihy. Mám velmi bujnou fantasii a denně mě napadá spousta příběhů, které by vydaly na celou knihu. To, že jsem začala psát, byla spíš vnitřní potřeba. Potřebovala jsem všechny ty myšlenky a příběhy ze sebe dostat ven.

Na Pointě si teď můžeme koupit vaši prvotinu Vábení měsíce. Můžete nám trochu přiblížit, co jako čtenáři můžeme od díla očekávat?

Ve Vábení měsíce jsem se snažila zaměřit na pocity. Na začátku knihy Sára přijde o vše. Celý její život se zhroutí jako domeček z karet a ona padá na dno. Čtenáři se tak mohou dočíst, jak se pomalu z toho dna zvedá a hledá nový smysl života. Když se jí to konečně podaří, osud jí zasadí další rány, s kterými se musí vypořádat. Podle betačtenářky Jany Osičkové je kniha velmi čtivá a napínavá. Takže můžete očekávat napětí. :)

Pamatujete si na okamžik, kdy vás napadlo napsat právě tento příběh?

Tento příběh si prošel opravdu velkými změnami. Věděla jsem, že chci psát, a měla jistou představu, o čem by to mělo být. Ale nevěděla jsem, jak to celé pojmout. Young Adult literatura mi byla v té době neznámou, až do chvíle, kdy se mi do rukou dostala slavná sága od Stephenie Meyer. Její styl psaní mě natolik uchvátil, že se mi Stmívání stalo velkou inspirací.

Proč zrovna fantasy žánr? Cítíte se „svá" i v jiných žánrových škatulkách?

To záleží na nápadu a inspiraci. Myslím, že bych se zvládla ponořit i do jiného literárního žánru, ale svět fantasy je zkrátka můj... Líbí se mi jeho neomezené možnosti. Je to takový můj útěk z reality.

Vlkodlaci si prošli svou érou a teď se v knihách zase tak často neobjevují. Máte nějaký určitý důvod, proč jste zvolila právě je?

Miluji vlky. Jsou překrásní a v mytologii mají své místo. Proto nevěřím, že jejich éra vůbec kdy skončí. Svět fantasy je v mnohém pevně spjat s mýty a legendami celého světa a právě vlkodlaci jsou jeho nedílnou součástí.

Příběhy vždycky projdou nesčetnými úpravami a nejinak je tomu jistě i v případě Vábení měsíce. Vyskytovalo se v knize původně něco, čeho se už jako čtenáři nedočkáme?

Samozřejmě. Jediné, co má tento příběh společného s původní myšlenkou, jsou jména hlavních postav a vlkodlaci. :) Ale příběh o tajemné vesnici ukryté za kouzelnou bránou, v níž všichni létají a mají domy postavené vysoko v korunách stromů, zanikl v momentě, kdy se mi podařilo nenávratně vymazat celých osmdesát stran rukopisu. Od té doby si vše ukládám hned dvakrát - někdy i třikrát.
Poslední velkou úpravou si příběh prošel teprve nedávno. Na základě poznatků a rad redaktora z nakladatelství Fragment, kam jsem svůj rukopis posílala k posouzení, jsem rapidně pozměnila tok děje a vyřadila několik vedlejších scén. Musím říci, že to knize velmi pomohlo. A nejen knize, i já se díky těmto změnám naučila, jak se správně tvoří děj.

U autorů je častá stylizace do svých postav. Je vám hlavní hrdinka Sára podobná?

V něčem určitě. To asi každá z postav, protože si při psaní představuji, jak bych na danou situaci reagovala já.

Prosadit se v českém rybníčku není zrovna lehké. Proč jste zvolila právě cestu skrze Pointu?

Celý rok jsem posílala svůj rukopis do různých nakladatelství a pokaždé čekala dva až tři měsíce na odpověď, která ve většině případů vůbec nedorazila. Česká nakladatelství jsou zahlcená rukopisy od stávajících i začínajících autorů, proto upoutat jejich pozornost není zrovna jednoduché. Přiznám se, že už jsem přemítala nad možností odpadkového koše Ale pak mi odpověděl Vojtěch Záleský z Fragmentu. Konečně někdo, kdo četl můj rukopis a ujistil mě, že mám v psaní pokračovat. Kromě rad o tom, jak se tvoří děj, mi dodal naději a inspiraci. To on mě odkázal na Pointu.

Máte i teď něco rozepsaného, na co bychom se mohli těšit?

Psaní je mou vášní a moc ráda bych v něm pokračovala. Mám v hlavě spoustu příběhů, napsala jsem krátkou fantasy povídku, mám rozepsaný další román z žánru science fiction a fantasy novelu. Jediné, co mi schází, je čas.

K závěru opět obecnější otázky; odkud čerpáte inspiraci?

Většinou z knih. Když mi dojdou myšlenky a inspirace, znamená to, že nastal čas na pořízení nové knihy. :) Při psaní se nechávám inspirovat tichou hudbou (skladby se liší podle nálady a podle toho, co zrovna píšu). A jindy je to třeba pěkný film.
Musím se ale přiznat, že za každým příběhem, který mě napadl, byl vždycky sen.

Máte nějaké autorské vzory? Koho ráda čtete?

Jak už jsem několikrát zmínila, mou nejoblíbenější autorkou je Stephenie Meyer. Ale také ráda čtu knihy Richelle Mead, kterou velmi obdivuji za její výkony. Je až neuvěřitelné, kolik knih dokáže tato spisovatelka napsat za jediný rok.

Je něco, co byste vzkázala dalším autorům, kteří touží jednou vydat knihu?

Obrňte se trpělivostí. Stokrát jsem četla na internetu, jak dlouho může trvat, než si vás nějaké nakladatelství vůbec všimne, a jak náročné je prorazit s knihou až na pulty obchodů. A přesto jsem si nedovedla představit, jaké to doopravdy je.
A hlavně - nevzdávejte se. Na rukopisu je neustále možné něco zdokonalovat, stačí jen najít někoho, kdo vám poradí co. Proto se nebraňte kritice, i když se vám třeba moc nelíbí. Mně kritika poskytla jiný úhel pohledu, potřebnou dávku inspirace a novou motivaci.

Autorce moc děkuji za rozhovor! A pokud si chcete Vábení měsíce objednat a podpořit tak jeho vydání, můžete tak učinit pod tímto odkazem :)

Zdroj fotek: Pointa, Facebook Vábení měsíce