Recenze: Zmizelé dívky | Jedna sestra hledá druhou

Počet stran: 344
Série: ---
Překlad: Romana Bičíková
Nakladatelství: CooBoo, 2015
Originální název: Vanishing Girls
Hodnocení Goodreads: 3.61 (z 14 247 hodnocení)
Anotace:

Dara a Nick bývaly nerozlučné, ale to bylo předtím – před tím, než Dara políbila Parkera, nejlepšího kamaráda Nick, a před tou nehodou, po které zůstala Dařina krásná tvář zjizvená. Od té doby se sestry naprosto odcizily a nemluví spolu. 

Nick se sice rozhodne, že vše, co ztratila, získá zpět, ale Dara už má jiné plány. A když o svých narozeninách Dara zmizí, Nick si zpočátku myslí, že je to nějaká hra, že se Dara zase předvádí. Ale zmizela i jiná dívka, devítiletá Madeline Snowová, a Nick je čím dál víc přesvědčená, že ta dvě zmizení spolu souvisí. A teď musí najít svoji sestru dřív, než bude pozdě.

Lauren Oliverová ve svém nejnovějším románu vytvořila svět ztrát a podezírání, v němž obě sestry hledají nejen jedna druhou, ale i samy sebe.

Lauren Oliver už mezi českými knihomoly patří k těm známějším autorům. CooBoo vydalo většinu jejích knih, mezi něž se řadí například série Delirium, Panika nebo Chvíle před koncem. Poslední vydanou jsou Zmizelé dívky, které se mi podařilo vyhrát, takže jsem se do nich s chutí pustila.
A co na to říkám?



No... jsem zmatená.
Dostáváme se do rodiny Warrenových. Nicole a Dara jsou sestry, které dělí jenom rok, a výborně si spolu vycházejí. Nick je poslušnou starší sestrou, Dara je spíše učebnicový příklad malého ďábla. Jenže pak nabourají, Daře se zničí obličej a dává vinu na svou starší sestru. Nick ale chce, aby všechno bylo zase jako dřív... je to možné?

Abych pravdu řekla - napsala -, vůbec jsem si nebyla jistá, do čeho jdu. Po prvních pár řádcích mi došlo, že to půjde dost o psychický stav obou hlavních hrdinek. Knihy Lauren Oliver mají spád a čte se to jedna báseň a myslela jsem si, že už ji znám, ale stejně mě tím koncem dovedla překvapit.


Sžít se s hlavní hrdinkou Nicole, přezdívanou spíše Nick, mi nedělalo problém - obě dvě jsme starší sestry, zodpovědné za vylomeniny toho malýho andílka. Občas mi četla z duše, ale jinak to byla typická američanka. Což o to, číst se to s ní dalo.
Horší pasáže pak byly s její sestrou Darou, kterou jsem naopak už od začátku ráda neměla. Že se v každé knize musí objevit někdo jejího typu? Neseděla mi tam, chovala se hrozně divně. Ne.
Důležitou postavou je i kamarád obou sester John Parker, kterému se říká jenom po příjmení. S Darou měl románek, s Nick jsou odmala nejlepší přátelé. Nehoda všechno trochu zkomplikovala. Řekla bych, že to byl takový neutrál, občas se mi zachtělo ho praštit po hlavě, ale jindy byl fajn. Po většinu času.

Jak jsem tedy řekla, má to spád, děj ubíhá rychle. Autorka má čtivý styl, když už tu knihu otevřete, bude problém ji zase zavřít. Navíc každá kapitola jen nabudí k tomu, abyste ještě četli dál a konečně tomu všemu přišli na kloub, jelikož nejde jenom o sesterské dohadování, ale také o malou detektivku, kdy zmizí malá Madeline a vše je to hrozně zašmodrchané...

Ten konec, jen ten konec. Neřekla bych, že se mi nelíbil, jen... fajn, možná se mi nelíbil. Jednou už jsem ho četla, kdyby někdo chtěl spoiler, byla to kniha Ostrov lhářů, a ani tenkrát jsem z toho zrovna neskákala radostí do vzduchu. Tady mi to trochu kazilo celkový dojem z knihy, představit si, že platí jenom určitá část... ne, nebudu zacházet do detailů, buďte pěkně napnutí. :)
Jinak je kniha taky naplněna fotkami, které četbu jedině zpříjemní, a beztak by mě zajímalo, jestli si Oliver vážně vzala někde ze sester inspiraci.

Horem dolem, Zmizelé dívky se mi líbily a re-reading mi vadit nebude. Hodnotím čtyřmi hvězdičkami. Dost to srovnávají s Panikou, tak jsem zvědavá.
Četli jste Zmizelé dívky? Měli jste radši Nick, nebo Daru? A co říkáte na závěr? :)