Recenze: Míša v síti | Kvůli rodičům si nemůžete dovolit všechno

Počet stran: 256

Série: není

Nakladatelství: Knižní klub, 2012

Anotace:

Míša Marešová miluje počítače a většinu svého času tráví na sociálních sítích. Je to pro ni zábava, ale také únik z reality. Chybí jí máma, která zemřela při porodu, a také táta, který je věčně na služebních cestách. Život mladé dívky se radikálně změní, když k nim do školy nastoupí nová učitelka Anna Vránová. Míša s ní svádí urputné boje, ale zároveň k ní cítí podivnou příchylnost. Mladou slečnu čeká šokující zjištění. Ještě předtím se však zaplete do dramatické situace, kdy se její kamarádka Bára přes internet dostane do spárů pedofila. V tom ji přece Míša nemůže nechat…

Míša Marešová žije v Praze a její bohatý tatínek sponzoruje školu, již navštěvuje. Už jen proto si v ní může dělat, co chce, a nikdo jí nic nesmí říct. To byl dobrý námět, zpracování tedy opravdu špatné, ale skvělý nápad.

Znám totiž pár takových lidí. Rodiče jsou vlivní, nemusí nutně mít něco se školou, a už jen proto se na ně nesmí vztáhnout ručička. Přitom ono by se nic nestalo, kdyby se to děcko taky někdy vedlo k pořádné výchově.

Ještě než se dostanu k postavám, absolutně nechápu název knihy. Míša v síti? Oukej, Michelle měla zálibu v počítačích a opravdu se v tom vyznala (a obdivuju autorku, jak to dokázala sepsat, fakt, hrabat v programování by se mi nechtělo :D), ale i tak...
Takžé, hlavní hrdinka Míša. Ne, neoblíbila jsem si ji. Byla divná, šíleně divná. Zkrátka rozmazlený fracek bohatého člověka, ale v některých chvílích jsem pro ni pochopení měla, jak její otec cestoval. Ale až do Vídně bych za ním sama nejela, jo, to asi ne. :)
Nejlepší kamarádka Bára... jo, pro tu mám taky pochopení. Jak ji všichni odepsali kvůli nejmladší sestřičce. Taky si tak někdy připadám. Ale zase nemusela být tak hrozná, já se naopak snažím se svou ségrou vycházet. Ona ji prostě rovnou odepsala, přitom kdyby jí Eliška řekla, co k ní cítí, možná by to klaplo. (Ale Jakub byl docela v pohodě! :)) A nechápu, proč jsem se dostala asi do půlky knihy a nic z anotace se tam nestalo... -_-
Anna Vránová. Konečně někdo, kdo nebere ohledy na rodiče! Mít takovou učitelku, to by bylo, pane jo! :) (Jo, sice jsem tu knihu nedočetla, ale mrkla jsem se na konec - drsný zjištění, to fakt.)


No, takže tak. Přiznávám, že záporné recenze se mi píšou líp než ty kladné.
Ale ten smajlík na obálce je dobrej!