Recenze: Dánská dívka | Hledání pravé identity

Počet stran: 376
Série: ---
Překlad: Hana Čapková
Nakladatelství: Domino, 2016
Originální název: The Danish Girl
Hodnocení Goodreads: 3.74 (z 7 125 hodnocení)
Anotace:
Románové zpracování skutečného příběhu malíře Einara Wegenera a jeho manželky Grety začíná nevinnou prosbou o pomoc, aby se na dalších stranách rozvinulo ve strhující vyprávění o neobvyklé lásce, osobní svobodě a odvaze vzepřít se obecnému mínění.

„Uděláš pro mě něco?" zeptala se Greta a netušila, co tím rozpoutá. Potřebovala dokončit obraz, a protože jí nepřišla na závěrečné sezení modelka, neviděla jinou možnost, než použít jako náhradní model svého muže. Sotva si však Einar oblékne punčochy, dámské šaty a střevíce, v jeho nitru se cosi změní: uvědomí si, že je ve skutečnosti ženou, nikoli mužem, a zatouží po změně pohlaví.

Není to však snadné. Einarův příběh se odehrává ve dvacátých letech, kdy lidé jako on často končí v ústavech pro choromyslné. V pařížských salonech možná dekadence dostupuje vrcholu, ale ve většinové společnosti stále převládá názor, že cítit se jako zajatec ve vlastním těle může jen psychopat, a toho je nutné razantně léčit.

Einar už ale sní svůj velký sen a nechce se jeho splnění vzdát. Kolik osobní odvahy, pochopení a podpory bude potřebovat, aby se mohl vnitřně osvobodit? Jak silná musí být láska ženy, která je ochotna vyhovět tak nevšednímu přání svého muže? Jaké jsou pocity člověka, který by rád unikl své předem dané identitě?

Pamatujete, jak poprvé vyšel trailer na Dánskou dívku? Jak milion lidí řeklo, že Eddiemu to sluší víc jako ženské než jako chlapovi, nebo si to aspoň pomysleli? Vůbec jsem to neznala a když mě Nia nalákala na trailer, bylo mi jasné, že knihu nemůžu vynechat. A hle, dodržela jsem slib a přečetla ji dřív, než se mrkla na film.

Téma transsexualita je pořád tak trochu tabu, i když máme Konchitu, Jareda atd. V jednadvacátém století. Co teprve, když si to někdo uvědomil krátce po první světové?

Einar Wegener byl odjakživa trochu podivín. Ostatně jako všichni pořádní umělci. Vzal si kalifornskou Gretu a spolu žili v malém bytě v dánské Kodani. Co by se kromě neúspěšných děl mohlo pokazit? Když Greta manžela požádá, ať si po nepříchodu modelky oblékne její šaty, přijde to, co by nikdo (kdo nečetl anotaci) nečekal - Lili.

„Co kdybychom ti říkaly Lili?"

Už od začátku mi bylo jasné, že to bude těžké čtivo.

Což o to, Ebershoff píše dobře. Fakt, jakmile se začtete, těžce se bude přestávat. Ale jsou tam scény a hlavně lidé, kteří kazí celkový dojem.

Einar se mi zprvu jevil jako zcela sympatický mladík. A ani Lili nebyla špatná. Po půlce jsem si je vcelku oblíbila a příjemně se o nich četlo. V Lilině nitru to bylo skutečně zajímavé, ale i tak jsem nad ní párkrát kroutila hlavou... Einara jsem zkrátka měla radši.

Eddie Redmayne jak Einar/Lili.

Jeho žena Greta byla ovšem největší problém. S tím vším, čím si prošla, plus to, čím procházela v příběhu, by měla být emotivně založená, a když už ne, tak aspoň cítit jako žena... z tohohle bohužel hodně čnělo to, že to psal muž, a mrzí mě to. Jo, soucítila jsem s ní... ale někdy bych ji bez mrknutí oka vyhodila oknem. Ovšem její vztah k Teddymu a hlavně k Einarovi, to se často nevidí. Ať ti nezkritizuju tak moc; jsem ráda za to, co pro Lili udělala, i když to dávno mohla vzdát.
Důležití muži tu jsou Einarův přítel z dětství Hans a Gretino dvojče Carlisle. Oba dva mi přišli neskutečně stejní, vůbec nevykreslení, popsaní nějak neohrabaně a člověk chvílemi nevěděl, co od nich čekat. Ale když už na to přijde, Carlisle byl daleko lepší, dokonce víc než jeho sestra.


Kniha je rozdělená na několik částí podle toho, kde se příběh zrovna odehrává. Já osobně bych to asi rozdělila na půlku - protože do ní to bylo... divné. A to to možná ani nevystihuje. Po půlce už jsem se usmívala, tajila dech, cítila se všemi a horlivě otáčela stránky, čekajíc na další zvrat. V první půlce, kdy nás autor se vším ještě seznamuje a poprvé pronikáme do nitra postav, se mi to moc nezamlouvalo. Trvalo mi, než jsem pochopila, na jaký princip Einar spolupracuje s Lili.
Děj je ale čtivý, to se musí nechat. Zvlášť u konce, jak to graduje, budete netrpělivě vyhlížet, co se s Einarem stane, jak Greta zase zareaguje, kdy vám autor hodí větu a už ji neobjasní, takže si to budete muset domyslet. (Jo, toho tam bylo hodně.) Obzvlášť se mi ale líbily popisy jednotlivých měst, jako by jimi autor sám projel. Vážně jsem mu věřila, že to město vypadalo přesně takhle.
Konec se mi tedy nelíbil. Možná jsem to nepochopila, možná to bylo příliš urychlené - nevím, každopádně jsem čekala objasnění v autorově rozhovoru nebo dodatku, ale on mi hlavu zamotal ještě víc.


Celkově mám tedy smíšené pocity, ale tu knihu vážně doporučuju. Lili Elbe a Einar Wegener totiž skutečně existovali. A jak autor uvádí ve svém dodatku, skutečně si musela stát za svým, zvlášť ve třicátých letech minulého století. A Dánská dívka popisuje nitro obou dvou, jak se musí vypořádat s tím, že nemohou být tím, kým chtějí. David Ebershoff si totiž nebere servítky a popíše vám doslova všechno. Ani by mi nevadilo vidět to na seznamu knih doporučených k maturitě.

Tři a půl hvězdičky to ode mě má dneska, zítra se to možná vyšoupne i na pětku. Dánská dívka byla skvělá. Pokud vás toto téma zajímá, rozhodně byste ji neměli vynechat. :)

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji knihkupectví MegaKnihy!

Knihu si můžete zakoupit (a dobře uděláte) ZDE.