Recenze: Erilian | Město čarodějů

Počet stran: 272

Série: Erilian, 1

Nakladatelství: XYZ, 2010

Anotace:

Mocné město Erilian řídí Velká rada čarodějů a není vůbec jednoduché stát se jejím členem. Každý by jím chtěl být. Někteří i za cenu zločinu. To ale hlavní hrdinka Kiara, vyrůstající u svého poručníka lorda Tesiana, zatím netuší. Stejně tak nezná pravdu o smrti svých rodičů… S Kiarou se setkáváme v okamžiku, kdy vstupuje na Univerzitu magických věd jako studentka prvního ročníku. Od toho okamžiku je konec bezstarostnému dětství. Do jejího života vstupuje láska, zklamání a nečekané odhalení vlastní minulosti. Erilian, město čarodějů – svět magie, území velké lásky, v němž dobro bojuje se zlem a místo, kde se nakonec ukáže, kdo je skutečně dobrým a kdo ne…

Už jsem četla dost názorů na tuto knihu a já se připojuji k těm, co jsou tak nějak "mezi". Celkový děj klišé a žádná akce, ale ten konec? Bylo to perfektní! Teri, jsi borec! :)


Možná už jsem ovlivněná jinými názory, ale opravdu to je na styl Harryho Pottera. Drsný ale bylo, že se to pořád odehrávalo na jedněch a těch samých místech... :D Opravdu hustý! Jedno jediný město a pár domečků tam...
Ještě než se dostanu k postavám, líbilo se mi, jak si autorka vymyslela rozdíl mezi ženským a mužským příjmením. Je Lean Arkandel, ale Xandriela Arkandela. Opravdu se mi to líbilo, jak prostě přidala na konec příjmení A. Přišlo mi to takové... zajímavé :)

K hlavní hrdince. Kiara Arkandela byla tak hrozná! Asi... ne... ale jo, možná se vyrovnala s Kelsey. Opravdu, přišla mi nesympatická, taková potvora na svůj věk (16 let). Neřekne svému poručníkovi, že jde ven, vrátí se později a červená se, říká, jak je jí to hrozně líto... nevím, ale v téhle době se to prostě nedělá. Fakt, nenarazíte na puberťáka, co by se takhle styděl a omlouval rodičům za svou "drzost".
Ono teď docela letí mít mezi hlavními hrdiny větší věkový rozdíl, co? :D (viz. VA) Nejlepší bylo, jak nám Terka ctitele Kiary, tedy Lyraze Pereliana, představila už v prologu. (Jo, ten byl taky epickej.) Ale i ten byl divnej, i když pořád lepší než Kiara. Takový moc... tajemný. I když by se to dalo označit jako plus, že. (Ale ty obrázky mohly být hezčí, Lyrazova podoba se mi fakt nezamlouvala.)

A to vyvrcholení celého příběhu? Já nemám slov. Perfektně vymyšlené, nádherně propletené a nevím, jaká přídavná jména mě ještě napadnou. Ten konec to de facto zachránil. Ale na druhý díl se rozhodně chystám! :)