Recenze: Křišťálový meč | Mare je cennější než ostatní

Počet stran: 416
Série: Rudá královna, 2
Překlad: Alžběta Kalinová
Nakladatelství: CooBoo, 2016
Originální název: Glass Sword
Hodnocení Goodreads: 3.93 (z 120 841 hodnocení)
Anotace:

Krev Mare Barrowové je rudá jako většiny obyčejných lidí. Má ale nadpřirozené schopnosti jako Stříbrná, dovede ovládat blesky, což je zbraň, kterou chce královský dvůr získat pod svou kontrolu. Sice ji obvinili, že to vše jen předstírá a je prachsprostá podvodnice, ale jí se podaří uprchnout od Mavena, prince a přítele, který ji zradil. A Mare zjistí něco vskutku překvapivého – není jediná Rudá, kdo má podobné schopnosti.

Pronásledovaná Mavenem, z nějž se nyní stal pomstychtivý král, vyráží pátrat po rudostříbrných bojovnících, aby je vyzvala k souboji s jejich utlačovateli. Ale nehrozí snad Mare nebezpečí, že se z ní stane přesně taková zrůda, které se pokouší porazit? Nezlomí ji váha životů, jež je nutné položit ve jménu revoluce?

Už to jsou tři roky, co jsem četla Rudou královnu, která mě dostala do kolen. Svět, který Victoria Aveyard vytvořila, mi prostě učaroval a naáchala jsem se nad tím dost. K pokračování jsem se bůhvíproč dostala až teď. Věděla jsem, že jde o drastický pokles, že se to většině čtenářů nelíbilo. Tak co na to říkám já?

„Obvykle na lidi neječím."
„Máš pravdu. Rovnou je zabíjíš."

Mínus pro ty, co čekali stejně dlouho jako já; kniha začíná přesně tam, kde končí jednička. Žádná časová prodleva, rovnou útěk toho dne, kterým končila Rudá královna. Autorka se nenamáhala nic dovysvětlit, což samozřejmě chápu, ale čím dál víc si cením těch autorů, kteří v dalších a dalších dílech nějak okrajem zmíní, co se stalo v předcházející knize. Má to svůj účel a ten mi tady fakt chyběl.

Každopádně, Mare to má teď pěkně těžké. Už nikomu nedokáže věřit, ne po tom, co se stalo, i když by chtěla. S Farley, Shadem, Kilornem a Calem mají jasný úkol - zachránit novokrevné, aby je nedostal Maven. Jenže když není důvěra, spolupráce jde taky těžko. Čas ovšem neúprosně tiká.

Kostra příběhu banální, ale dost dobrá na to, aby se dala propracovat. Ano, bylo to méně akční jak jednička, ale to byl ten nejmenší problém, se kterým jsem se tu setkala. Překvapivá odhalení tu jsou, stejně jako určitá dávka akce a napětí. To Aveyard popsat umí, to se jí musí nechat. Křišťálový meč má ale jeden podstatný problém. Mare. Což je trochu špatně, vzhledem k tomu, že to je hlavní hrdinka.

Mare Barrow stihla během prvních deseti stran asi desetkrát zdůraznit, že je příliš cenná, že je cennější než ostatní, aby ji obětovali. Co, prosím? Ve většině YA dystopií tohoto rázu se spíš setkávám s hrdiny, kteří by se do nebezpečí vrhli po hlavě, kdyby tím někoho zachránili. Vlastně skoro všichni. Naopak je jejich blízcí musí pořád hlídat, aby se tak nestalo. Ale tady to je přesně naopak. Všichni ví, jak by se svět zlepšil, kdyby Mare udělala, co má. Po tom, co provedla, jak si to taky celou knihu hezky vyčítá, by si to přinejmenším zasloužila. Ale ona je přece cennější než ostatní.

Mare byla naštěstí jedinou postavou, která mi lezla krkem. Setkáme se se spoustou nových hrdinů, kteří jsou skvělí a všichni by si mohli post hlavního hrdiny užít víc jak ta blýskající holčička. Cal mě sice štval, to ano, ale pořád míň než Mare. A když už jsem u těch dvou; nějak jsem si nevšimla, že by se tu rozvíjela romantická linka. Mare mu nevěří, Cal nevěří jí, vlastně celou dobu hlavní hrdinka zdůrazňuje, že s ním spolupracují, protože musí, protože je Cal skvělou zbraní. Ale pak najednou hups, a Mare to bere, že spolu snad jsou. Tak takhle vztahy fakt nefungují.

Děj byl napínavý, to ano, ale občas se tam vyskytly ty opravdu wtf momenty, které tu prostě být nemají. Nechci spoilerovat, ale ta jedna scéna mě fakt srazila do kolen. Stane se něco takového a oni to neřeší? Ale tíživou atmosféru autorka vystihla dobře. Jak se žije ve světě, kde prostě nemůžete nikomu věřit ani nos mezi ušima?
Victoria Aveyard má vypravěčský talent. Zřejmě proto jsem tu knihu dočetla. Umí čtenáře navnadit, aby chtěli vědět, jak to bude dál, jen ten styl, kterým to je podané... Už mi bylo řečeno, že trojka je na tom ještě hůř, tak nevím. Fakt, že mě to občas bavilo a že ta akce na konci byla opravdu povedená, to vytáhl na tři hvězdičky, ale řeknu vám, ten konec je zatraceně předvídatelný. Vlastně jsem si už od poloviny knížky říkala, že to tak stejně skončí, protože o čem jiném by pak autorka psala v dalším díle? A co se té originality týče, Mare se uboze snaží napodobovat Katniss, ale nejde jí to. Fakt ne.

Blesk nemá slitování.

Kdo mě špehuje na Instagramu, mohl si taky všimnout úžasných překladatelských perel, které jsem v tomto veledíle objevila. Jedno aby jste a třikrát bratrovo nebo Calovo "obětí". Nemluvě o nespočtu chybějících čárek. O tom se ale rozmluvím v dalším připravovaném článku.

Negativní recenze se vždycky píšou líp než pozitivní, chjo. Celkově vzato mám poměrně rozporuplné pocity; občas mě to bavilo, občas jsem fakt koulela očima. Jak jsem už říkala, příběh jako takový by to byl dobrý, nebýt Mare. Pořád přemýšlím, jestli má cenu jít do pokračování, ať už kvůli ději, nebo kvůli překladu.

Dočkali jsem se u druhého dílu Rudé královny taky zklamání, nebo jste jedni z mála, které to opravdu bavilo? :)