Série: Labyrint, 1
Překlad: Petr Kotrle
Nakladatelství: Yoli, 2014
Originální název: The Maze Runner
Hodnocení Goodreads: 4.03 (z 576 045 hodnocení)
Anotace:
Thomas se probudí ve výtahu a nepamatuje si nic kromě vlastního jména. Vynoří se do světa, kde žije asi šedesát dospívajících chlapců, kteří se naučili přežít v naprosto uzavřeném prostředí. Každých třicet dní se objeví nový chlapec. Původní skupina je už na místě asi dva roky a marně se snaží uniknout labyrintem, který obklopuje jejich životní prostor. Už se vzdávají naděje. Pak se ale objeví dívka v bezvědomí a jejich svět se začne měnit...
Představte si, že se probudíte s vygumovanou pamětí, z níž máte jen útržky a svoje jméno. Objevíte se v místě obehnaném zdmi a příšerami a jsou tu jenom kluci, jejichž úkol je prostý - přežít a najít cestu domů.
Ano, už jsem se konečně dostala k Labyrintu!
Vážně teď přemýšlím, proč jsem s tím tak dlouho otálela, protože ta kniha jednoznačně stojí za to. Dostáváme se do neurčené budoucnosti, do hlavy nejspíš šestnáctiletého Thomase, který se probudí uprostřed Placu obklopen mladými chlapci. Všichni k němu přistupují odtažitě a on brzy přijde na to, proč tu je - ve vzpomínkách se k němu všichni stále vrací. A on cítí, že by měl projít skrz zdi, které chrání Plac - a najít cestu Labyrintem.
 |
| Filmový Labyrint. |
Tak tedy, hlavním hrdinou je Thomas. Nevím, že je tak oblíbený, ale mně tou svou blbostí lezl na nervy, kde se dalo. U mě tedy chlapec nezabodoval. Ale kdo ví, třeba kdyby to bylo psáno v ich-formě, zaujal by mě víc.
Ovšem ten, koho rozhodně budete milovat, je běžec Minho! Právě k němu jsem byla dost skeptická a vůbec nevím proč, zamilovala jsem se do něj hned, jak se objevil. Srší hláškami, které z něj padají ve správné momenty, zkrátka Labyrint tak akorát okořenil.
A jestli je Minho třeba pepř, sůl bude tvořit Newt, protože toho taky nejde nemilovat. Čekala jsem tedy něco jiného, ale pro mě byli tak nějak všichni příjemnější než Thomas, takže... :D Newt je skvělá postava, vůdce, kterého Placeři potřebují. Jsem ráda, že tu byl.
Ale pozor, je tu i jedna holka, Teresa. Ta mě překvapovala od začátku do konce, co z ní padalo. Byla to dost typická ženská z dnešní doby, takže jsem fakt zvědavá, kam to všechno dospěje. Vesměs mám takhle pocity, že to je něco jako Hunger Games, tak uvidíme.
Děj tedy ubíhá velmi rychle a přitom - když to tak vezmete, celou dobu jsou v Labyrintu, co se o tom dá napsat? Když to beru kolem a kolem, vlastně to bere hodně pomalý spád, ale člověk si toho pomalu ani nevšimne, jak mu ty stránky ubíhají. Dashner má poutavý styl psaní a i když upřednostňuju ich-formu před er-formou, Labyrint má něco do sebe.
Dashner si také vymyslel hafo nových potvor, obzvlášť rmuti mě zaujali, jejich popisy neunudí a řeknou přesně to, co čtenář potřebuje vědět. A chválím i překlad, nenašla jsem žádné chyby, maximálně došlo na překlep, co se týče uvozovek, takže konečně něco.
Bože, nesnáším psaní tak pochvalných recenzí, člověk nikdy neví, co nespoilerovat.
Teď mě jen čeká film, doufám, že bude taky dobrý...
Labyrint si ode mě vysloužil čtyři hvězdičky, protože to bylo fakt dobré, na to, že jsem tak dlouho otálela. Vy neváhejte, fakt.
A jsem vážně zvědavá, co vymyslí do pokračování. Protože ten konec byl dost neuvěřitelnej.
Ovšem ten, koho rozhodně budete milovat, je běžec Minho! Právě k němu jsem byla dost skeptická a vůbec nevím proč, zamilovala jsem se do něj hned, jak se objevil. Srší hláškami, které z něj padají ve správné momenty, zkrátka Labyrint tak akorát okořenil.
A jestli je Minho třeba pepř, sůl bude tvořit Newt, protože toho taky nejde nemilovat. Čekala jsem tedy něco jiného, ale pro mě byli tak nějak všichni příjemnější než Thomas, takže... :D Newt je skvělá postava, vůdce, kterého Placeři potřebují. Jsem ráda, že tu byl.
Ale pozor, je tu i jedna holka, Teresa. Ta mě překvapovala od začátku do konce, co z ní padalo. Byla to dost typická ženská z dnešní doby, takže jsem fakt zvědavá, kam to všechno dospěje. Vesměs mám takhle pocity, že to je něco jako Hunger Games, tak uvidíme.Děj tedy ubíhá velmi rychle a přitom - když to tak vezmete, celou dobu jsou v Labyrintu, co se o tom dá napsat? Když to beru kolem a kolem, vlastně to bere hodně pomalý spád, ale člověk si toho pomalu ani nevšimne, jak mu ty stránky ubíhají. Dashner má poutavý styl psaní a i když upřednostňuju ich-formu před er-formou, Labyrint má něco do sebe.
Dashner si také vymyslel hafo nových potvor, obzvlášť rmuti mě zaujali, jejich popisy neunudí a řeknou přesně to, co čtenář potřebuje vědět. A chválím i překlad, nenašla jsem žádné chyby, maximálně došlo na překlep, co se týče uvozovek, takže konečně něco.
Bože, nesnáším psaní tak pochvalných recenzí, člověk nikdy neví, co nespoilerovat.
Teď mě jen čeká film, doufám, že bude taky dobrý...
Labyrint si ode mě vysloužil čtyři hvězdičky, protože to bylo fakt dobré, na to, že jsem tak dlouho otálela. Vy neváhejte, fakt.
A jsem vážně zvědavá, co vymyslí do pokračování. Protože ten konec byl dost neuvěřitelnej.
Mně se to líbilo moc, chytlo a nepustilo :-) Je to fakt originální, napínavé, a líbilo se mi, že jsem vůbec nedokázala odhadnout, co se stane příště :-) Ale přiznávám, že k dalšímu dílu jsem se ještě nedostala :-)
OdpovědětVymazatPřesně, těžko se to odhaduje :) Jsem ráda, že se líbilo :)
VymazatJá jsem Labyrint dostala před minulé vánoce od bratra. Moc se mi to líbilo, že jsem chtěla další díl. Tak jsem ho dostala až za rok opět k vánocům. Je pravda, že jsem se ještě k tomu nedostala. Není k tomu ta správná nálada.
OdpovědětVymazatKnihu mám doma a moc se na ni těším. Stejně jako na filmové zpracování :)
OdpovědětVymazatSkvělá recenze! :)
Díky :) To se tedy těš, je fakt suprová :)
VymazatJenom čtyři?! :o To je k pláči! :'( =D Labyrint je jedna z prvních knih, kterou jsem přečetla rychlostí blesku :3 A ty víš, jak pomalu čtu -_- =D
OdpovědětVymazatJaký k pláči? Podle mě to je naprosto ideální :D
Vymazat