Recenze: Mrazivý oheň | Svět Tryllů z jiného pohledu

Počet stran: 271
Série: Kroniky Kaninu, 1
Překlad: Jana Jašová
Nakladatelství: CooBoo, 2016
Originální název: Frostfire
Hodnocení Goodreads: 3.85 (z 10 057 hodnocení)
Anotace:

Ukryté hluboko v srdci sněhem pokryté divočiny leží tajné království Kaninů – magická říše stejnou měrou krásná jako zrádná...

Bryn Avenová mezi Kaniny nikdy tak úplně nezapadala. Díky svým blond vlasům a modrým očím se vždy cítila jako outsider – s nečistou krví neschopná si získat respekt a postavení. Ale je odhodlaná prokázat svou loajalitu království, které miluje.

Jejím snem je stát se členkou elitní královské gardy a nic jí nesmí stát v cestě… ani city, které chová ke svému šéfovi, Ridleymu Dresdenovi. Jakýkoli vztah mezi nimi je naprosto vyloučený, ale Bryn si nemůže pomoct. A začíná mít pocit, že i on k ní něco cítí. 

Mezitím na království někdo zaútočí – to prověří Bryninu sílu jako nikdy předtím. Konečně má příležitost konfrontovat Konstantina Blacka, zrádce, který se před pěti lety pokusil zavraždit krále. Jen Bryn ho může zastavit, ale riskne vše, jen aby ochránila království, které ji není ochotno přijmout takovou, jaká ve skutečnosti je?

Amanda Hocking je známá hlavně díky svým Tryllům. Ty u nás vydal Fantom Print a já si na ně dlouho dělala zálusk, ale nelíbilo se mi to tak, jak jsem chtěla. Stejně jsem autorce věřila a pustila se do dalšího příběhu z tohoto fantasy světa. A rovnou říkám, že u mě maximálně zabodovala.

Opouštíme Trylly a vydáváme se do dalšího kmene, nesoucí název Kanin, kteří si na čistotu krve potrpí snad ještě víc. Nejenže měníme kmen, ale dokonce i prostředí - hlavní hrdinka, Bryn Aven, rozhodně není podvrženec. Naopak je jedna z nejlepších stopařek. Jejím největším snem je dostat se do elitní gardy Högdragen - a zabít skorovraha jejího otce, kaninského zrádce a jejího dřívějšího idola Konstantina Blacka.
Zápletka jak vyšitá. Protože Tryllové se mi líbili, i když ne tak moc, doufala jsem, že mi autorka ukáže něco lepšího. A víte co? Skutečně se jí to povedlo.

„Proto jsem se oblékla vhodně, na rozdíl od tebe. Co řekne král Skojarů, až tě tady uvidí pobíhat takhle nastrojenou?"
„Protože je gentleman, předpokládám, že řekne dobrý den."

Samotná Bryn je asi nejhorší postavou. (Když nepočítám Finna, samozřejmě.) Naprosto chápu její motivy i autorčin záměr, protože nikdo není dokonalý a nějak se chovat musela, když si něco usmyslela, ale to, co většinou předváděla, mi vařilo krev. Fakt jsem měla chuť s ní pořádně třísknout o zeď. Měla světlé chvilky, kdy jsem improvizovaně luskla prsty s tím, že takhle si ji představuju, ale většinu knihy mě prostě neskutečně vytáčela. A stejně jsem s ní soucítila, hm.
Bryninou láskou neláskou je její nadřízený Ridley. A to už byla postava k zamyšlení - nebo jsem doufala. Každopádně jsem neměla chuť z něj vymlátit duši, to snad ani jedinkrát, ale stejně si říkám, že toho mohlo být víc. Ridleyho vtípkům ale nejde se nesmát a jeho přestřelky s Bryn jsou prostě famózní.
Ovšem koho autorka pěkně vyšperkovala a kde jsem áchala, byl hlavní záporák. Konstantin Black. (Normálně jsem se sžila i s tím fakt nezáporáckým jménem.) Od začátku to byl jasnej favorit a i když si Bryn celou dobu přiznávala city k Ridleymu, pořád jsem doufala, že se tam objeví gardista. Ta postava tam zas tolik prostoru nemá, ale neustále se o něm mluví a dohaduje - a když už tam je, tak je to něco. Jestli něco Hocking umí, tak záporáky.
A něco, co jsem totálně nečekala - autorka sem zakomponovala i předchozí sérii. Jakože pořádně. Myslela jsem, že když to jsou všichni trollové, třeba padne zmínka o kmeni Tryllů a tak, ale tam se fakt řešilo zabití krále Vitry, Bryn si pokecala s Finnem a dokonce i s Tovem! To jsem fakt přemýšlela, jestli té autorce nenapíšu děkovný dopis. Protože Konstantin a Tove v jedný knížce je moc i na mě. Mile mě to překvapilo, líbí se mi, když autoři propojí svoje série. A zvlášť s postavami, které miluju.

„Ten muž zemřel ve chvíli, kdy se zamiloval." Naléhavě mi hleděl do očí. „Ale pro lásku se klidně zabiju znova."

Kvůli své zkušenosti s Trylly, kteří se mi nečetli zrovna hladce, jsem se obávala i Kaninců, ale to šlo daleko líp. Přečetla jsem to jedním dechem, že jsem k tomu doslova s názvem knížky přimrzla. S Trylly jsem si jistá nebyla, ale s Kaninci jsem rozhodně. Autorka ke všemu přihodila tak perfektní konec, že to vlastně vůbec neskončilo a já už teď čekám na vydání druhého dílu. Abych tedy shrnula děj, jde to tu jak po másle, nechybí pořádná dávka akce, až jsem nad tím sama zírala už na začátku knížky, a o přestřelcích mezi Ridleym a Bryn jsem se zmiňovala. Párkrát jsem se skutečně zasmála i nahlas.
Překvapil mě překlad. Co vím, tak i předchozí Trylly překládala paní Jašová a tam byli markýzové a markýzy, ale tady se nechal markis a marksina. Původně jsem myslela, že to je kaninská specialita, ale když se objevil "markis Tove", trochu mi to vrtalo hlavou. A stejně se nemůžu rozhodnout, co zní líp.
Amanda Hocking si tímto u mě neskutečně polepšila. Vážně jsem váhala nad hodnocením pěti hvězdiček nebo aspoň čtyř a půl, ale na to mi chybělo pár věcí. Čtyři jsou podle mě akorát, když to nebudeme srovnávat s tím, že jen o hvězdičku míň beru průměr. Tohle byl fakt nadprůměr.

Z Mrazivého ohně mám tedy celkově velmi dobré pocity a kdo pátrá po akční fantasy, sáhněte po téhle knížce. Navíc se na to strašně dobře kouká, jak na obálku, tak grafické zpracování uvnitř.

Uchvátil tady někoho Konstantin tak, jak mě? :D A taky se vám líbilo přidání Tryllů? :)