RC recenze: Narozen o půlnoci | Krvavý trůn

Počet stran: 340
Série: Narozen o půlnoci, 2
Nakladatelství: Fragment, 2015
Hodnocení Goodreads: 3.50 (z 2 hodnocení)
Anotace:

Daleko od lidí, skryté v horách, je tajemné a krásné místo - Dračí skály. Království, kde pospolu žijí lidé, elfové, trpaslíci a draci... 

Boj o trůn v Dračích skalách vrcholí. Mezitím co královna Melisa postupuje ve svém šíleném plánu, Gabriel začíná mít pocit, že mu život protéká mezi prsty. Musí začít lhát, aby neztratil své blízké, ale právě kvůli lžím přichází i o to jediné, co mu zbývá. Už si nemůže být jistý nikým a ničím, dokonce ani svými city. Julie má naštěstí plán, který by mohl zachránit jeho i celé Dračí skály. Podaří se mu ho zrealizovat? A může Julii vůbec věřit? 

Cornelie zjišťuje, že jí hrozí smrtelné nebezpečí a společně s Gabrielem musí hrát nebezpečnou hru, aby zachránili svůj domov před blížící se zkázou a zabránili dalšímu krveprolití..

Fantasy se v českých vodách poslední dobou dosti rozpíná. Nezapomnělo se ani na Lucii Fidlerovou, autorku série Narozen o půlnoci, jejíž první díl vyšel minulý rok a letos se rozhodla vytasit s dvojkou. Byl to dobrý nápad?

Hned na začátek musím knize ubrat fakt, že je to hrozně matoucí, jelikož kniha pokračuje přesně tam, kde minulá skončila. V jedničce se něco stalo a hle, dvojka začíná ránem další den. Chápu, že kdo si tu sérii koupí zaráz a bude nepřetržitě číst, bude to mít snažší, ale když čekáte na vydání dalšího dílu celý rok, mezitím přečtete několik desítek dalších knih a pak si máte vzpomenout, co se vlastně stalo a jak přesně to skončilo? Kdyby aspoň autorka opět objasnila děj, jenže ona prostě nechala věci tak, jak jsou. Za to je - a věřím, že nejen z mé strany - obrovské mínus.


A co se jinak týče příběhu, autorka nám nic nového nepřipravila. Vesměs se to točí okolo toho samého, pokud odečteme fakt, že z docela dobrého příběhu se stala naprostá kravina.

Víte, co je nejdůležitější, když píšete knihu? Vybrat postavě charakter. Hermiona je hrozně chytrá. Katniss je inteligentní a odvážná. Hazel neustále filozofuje. Ale tady? Dospěláci se chovají jako rozmazlení fagani, naopak ti malí spratci si hrají na dospělé a když si řeknete, že už víte, co od postavy čekat, stejně vyrukuje s něčím naprosto jinačím. PROČ.

První díl se mi líbil. Fakt že dost. Lákala mě představa, že autorka je jen o rok starší než já, a že je to fantasy, samozřejmě. A linie příběhu se vedla jedna báseň. Dobře se to četlo, ano. A něco takového jsem čekala i od dvojky. Krvavý trůn je však jasným důkazem, že pokračování většinou bývají o dost horší.
Gabriel a Nely řeší docela podstatný fakt - jak sesadit vražedkyni Melisu z trůnu a dostat tam právoplatného následníka Gabriela (story aka Lví král). Už se nebudu vyjadřovat k měnícím se povahám, myslím, že je můj názor více než znát... ale k postavám jsem si vztah nevytvořila. A ten, co byl minule, se zhoršil. Protože ke konci má autorka talent nám všechny postavy znesympatit (existuje to slovo? o.O) a všechny budeme nenávidět. A pomalu to ani neobjasní. Náhoda za náhodou, vůl jde za volem, udělejme z toho telenovelu...

Začátek byl výborný. Ať nevyčítám všechno, četlo se to dobře. Několik posledních stran jsem táhla opravdu dlouho, jak se blížíte ke konci, je to horší a horší. Autorka si to tímto vyloženě pokazila. Ale ano, zas tak hrotit to nebudu; věřte, že se to dá číst. Mladší čtenáře, kteří ve všem nehledají logiku, to určitě potěší (až na ta rodinná dramata, jimiž je kniha naprosto nacpaná). A vy, kterým se jednička líbila, doporučuju, abyste do toho nešli. Doteď jsem tu sérii měla ráda. A jestli se pustím i do trojky, tak to bude záhul.

A že bude pokračování? Jako vážně?
Knize dávám objektivně tři hvězdičky, protože ten začátek mě fakt bavil a místy jsem se i zasmála. Ale jsou rozhodně slabé.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.