Recenze: Půlnoční koruna

Počet stran: 400
Série: Skleněný trůn, 2
Překlad: Ivana Svobodová
Nakladatelství: CooBoo, 2016
Originální název: Crown of Midnight
Hodnocení Goodreads: 4.5 (z 157 890 hodnocení)
Anotace:

Celaena se stala královou bojovnicí a má za úkol pro něj dělat tu nejšpinavější práci. Ovšem sama dobře vím, že král je mimořádně krutý a jeho chování ovládá tajemné zlo. Proto se snaží odhalit jeho tajemství, ale přitom mu nezavdat příčinu, aby ji podezíral. Rozehrává tak smrtelně nebezpečnou hru, v níž jde nejen o její život, ale i o život všech jejích přátel. A jedné noci se stane to, čeho se nejvíce obávala a co její živit rozmetá na kousky.

Skleněný trůn se krátce po vydání vyšoupl na nejoblíbenější YA série. Po přečtení prvního dílu jsem se na stranu příznivců přidala i já a teď, když mám za sebou i druhý díl, zastávám názor většiny: Jak budu hodnotit další díly, jestli ta kvalita bude pořád stoupat?

Celaena Sardothien se stala královou bojovnicí. Pár let vražd pro něj a bude svobodná. Jenže přátelé se k ní otáčí zády za to, jak oddaně plní královy rozkazy. Ke všemu má Celaena stále podezření na krále, že má něco s magií, a princezna Nehemia není zrovna sdílná, co se Sudby týče. A pak je tu Dorian a Chaol.

Když jsem dočetla jedničku, zůstala jsem zírat do zdi naprosto uchvácená a rozpolcená mezi Chaolem a Dorianem. Už dlouho se mi nestalo, abych nevěděla, komu v tom milostném trojúhelníku fandím. A co hůř, nevyřešilo to ani pokračování. Když už se tam něco začlo dít a říkala jsem si, že bych se s tím takhle mohla sžít, bum, přijde si ten druhý. Drahá Maas, dáváš mým shippovacím instinktům pekelně zabrat!

Spousta sérií ztrácí na kvalitě, čím víc knih do nich autoři píší, ale jsem si jistá, že Skleněný trůn ten případ rozhodně není. Chval bylo všude dost, takže jsem se nijak nebála, a skutečně mi autorka znovu vyrazila dech. Tak nějak si říkám, na co se mám připravit do dalších dílů...

Celaena Sardothien je postrachem pro všechny v Adarlanu. V jedničce si všichni stěžovali, jak strašně řeší cokoli, jen ne zabíjení, a nevím, jestli si z toho autorka vzala ponaučení, ale té vražedné stránky Celaeny se dočkáme v plném podání. Občas jsem sama nevěřícně zírala, co se tam zrovna stalo, a kolikrát i byla ráda, že jsem si svačinu snědla ještě předtím. Adarlanský zabiják se jí neříká jen tak pro nic za nic... Ani v předchozím díle jsem s ní neměla problémy, což zůstává. Jsou situace, kdy bych ji ráda přetáhla pánvičkou, ale je jich tak málo, že se to v porovnání s ostatními věcmi samo smaže. Jsem ráda, že zrovna ona je hlavní hrdinkou.

Ani korunní princ Dorian Havilliard to nemá lehké. Ačkoli moje sympatie celou knihu držel Chaol, ve chvílích, kdy se ukázal princ, tíhla jsem i k němu. Dorian je tak dokonalá postava, že by mě zajímalo, jak dlouho autorce trvalo ho vytvořit. Má všechny stránky, černé, bílé, černobílé, a části kapitol z jeho pohledu se četly jedna báseň.

No, někoho jsem musela napsat prvního, tak teď je na řadě kapitán stráží Chaol Westfall. Jak jsem již zmínila, celou knihu jsem mu bezmezně fandila, ačkoli to často kolísalo s Dorianem, a kolikrát jsem neměla chuť profackovat jeho, jako spíš autorku, co to s ním jako dělá. Všichni tři výše zmínění, co se dají označit za hlavní hrdiny, jsou tak perfektně vypsaní, že byste ani nepotřebovali jejich jména. Srdce mi klesalo u každého a pro všechny bych dýchala.

A ačkoli se pro postavy jako je Nehemia nebo Archer nedostalo té cti mít vlastní část kapitoly, zasloužili by si to. Jen tak čistě ze zvědavosti, co by jim autorka udělala v hlavě.

Jsou věci, které uslyšíme ušima, ale jiné zaslechne jen tvé srdce.

Ano, budu se pořád opakovat a srovnávat to s jedničkou, ale ono to asi jinak nepůjde - vůbec to za ní nepokulhává, spíš to jede po horské dráze rovnou nahoru. (Heh.) Děj tak dramaticky graduje, že budete zběsile otáčet stránky, zda jsou vaše teorie pravdivé, těžce se budete držet pravidla nedívat se na konec a hlavně to nezavřete. Prostě to nejde, věřte mi to. Maas má tak skvělý styl psaní, že mám hned chuť vrhnout se na její další knihy.

Těch teorií, jak říkám, se vyskytne vskutku plno. Autorka nezahálí a tvoří jich několik, nejspíš pro zmatení čtenáře. Mrzí mě, že na ten největší plot-twist jsem přišla už za půlkou a potvrdili mi ho už na konci, ale zas to vynahrazuje ten zbytek, nad kterým jsem doslova valila bulvy. Nečekaných zvratů a vyvracování spekulací tu je víc než dost.

Taky tak milujete obálky téhle série? Áchala jsem už nad tou první, ale téhle se to zdaleka nevyrovná. Prostě zbožňuju, jak je na přední stránce Celaena bojovnice a na druhé v šatech :3 A zezadu to je tak božsky červené! (Ostatně jsem se už dost vyjadřovala v unboxingu.) Tahle knížka navíc rozhodně na skladě dlouho neležela, protože voní naprosto luxusně, že jsem k ní během čtení pořád čichala. Ségra se mě už ptala, co mi je.

Nevychvaluju to tu zbytečně. Skleněný trůn rozhodně stojí za pozornost. Neváhám nad hodnocením pět hvězdiček.

Máte taky problémy s milostným trojúhelníkem? Co určité plot-twisty? :)

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji e-shopu MegaKnihy!

Knížku si můžete koupit zde.